Tato karta se od konkurence postavené na stejných čipech (NV40) odlišuje velmi zásadním způsobem, je totiž chlazená pasivně. Chladič této karty funguje na principu heat-pipe, což je velmi dobrý způsob, jak odvádět přijaté teplo (je využito odpařování a následné kondenzace kapaliny ochlazením v takzvané heat-pipe). Blíže se na způsob chlazení podíváme v samotné recenzi. {mospagebreak title=NV40 alias řada GeForce 6800}

Tento grafický čip je už delší dobu základním kamenem celé série nVidia GeForce 6800, kde může díky svému designu zastávat  funkci jak v high-endových grafických kartách, tak i levnějších mainstreamových kartách, kde je využito "zmetků" (čipy neschopné fungovat na dané frekvenci s plným počtem pipelines)..

Jádro NV40 je projektováno tak, aby se dalo využít čipů, které nejsou schopny bezchybně pracovat s plným počtem pipelines (16), a to je případ i GeForce 6800, která má aktivních pouze 12 z 16 pipelines. Samozřejmě není pravidlem, že tyto karty mají jen defektní čipy a naopak se podle zkušeností ukazuje, že u velkého množství těchto karet jde bez problémů aktivovat zbylé pipelines.

NV40 má 4 "quady", kde každý z nich obsahuje 4 pipelines, které jdou v případě potřeby deaktivovat nebo aktivovat. Odemykaní těchto karet je zcela jednoduché a provádí se pomocí RivaTuneru, který umožní softwarově aktivovat vypnuté pipelines a vertex pipelines. V případě, že se vše povede, tak dostaneme kartu s podobným výkonem jako má plnohodnotná GeForce 6800GT/Ultra. Záměrně říkám podobným, protože výkon takto odemknutých karet je přeci jen o něco menší.

Velkou výhodou oproti levnější GeForce 6600GT je 256-bitová paměťová sběrnice, která umožní díky své větší propustnosti využít FSAA i ve vyšších rozlišeních. Na druhou stranu si je nutné uvědomit, že pokud máme jen 128-bit paměťovou sběrnici (2x64-bit) s vysoko taktovanými pamětmi, tak se může stát, že výkon při použití FSAA bude srovnatelný s kartou, která sice má 256-bitovou paměťovou sběrnici, ale má nízko taktované samotné paměti.

Jako příklad si můžeme uvést Leadtek Winfast PX6600GT Extreme (550MHz jádro a 1120MHz paměti) a Leadtek Winfast PX6800 (325MHz jádro a 600MHz paměti), kde je podle taktů pamětí jasné, že obě karty mají podobnou propustnost a tedy i podobné výsledky při použití FSAA.  Je ovšem nutné zmínit, že karty GeForce 6800 pro PCI Express již nepoužívají čipu NV40, ale najdeme u nich novější nativní PCI Express čip NV41, který je vyráběn narozdíl od NV40 110nm procesem (stejně jako u NV43 - GeForce 6600).

Konkurence pro GeForce 6800

Konkurenci pro GeForce 6800 by mohly představovat nově příchozí karty společnosti ATi Radeon X800 a Radeon X800XL, kde je použito nového čipu R430, který má 16 pipelines (+6 vertex pipelines), ale díky tomu, že se jedná o nativní PCI Express čip, je potřeba použít můstku Rialto (PCI Express na AGP).

Tento můstek ATi vyvíjelo delší dobu a zatím není možné posoudit jaký bude mít použití tohoto řešení dopad na výkon samotné karty. ATi bohužel nastavilo ceny AGP karet s R430 (+Rialto) o 50$ dráže než u jejich PCI Express protějšků.

Dále je třeba vzít v úvahu, že zatím nejsou běžně dostupné karty s R430 ani na PCI Express. E-shopy je nabízejí už skoro dva měsíce, ale jejich zásoby jsou velmi omezené a priority výrobců neleží ve střední Evropě, takže lze očekávat, že nedostatek těchto karet nás bude ještě nějakou dobu provázet.

Jako chabá konkurence zbývá Radeon 9800Pro, který již není schopen zdatně sekundovat novým kartám v nových hrách v žádném ohledu. Další možností je GeForce 6600GT pro AGP, která nabízí vynikající poměr cena/výkon, ale neumožňuje bonus v podobě otevření pipelines.

Ceny karet GeForce 6800 se pohybují ve velkém rozpětí, ale s trochou štěstí se dají sehnat za cenu kolem 8 tisíc včetně DPH.

