Přehled nejvýznamnějších grafik historie - díl II. | Kapitola 5
Seznam kapitol
V prvním díle přehledu nejvýznamnějších grafik historie jsme prošli karty od 3dfx Voodoo až pod GeForce 4 Ti. Na ty dnes navážeme a rozebereme například nejúspěšnější generaci grafik ATI — Radeony 9000. I nVidia však měla v posledních deseti letech výborné karty. Pamatujete ještě GeForce 6600 GT nebo 8800 GT?
schéma pixel shaderů v Radeonech X1800 (jádro R520)
Zatímco u grafických karet GeForce 6 a Radeon „X“ byla nVidia tím, kdo výrazně měnil architekturu svého grafického čipu a ATI jen mírně upravila Radeony 9000, u generace GeForce 7 a Radeon X1000 tomu bylo přesně naopak. Velkých změn se dočkaly pixel shadery, které byly zcela přepracované. V největším jádře R520 jich bylo celkem šestnáct a rozděleny byly do čtyř výpočetních bloků. Řídící jednotka Ultra-Threading Dispatch Processor jim následně přerozdělovala výpočty. Výhodou takto rozdělených pixel shaderů byla vyšší efektivita (shadery stráví méně času čekáním na příchod další instrukce). Zcela nezávislé na pixel shaderech pak byly texturovací jednotky, jimž instrukce opět přidělovala UTDP jednotka.
schéma sběrnice ring bus
Výrazně změněna byla dále paměťová sběrnice. Místo klasické sběrnice byla u Radeonů X1000 použita kruhová sběrnice složená ze dvou na sobě nezávislých 256bitových sběrnic. Každá přenášela data v opačném směru a využila se vždy ta, po níž byl přenos rychlejší. Efektivní šířka sběrnice byla ekvivalentní běžné 256bitové sběrnici, výhodou byla vyšší efektivita (tok dat byl řízen UTDP jednotkou) a možnost použití budoucích pamětí GDDR4 a GDDR5.
Výrazně změněny byly dále ROP jednotky. ATI je tehdy nazývalo Render Banck-End (RBE) a jedno RBE v sobě integrovalo několik ROP jednotek. Novinkou byla u RBE schopnost zpracovat více operací v jednom hodinovém cyklu. Výčet novinek zakončím podporou rozhraní DirectX 9.0c, kvalitnějšími režimy vyhlazování hran a anizotropního filtrování textur, vylepšenou technologií CrossFire a AVIVO či možnost kombinovat HDR a FSAA.
hlučný chladič ATI Radeonu X1900 XTX byl největší slabinou karty
ATI své Radeony řady X1000 uvedlo s několikaměsíčním zpožděním, na trh se proto v jeden den dostala hned celá modelová řada od X1300 HM až po X1800 XT. Nutno však dodat, že launch to byl spíše papírový a reálná dostupnos karet byla velmi špatná. Výkonnostně na tom drahé modely řady X1800 nebyly vůbec špatně a držely krok s konkurenčními modely GeForce 7800 od nVidie. Výrazně hůře se ATI dařilo v střední třídě, Radeony X1600 neměly proti GeForce 7600 GT větší šanci.
Jen tři měsíce po X1800 však ATI překvapilo a uvedlo inovované Radeony X1900. Karty používaly modernizované jádro R580, jehož jedinou, avšak velmi podstatnou změnou bylo navýšení počtu pixel shaderů z 16 na 48 (!). Výkonnostně tak Radeonům X1900 konkurovaly až později uvedené GeForce 7900. I tady si ale ATI pojistilo vítězství modelem X1950 XTX s pamětmi GDDR4.
ATI Radeon X1950 Pro v provedení Sapphire
Nakonec se ATI přeci jen podařilo prosadit i ve (vyšší) střední třídě. Radeon X1950 Pro se od nejvýkonnějších modelů lišil deaktivovanou čtvrtinou výpočetních a nižšími frekvencemi, čemuž odpovídal i výkon. Za cenu okolo pěti až sedmi tisíc včetně daně (dle verze s 256-512 MB paměti) byste na přelomu let 2006 a 2007 jen stěží koupili lepší kartu. Pro ty, kteří chtěli za grafickou kartu utratit ještě méně, pak byl určen o tisícikorunu levnější a podobně výhodný Radeon X1950 GT.
test grafických karet ve hře The Elder Scrolls IV: Oblivion z října 2006 (zdroj: techreport)
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
