Nvidia GeForce GTS 450 — Lidová Fermi za tři tisíce

i Zdroj: PCTuning.cz

GeForce GTX 480 je sice nejvýkonnější jednočipová karta současnosti, její provozní vlastnosti však nejsou ideální

Když NVIDIA vydala koncem března tohoto roku vydala karty GeForce GTX 470 a 480, mnoho uživatelů jen nevěřícně kroutilo hlavou. NVIDIA se totiž s těmito kartami výrazně odchýlila od klasického konceptu herní grafické karty a představila grafické karty budoucnosti nadupané podporou těch nejnovějších technologií, které ocenila v zásadě jen profi sféra u karet Quadro a Tesla. Nejnovější technologie a nové možnosti však měly současně i negativní důsledky v tom, že karty byly postavené na obřích jádrech GF100, které neměly zrovna nízkou spotřebu a mluvit o tichém chlazení se u GeForce GTX 470 a 480 také úplně nedá. V kombinaci s poměrně vysokými zaváděcími cenami tak nebylo divu, že obě karty nešly zrovna na dračku a paradoxně lépe se prodávala dražší GTX 480, u které si alespoň zájemce mohl říct, že si kupuje vlajkovou loď společnosti a nejvýkonnější jednočipovou grafickou kartu na trhu.

i Zdroj: PCTuning.cz

GeForce GTX 460 ukázala, že karta architektury Fermi může mít spotřebu, teplotu i rozměry srovnatelné či lepší než stejně výkonná konkurence

Několikanásobně vyšší výkon proti konkurenci v profesionálních aplikacích je ale v roce 2010 většině běžných uživatelů (a zejména hráčů) k ničemu, a tak při vývoji mainstreamové herní grafické karty NVIDIA velkou část těchto výpočetních kapacit z jádra jednoduše odstranila a vznikla tak GeForce GTX 460 ve verzi s 768 a 1024 MB paměti, kterou společnost uvedla na trh před dvěma měsíci. A nutno dodat, že se karta opravdu povedla, z drtivé většiny recenzí si odnesla ocenění za skvělý poměr cena/výkon a nenaplnily se ani vize odpůrců společnosti o tom, jak bude dostupnost mizerná a cena se z původních pěti tisíc přesune o kus výš. Ostatně mnoho podobných kritických názorů si můžete přečíst v diskusi pod zmiňovanou recenzí.

i Zdroj: PCTuning.cz

NVIDIA GeForce GTS 450 má proti GTX 460 menší rozměry, nižší cenu, spotřebu a samozřejmě i výkon. Zopakuje její úspěch?

Obě GeForce GTX 460 se na trhu zabydlely opravdu dobře, a protože AMD na uvedení těchto karet dosud nezareagovalo a ceny svých karet udržuje na stejné výši, stala se zejména z menšího a levnějšího 768MB modelu nejprodávanější karta na trhu. Právě díky ní NVIDIA po dlouhých několika měsících získala zpět více jak 50% podíl v prodejích dedikovaných grafických karet.

Jak jsme ale zjistili v našem obřím megatestu karet, NVIDIA sice poráží AMD v segmentu okolo pěti tisíc korun, v také poměrně atraktivním segmentu okolo tří až čtyř tisíc nemá vůbec nic. Okolo 2700 Kč s daní se prodává opravdu stará GeForce GTS 250 s jádrem G92b a podporou DirectX 10 a pak je na trhu až GTX 460 768 MB s cenovkou okolo 4500 korun. AMD tak má tuto část trhu jen a jen pro sebe a svůj Radeon HD 5770. S tím se NVIDIA po dlouhých měsících konečně rozhodla něco dělat a přichází tak nová GeForce GTS 450, o které NVIDIA s trochou nadsázky prohlašuje, že za cenu Radeonu HD 5750 dostanete kartu s výkonem na úrovni HD 5770. Zda tomu tak opravdu je, se ostatně za chvíli dozvíte sami.

i Zdroj: PCTuning.cz

NVIDIA se pro zpestření jinak formálních a nudných uvádění nových karet rozhodla své jednotlivé modely začít označovat pomocí postav ve světa počítačových her. Je tak jasné, že nejvýkonnější GeForce GTX 480 a 470 postavené na jádře GF100 jsou tanky nabízející ten nejvyšší výkon bez žádných kompromisů (tedy například spotřeba a hlučnost). Proti tomu karty GeForce GTX 460 jsou "lovci", kteří nabízejí skvělý poměr cena/výkon při zachování dobrých provozních vlastností a jde o karty postavené na výrazně menším jádře GF104.