Srovnání se soupeři v AGP segmentu vidíte v tabulce.

Princip aktivního větráčku je již poněkud zastaralý, ale stále má své místo ve světě chladičů grafických karet či procesorů. Bohužel s narůstajícím výkonem grafických karet dochází k nadměrnému tepelnému vyzařování čipů, což ale není nic neobvyklého, protože v zájmu výrobců je uvést co nejvýkonnější kartu, a tak mnohdy šáhnou po opravdu monstrózním aktivním chlazením, které si svým hlukem nezadá s menším vysavačem (např. GeForce 6800Ultra s referenčním chladičem).

Osobně dám přednost raději o něco méně výkonné kartě, která mě svým hlukem nebude obtěžovat. Východiskem z této situace může být karta chlazená na principu heat-pipe. Ve zkratce si vysvětlíme, jak to všechno funguje.

Heat-pipe je vlastně trubice s kapalinou o nízkém bodu varu, která se po zahřátí změní v plyn a po svém ochlazení zpět na kapalinu. Díky změně skupenství se dobře odvádí přijaté teplo. Jak je patrné na obrázku, tak jeden konec trubice je pro teplo jakýmsi vstupem (Heat-in), kde kapalina příjme teplo a změní se na plyn a pokračuje na druhý konec trubice, kde se o pasivní žebrování ochladí a zkondenzuje se zpět na kapalinu. Tento cyklus se opakuje dokud dochází k příjímání tepla.

Chladiče pro grafické karty na principu heat-pipe prodává mnoho společností, ale namátkou jmenujme třeba Thermaltake nebo Zalman. Na obrázku vidíte řešení společnosti Zalman, která je v oblasti chladičů takovou sázkou na jistotu. Z konstrukce je patrné, že se tento chladič od dnes testované karty příliš neliší a princip tedy zůstává stejný.

Pochopitelně existují i modely pro procesory, ale je nutné vzít v úvahu, že overclocking pasivně chlazených systémů není příliš vhodný. Pro systém postavený tomto principu se rozhodně nehodí například Pentium 4 s jádrem Prescott a je lepší poohlédnout se po třeba po Intel Pentiu-M, které je primárně určeno do notebooků, ale poslední dobou se začíná prosazovat i v oblasti stolních počítačů. Jsou zde některá omezení daná typem čipsetu základních desek pro tento typ procesorů, který nabízí jen rozhraní AGP a podporu pamětí typu DDR do 333MHz. To ovšem nebrání v tom, aby se Pentia-M s pasivním chlazením dokázala po přetaktování dostat za záda Athlonů 64 FX.

Dalším možným kandidátem je například AMD Athlon 64 s jádrem Winchester, který má díky 90nm výrobnímu procesu mnohem menší spotřebu a tím i množství vyzářeného tepla. Zde se už ovšem musí s přetaktováním velmi opatrně. Výhodou tohoto procesoru je množství kvalitních desek s nejnovějšími technologiemi jako je PCI Express nebo SATA2 (+NCQ). Na obrázku vidíte chladič společnosti Thermaltake pro procesory Intel a AMD, kde je opět využito heat-pipe pro odvod tepla.

Na tomto principu jsou dokonce postavené celé systémy, které tak poskytnou maximální komfort s ohledem  na hlučnost. Takovým příkladem může být skříň společnosti Zalman, kde jsou všechny komponenty chlazeny na tomto principu. Jak vidíte, tak je zde použito velké množství heat-pipes, což samozřejmě podstatně zvýší cenu celého řešení. Takto řešená skříň je opravdu velmi drahá záležitost pro nadšence (cena cca 30 000).

Case si můžete vybavit ještě pasivně chlazeným zdrojem, který vyrábí mnoho společností, ale jsou opět velmi drahé. Tak dostanete počítač bez jediného větráčku, který by rušil ticho, které máme většinou tak rádi.

Inno3D se už trochu poučilo a krabice má alespoň průzor přes který jde vidět samotná karta. Chladič jako takový je dodáván v samostatném balení.

Společnost měla vždy poněkud problémy s nápaditým designem krabic, ale důležité je především to, co se nachází uvnitř.  Díky tomu, že oba pasivy jsou naprosto shodné, můžete nainstalovat větrák na libovolný z nich. Na webu společnosti Inno3D je vidět, že chladič je namontován na straně grafického jádra.

Příslušenství karty tvoří slušný bundle her a programů (Colin McRae Rally 04, WinDVD, 3DMark05). Dále jako obvykle najdeme redukci DVI-I na D-Sub, S-Video kabel, manuál a CD s ovladači a utilitami.

