Test Asus Radeon R9 290X DirectCU II OC: Hawaii pořádně | Kapitola 12
Seznam kapitol
Před nedávnem jsme otestovali několik nereferenčních GeForce GTX 780 (Ti) a také dvojici Radeonů R9 290 (X) s lepším chladičem. Dnes se podíváme na přetaktovaný Radeon R9 290X tentokrát s chladičem DirectCu II společnosti Asus. Karta je výkonná a i přes vysokou spotřebu docela tichá. Škoda jen slabšího taktování.
S Radeonem R9 290X přišel i nový Power Tune, který je založen na symbióze dvou veličin - teploty čipu a spotřeby karty. Ke snížení frekvencí dojde vždy, pokud je dosažena limitní teplota a nebo TDP. Problém je, že obě veličiny jsou spojené a pokud přidáte TDP, uberete si na maximální teplotě. Čip už na základních hodnotách jede téměř nadoraz TDP, tedy navýšení napětí způsobí častější poklesy taktů a napětí k udržení karty v TDP i když teplota čipu je stále dobrá. Nejprve se podívejme na taktování bez navýšení napětí, což je nejrozumnější volba u takto náročné karty.
K taktování jsem tedy použil MSI Afterburner jež je dnes skutečně nejlepším nástrojem pro taktování grafik. Jak vidíte na obrázku, napětí jsem nezvedal. Jádro jsem navýšil na 1100 MHz a paměti na 5800 MHz. Ventilátor běžel na Auto režim. To je nárůst taktu jádra 5 procent. Paměti šly jen o kousek, z 5,4 GHz na 5,8 GHz. Nárůst taktu 7,4 procent. Jak narostl výkon se podívejme:
Nárůst výkonu 4,7 procent
Nárůst výkonu 5 procent
Nárůst výkonu 5 procent
Jak vidíte, výkon skutečně stoupl většinou jen o 5 procent nahoru, což je vysloveně bída (odpovídá ale nárůstu frekvence). Teploty i bez zvýšení napětí atakují skoro 80 stupňů. Pokud uvážíme, že karta má několik málo procent vyšší výkon než referenční Radeon R9 290X, znamená nárůst výkonu +5 % vstupenkou přibližně 9 % nad referenční Radeon. Není to špatné, každý výkon navíc se hodí, ale GeForce to umí s taktováním lépe, o mnoho lépe!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
