nVidia 3D Vision 2 Lightboost — test 20 moderních her | Kapitola 10
Seznam kapitol
Hraní her ve třech rozměrech sice není masovou záležitostí, své místo si však na trhu našlo. Přinášíme vám proto aktualizovaný test technologie nVidia 3D Vision. Podíváme se na úpravy v hardwaru (nové brýle a technologie Lightboost) a především na kompatibilitu her. Vyzkoušeli jsme 20 her od Anno 2070 přes Battlefiled 3 až po Max Payne 3.
Technologie nVidia 3D Vision za poslední rok prošla největšími změnami od svého uvedení na trh v roce 2009. Na trhu jsou nové 3D Vision brýle 2. generace, které mají větší plochu skel, propouštějí méně světla okolo obrouček a celkově jsou komfortnější. Zachována zůstala podpora všech 3D Vision kompatibilních monitorů.
Změn se dočkaly také monitory. Standardem jsou dnes vestavěné IR vysílače, novinkou pak technologie Lightboost. Díky dynamickému průběhu jasu mohou brýle propouštět světlo déle, díky čemuž je trojrozměrný obraz o něco světlejší. Zatemnění je samozřejmě stále patrné, dostává se však na úroveň polarizačních stereoskopie, a i to je krok kupředu.
Kompatibilita her se zobrazením 3D Vision je o něco lepší než před rokem, k dokonalosti má však stále daleko. Z testované dvacítky her běží polovina skvěle a bez jediné chybičky (např. Battlefield 3, Max Payne 3, Crysis 2). Hraní ve všech třech rozměrech posouvá zážitek z nich o kus dopředu, což ocení drtivá většina hráčů. U cca čtvrtiny her se vyskytují jen minoritní problémy, jako je dvourozměrný zaměřovač, 2D ukazatel aktuálního úkolu a podobně (Call of Duty: Modern Warfare 3, Skyrim). Protože zbytek hry ve třech rozměrech vypadá výborně, rádi tyto chybičky tolerujete. Problematická je však zbylá čtvrtina her. Některé z nich ve 3D běží bez chyb až po snížení části detailů (F1 2011), některé chyby ukazují i nadále (typicky duchové v obraze, např. Risen 2) a některé jsou ve 3D Vision kvůli chybám zcela nehratelné (Anno 2070).
Že 3D Vision není určený pro každého, ukazují také hardwarové nároky. Po jeho zapnutí klesá framerate v průměru téměř na polovinu a pro hraní nových her ve 3D Vision je tedy potřeba velmi výkonný hardware, především grafická karta. Rozumným základem je nVidia GeForce GTX 570 či chystaná GeForce GTX 660 (Ti), u řady náročných her však budete muset snižovat detaily. Optimální je pro 3D Vision nejvýkonnější jednočipový model GeForce GTX 680, máte-li však rádi stabilní a vysoký framerate, není od věci přemýšlet i o SLI konfiguraci anebo duální GeForce GTX 690. Hraní ve 3D Vision je jinými slovy skutečným highendem a přemýšlejte o něm jen tehdy, pokud máte na pravidelné a drahé upgrady počítače alespoň každé dva roky.
Levnou záležitostí pochopitelně nejsou ani monitory. 120Hz LCD panel s Lightboost technologií a brýlemi vás vyjde alespoň na 13 tisíc korun a připočítat nezapomeňte zmiňovaný výkonný počítač. Rozumnou sestavu na hraní ve 3D Vision i s monitorem a brýlemi tak pořídíte za cenu okolo 40 až 50 tisíc s daní.
Hraní her ve všech třech rozměrech bylo a i nadále zůstává exkluzivní záležitostí pro ty, kteří na to mají. Pokud však potřebnými financemi na monitor, brýle a výkonný počítač disponujete, dostanete dnes už velmi vyspělou technologii. Stále se sice najdou hry, které s trojrozměrným hraním nejsou plně kompatibilní, je jich však jen menšina (každá čtvrtá) a zbytek funguje většinou na výbornou.
Stejně jako v dřívějších článcích však před koupí doporučuji 3D Vision pořádně (ideálně několik hodin nebo třeba přes víkend) vyzkoušet. Hraní ve 3D totiž není vhodné úplně pro každého a některé uživatele začnou po čase (minuty až hodiny) pálit oči, či se objeví jiné problémy (nevolnost apod.). Pokud těmito problémy netrpíte a máte i dostatek finančních prostředků, rozhodně 3D Vision doporučuji. Zážitek z hraní her totiž posunuje o výrazný kus dopředu.
Poděkování
Za zapůjčení 3D Vision setu děkujeme společnosti nVidia.