Nyní se k partě přidává ještě sniper neboli nová GeForce GTS 450 určená pro hráče, kteří si stále chtějí nějaké ty hry zahrát, ale nechtějí za svoji grafickou kartu v obchodě nechat okolo pěti tisíc. Karta je tak založena na novém a ještě menším jádře GF106, které nenabízí ani zdaleka takový výkon jako třeba i GeForce GTX 460, NVIDIA o něm však tvrdí, že je velmi efektivní. Toť jednoduché a názorné vysvětlení nového produktu přímo od NVIDIE a je jen na vás, zda se vám tento systém líbí, či nikoliv.

i Zdroj: PCTuning.cz

Názorné vysvětlení pomocí postavičky snipera ale pochopitelně nebude stačit, takže se pojďme podívat na to, čím je karta vlastně vybavena ve srovnání s výkonnějšími modely. Proti nim je výrazně nižší už jen počet unifikovaných shaderů. Zatímco i GeForce GTX 460 jich má 336, levnější GTS 450 s jádrem GF106 jich má o více jak 40 % méně, konkrétně 192. Je však nutno dodat, že běží na vyšší frekvenci, k čemuž se ještě dostaneme. Stejně tak klesl počet Polymorph enginů ze 7 na pouhé 4. Pro připomenutí zopakuji, že polymoprh enginy se starají o technologie jako stream output, viewport tranform anebo teselace. V DirectX 11 tak budou mít GTS 450 proti GTX 460 sice výrazně nižší výkon, je však nutné si uvědomit, že GTS 450 bude soupeřit s manistreamovými Radeony HD 5750 a 5770, které na tom nejsou o mnoho lépe.

Na druhou stranu přineslo ořezání i pozitiva. Kromě nižší plochy jádra (okolo 236 mm² u GF106, konkurenční Juniper u Radeonů HD 57x0 má 170 mm²), což běžného uživatele nemusí zajímat, je to zejména nutnost připojení jen jednoho přídavného napájecího konektoru a celkově nižší spotřeba na úrovni konkurence, což o pár kapitol dále ověříme.

i Zdroj: PCTuning.cz

Když už jsme to nakousli, pojďme prozrazení kompletních parametrů dokončit se vším všudy. Jak jsem již prozradil, je GeForce GTS 450 postavena na novém jádře GF106, které má plochu ~236 mm² a obsahuje necelých 1,2 miliardy tranzistorů. Ty tvoří celkem 192 unifikovaných shaderů, které běží na poměrně vysoké frekvenci 1566 MHz, přičemž samotné jádro běží na 783 MHz. Tyto frekvence jsou výrazně vyšší proti všem ostatním dosud vydaným kartám GeForce GTX 400.

Všechny ostatní pamametry jsou naopak logicky horší. Třeba ROP jednotek má zatím nejmenší jádro GF106 jen 16 (stejně jako Radeony HD 5700), zatímco GeForce GTX 460 768 MB jich má 24 a 1GB verze rovnou 32. Stejně tak paměťová sběrnice je jen 128bitová a připojeno je na ní 1 GB GDDR5 pamětí na 3,6 GHz, takže propustnost je slušných 57,7 GB/s (je to však výrazně méně než u HD 57x0). Mimochodem paměťová sběrnice není v případě GTS 450 plně aktivní, fyzicky má jádro až 192bitovou sběrnici. Není to přitom jen domněnka, svědčí o tom třeba mobilní GeForce GTX 460M založená právě na jádře GF106 a plnou 192bitovou sběrnicí.

Co se týče podpory technologií, umí GTS 450 vše co ostatní karty řady GTX 400 včetně DirectX 11, 3D a PhysX, je tedy perfektně vybavena, byť výkon bude samozřejmě o něco nižší.