- kliknutím zvětšíte -

PCB je černé a karta je klasicky velký macek, ale to je pro sérii 6800 typické. Chladič není produktem společnosti Inno3D, ale na svědomí ho má společnost Cooler Master a jeho označení je CoolViva. Je založen na principu heat-pipe, a to jak funguje je ve zkratce vysvětleno v předešlé kapitole.

- kliknutím zvětšíte -

Zadní část PCB nese stabilizační konstrukci pro druhý pasiv, který se na něj připevní pomocí šroubů. Právě na tomto pasivu dochází k přijímaní tepla s heat-pipe, což napomáhá zpětné kondenzaci kapaliny trubici.

Izometrický pohled na samotnou kartu, který ukazuje i malý konektor pro větráček, který však musí být zapojen do motherboardu.

- kliknutím zvětšíte -

Paměti jsou zřejmě 2.8ns modely. Bohužel se mi nepodařilo sundat pasivy, které byly přilepeny opravdu velmi důkladně, bylo by potřeba vzít železný nástroj těžkého kalibru. Crush testy nejsou v recenzích grafických karet oblíbenou disciplínou, takže se musíte spokojit s odhadem.

Po demontování chladiče lze vidět styčnou plochu (drážku), kterou prochází samotná heat-pipe. Je velmi žádoucí, aby kontakt byl perfektní, protože i zde platí to, že čím lepší kontakt, tím lepší odvod tepla.

Zde jsou vidět pasivy pamětí a konstrukce pro převod tepla do heat-pipe. Pasivy jsou měděné a svou práci  zastanou dobře.

Pohled na celkovou výšku karty, která není zrovna malá, ale za to ticho to rozhodně stojí.

Opět pohled na kartu ze stejného úhlu, ale tentokrát bez obou pasivů a heat-pipe.

Přítomnost další drážky pro heat-pipe naznačuje, že může být pasiv i obrácen, ale důvod mi není znám.

Standardní sada konektorů D-Sub, DVI-I a S-Video je přítomna i na této kartě.

Naměřené teploty, overclocking a 2D kvalita

Při proměřování teplot za maximálního zatížení jsem byl velmi překvapen, jak účinný je chladič dodávaný společností Cooler Master. Provedl jsem experiment a vypojil malý větráček umístěný na pasivu a pustil se do měření.

Žádné překvapení při pokusech s aktivním větráčkem se nekonalo. Zapnutí či vypnutí tohoto větráčku nemá zásadní vliv na teplotu jádra, což je z logického hlediska docela jasné, neboť větráček je umístěn poněkud scestně na pasivu, kde se konec heat-pipe nechladí (na straně grafického čipu). Díky tomu, že jsou oba pasivy identické, lze nasadit větrák i z druhé strany karty, ale účinnost se téměř nezmění.

Stanovil jsem tedy maximální frekvence jádra a pamětí. Pro jádro byl konečný takt 410MHz (základ 350MHz), protože po té začala karta vykazovat jisté zpomalení v testech, což je signálem ke snížení taktu. Paměti byly poněkud problematicky přetaktovatelné, neboť na vyšší frekvenci neprošly testem stability v ovladačích, a proto jsem je ponechal na základním taktu. Tento test je možné  vypnout v RivaTuneru, ale nedoporučuji, protože se většinou dočkáte artefaktů nebo nestability (mrznutí systému a podobně).

2D kvalita

2D kvalita je opět perfektní a při přesedlaní z Radeonu 9800Pro jsem neměl pocit změny kvality výstupu. Klasický monitor naprosto bez problému a LCD taktéž. Analogový výstup tedy lze označit za velmi dobrý. Je možné, že na špičkových LCD monitorech (10-bit na kanál) byl nějaký rozdíl byl patrný, ale to bohužel nemohu posoudit.

Pro zajímavost jsem provedl pokus, kde jsem chtěl ověřit pokles výkonu ve 3D při zapnutém Dual-View (LCD+CRT). Na screenshotech z 3DMarku03 vidíte, že pokles je opravdu zanedbatelný (u her tomu je podobně). Pokles o cca 300 bodů není nic, co by tuto kartu položilo na lopatky, takže se nemusíte bát nechat zapnuté dvě obrazovky i při hraní her.

Dual-View vypnut

Dual-View zapnut

Velmi zajímavý je pokles při single-texturingu (ověřeno dvakrát) o dobrých 350MTexel/s. Jak je vidět z detailů marku, tak nikde jinde se výrazný propad nekoná, což je pro nVidii jen dobře. V některé z příštích recenzí se zaměřím na ATi.