Ještě chybí dodat cenu, kterou NVIDIA dlouhou dobu tajila a odmítala ji říct i novinářům. Teď už ale cenu máme a můžeme vám tak prozradit, že cenově míří GTS 450 přímo proti ATI Radeonu HD 5750 v 1GB provedení, stát tedy bude těsně nad třítisícovou hranicí.

Ještě než se podíváme na kartu, která nám dorazila do redakce, dovolím si v krátkosti projít prezentaci ke kartě od NVIDIE a ukázat vám, kde společnost vidí největší sílu svého nového produktu. Jak již bylo řečeno, GTS 450 je levná karta NVIDIA ji míří na méně náročné hráče do rozlišení od 1280 × 1024 od 1680 × 1050 px bez a včetně vyhlazování hran.

Stejně jako v případě ostatních Fermi karet se NVIDIA i v případě GTS 450 chlubí zejména podporou DirectX 11 a tím, že GTS 450 výrazně překonavá Radeon HD 5750 1 GB ve stejné cenové hladině.

I v ostatních hrách by měla být karta výrazně rychlejší než konkurence, což uvidíte o pár stránek dál. H.A.W.X., Far Cry 2 i World in Conflict jsou totiž v naší standardní testovací metodice.

Nechybí ani podpora technologie 3D Vision, tady jsem ovšem skeptický. Některé starší hry si ve 3D nejspíš zahrajete, u těch nových však budete muset výrazně snižovat detaily a celkově  si dovolím tvrdit, že podpora 3D Vision je u GTS 450 spíše papírová a v praxi ji využijete stěží.

Co mne naopak velmi zaujalo je údajně skvělé škálování SLI, na které se zaměříme v článku za pár dní. V redakci totiž již máme dvě karty a momentálně se potí v naší testovací sestavě.

NVIDIA také stejně jako v případě GTX 460 slibuje vynikající OC potenciál, kdy z karty snadno dostanete nějaký ten výkon navíc. Ostatně i to v naší recenzi ověříme. Teď už se ale pojďme podívat na GeForce GTS 450, která dorazila do redakce.

-pro zvětšení klikněte-

Do redakce nám dorazila referenční karta přímo od společnosti NVIDIA. Zajímavé jsou na referenční verzi hned dvě věci: na délku je PCB stejně dlouhé jako má GTX 460 (cca 21 cm) a ve své kategorii tak bude patřit spíše k těm delším. Stejně tak referenční chladič je na první pohled nerozeznatelný od GTX 460 v původním provedení NVIDIA.

-pro zvětšení klikněte-

Z druhé strany karty dle očekávání žádné pasivní chlazení nenajdete a je vidět holé PCB. Překvapilo mne na něm celkem šest pozic pro paměťové čipy, přičemž osazeny jsou jen čtyři z obou stran. To je další fakt svědčící o tom, že jádro GF106 není v GTS 450 plně aktivní a ve skutečnosti má jádro celkem 192bitovou paměťovou sběrnici, takže bychom se mohli za pár týdnů dočkat hypotetické GeForce GTS 455 právě se 192bitovou sběrnicí, 768/1536 MB GDDR5 paměti a možná také vyššími takty? Uvidíme.

-pro zvětšení klikněte-

Také v pohledu zboku je karta téměř k nerozeznání od GeForce GTX 460. Kromě chladiče a délky PCB jsou stejné i výstupy, tedy dvojice dvoulinkových DVI a jeden HDMI konektor v mini verzi.

Napájecí konektor má proti GTX 460 karta jen jediný a to šestipinový. Škoda však, že je otočen vzad a ne na stranu, takže v menších skříních bude problematická třeba instalace pevného disku naproti GK.

Vlevo nahoře ATI Radeon HD 5750, dole NVIDIA GeForce GTS 450, vpravo nahoře GeForce GTX 460 a pod ním Radeon HD 5770 (pro zvětšení klikněte)

Jak jsem psal výš, na délku je karta poměrně velké a je stejně dlouhá jako referenční GTX 460. V porovnání s konkurencí je tak karta srovnatelná spíše s Radeonem HD 5770, HD 5750 je o něco kratší.