U herních testů jsou uvedeny dva grafy; první výsledek je bez použití vyhlazování a anizotropního filtru, druhý výsledek ukazuje propad výkonu při zapnutí těchto funkcí (FSAA 4x a anizotropní filtrování 8x).

Do testů je zařazena GeForce 6600GT AGP na základních frekvencích a dále je přítomen výsledek karty přetaktované na 560/1120MHz, která umožní zhodnocení výkonu u všech tří karet, neboť dosáhly velmi podobných výsledků.

3DMark03

Ve 3DMarku03 se ukazuje jasná dominace modikované karty Inno3D GeForce 6800 (16x1) a R9800Pro s nimi nestačí držet krok.

3DMark05

Přetaktovaná GeForce 6800 si opět udržuje dostatečný náskok vůči ostatním kartám.

SPECViewperf 8

Test byl proveden při standardním rozlišení 1280x1024, aby bylo možno porovnat výkony této karty s mnohonásobně dražšími grafickými kartami určenými speciálně pro profesionální práci. Přes tento odkaz si můžete prohlédnout skóre mnoha profi karet a porovnat je s právě recenzovanými kartami.

Aquamark 3

Aquamark ukazuje, že výhody moderní architektury GeForce 6800 nejsou nic moc platné a na Radeon 9800Pro má Inno3D 6800 náskok opravdu malý.

Doom 3 klasicky ukazuje karty společnosti nVidia v tom nejlepším světle. V rozlišení 1600x1200 má GeForce 6800 podstatný náskok na všechny testované karty (zvláště pak při otevření pipelines).

FarCry dokazuje, že moderní engine dokáže využít možností čipu NV40 a přetaktovaná GeForce 6800 se bezpečně drží na čele peletonu.

Colin McRae Rally 04 není příliš náročnou hrou, ale i přesto dokáže rozdělit výkony testovaných karet velmi dobře. 

Unreal Tournament 2004 používá engine staršího data, ale modifikovaná GeForce 6800 dokazuje svou sílu. Při použití FSAA není náskok přetaktované karty nějak podstatný neboť paměti zůstaly na stejné frekvenci.

Do testů bylo zařazeno demo, které příliš nezvýhodňuje karty nVidia (HardwareOC demo Coast).

Video Stress Test z Counter-Strike: Source ukazuje, že karty nVidia ze sebe dokáží vymačkat solidní výkon. Tento test nepředstavuje klasickou herní situaci.

Starší, ale stále velice kvalitní OpenGL engine je jako vždy doménou GeForce a GF6800 se ukazuje v velmi dobrém světle.

Tato karta na mě od samého počátku působila jednoznačně pozitivním dojmem a udržela si jej až do samého konce. Pasivní chladič na principu heat-pipe, který poskytuje dnes tolik neobvyklý komfort zcela tichého chlazení, posunul tuto kartu vysoko na žebříčku doposud testovaných karet, a proto jsem se rozhodl, že si karta zaslouží ocenění. Prvně jsem uvažoval dokonce nad "gold award", ale přeci jen se o nic převratného nejedná, takže karta dostane nakonec ocenění o stupínek níže.

K mému rozhodnutí přispěl dobrý výsledek v přetaktování a hlavně naprosté ticho karty (+ kvalitně provedený chladič). Po zkušenostech s mnohými kartami, které mě svým provozem spíše obtěžovaly, byla tato opravdu vítanou změnou.

Jedinou menší nevýhodou je obsazení sousedního PCI slotu přední částí chladiče, ale vzhledem k ve všem kladům se tento nedostatek nejeví jako zásadní problém. Poněkud výraznějším problémem může být v případě některých základních desek, které mají chladič NorthBridge příliš blízko slotu AGP (například velice populární Asus P4P800 se socketem 478). V takovém případě dochází ke vzájemné kolizi a není možné bez nějaké úpravy pasivní části tuto kartu s jejím kompletním chlazením do takové základní desky osadit (jedině upravit pasiv, nebo nepřipevňovat zadní část).

Další články v kategorii

• Asus ROG Strix RX 5700: karta bez kompromisů
• MSI RX 5700 XT Gaming X: konečně pořádný chladič
• MSI GF RTX 2070 Super Gaming X: menší a stále skvělá
• ASUS TUF Gaming X3 Radeon RX 5700 OC edition v testu
• Asus Strix GeForce RTX 2060 Super O8G v testu