-pro zvětšení klikněte-

Na další fotce je PCB karty se sundaným chladičem. Ještě jednou si na něm můžete prohlédnout šest paměťových slotů, přičemž jen čtyři jsou osazené (oboustranně). Na referenčním návrhu se mi líbí jeho jednoduchost, zejména chytře poskládané tranzistory mosfet, které tak bude možné snadno alternativně chladit.

-pro zvětšení klikněte-

Prohlédnout si můžete také jádro GF106 v celé jeho kráse, na rozdíl od GF100 a 104 není zatavené do rozvaděče tepla. Jak je vidět, NVIDIA používá rovnou jeho první revizi A1. Ještě jednou také připomenu, že v případě GTS 450 má jádro aktivních 192 shaderů, 16 ROP jednotek a 32 texturovacích jednotek. Jádro běží na 783 MHz, unifikované shadery pak na vyšší frekvenci 1566 MHz (mezi takty je neměnný poměr 1:2).

Osobně mne překvapily použité čipy. Ty mají kapacitu celkem 1 GB a referenční takt 3,6 GHz, přesto NVIDIA referenční model osadila čipy K4G10325FE-HC05 od společnosti Samsung. Ty mají výrobcem garantovanou latenci půl nanosekundy a certifikované jsou tedy až do 4 GHz. Většina výrobců ale u svých nejlevnějších verzi pravděpodobně bude používat levnější čipy certifikované jen do 3,6 GHz.

-pro zvětšení klikněte-

Na první pohled vypadá referenční chladič GTS 450 stejně jako u GeForce GTX 460 (shodný je 75mm ventilátor), pokud však kartu rozděláte, najdou se velké rozdíly. Ty se týkají pasivu, který má stejný tvar, je však výrazně menší a zejména je celý hliníkový, zatímco referenční chladič u GTX 460 má měděné jádro s dvojicí heatpipe.

Alespoň že napájení ventilátoru je stejně jako v případě GTX 460 4pinové a problémem tak nebude regulace jeho otáček,

Nakonec ještě screen z programu GPU-Z, kde si můžete podrobně prohlédnout všechny parametry referenční karty.

Shrnující tabulka s parametry testovaných karet

Testovací sestava

Stejně jako obvykle ve všech testech testech grafických karet poslední doby používám testovací sestavu osazenou procesorem Core i7 920 přetaktovaným na 3,6 GHz a k tomu slušných 6 GB DDR3 pamětí, aby byly testované karty co nejméně limitované ostatním hardwarem.

Metodika testování

Abych mohl snadno srovnat velké množství karet, použil jsem již tradiční skladbu celkem devíti moderních, populární a hardwarově náročných her z nedávného megatestu. Stejné bylo i testované rozlišení, hry jsem tak hrál ve vyšších rozlišeních 1680 × 1050 px a 1920 × 1200 px. Co se týče vyhlazování hran, testoval jsem s režimy bez, se čtyřnásobným vyhlazováním a po mnoha žádostech jsem se u výkonných karet rozhodl zařadit také režim s osminásobným vyhlazováním hran, byť je jeho přínos většinou velmi malý. Osminásobné vyhlazování jsem pochopitelně testoval jen u her, které zapnutí tohoto režimu podporují. V závěrečných kapitolách uvádím shrnující grafy jak s, tak bez osminásobného vyhlazování.

Testovací hry

Call of Duty Modern Warfare 2 — Hry ze série Call of Duty nemají zabudovaný benchmark, testuji proto hraním hry. V nejnovějším pokračování je to mise Exodus, ve které testuji hraním prvních 30 sekund hry, kdy společně s dalšími vojáky a tanky dobýváme předměstí amerického města. Nastavení grafiky je maximální, fps měřím programem FRAPS, AA zapínám ve hře.

Colin McRae DiRT 2 — Offroadové závody DiRT 2 mají vestavěný benchmark, který testuje jedno kolo rallycrossu v Aréně v Londýně. Tento benchmark k testování používám, nastavení hry je DirectX 9 maximum, AA zapínám ve hře. Testovat v DiRTu výhody DirectX 11 nelze, protože hra pouze přidává možnost zapnutí HDAO a tesselace, samotné zvýšení fps se stejnými efekty např. použitím Compute Shaderů možné není).

Crysis — Crysis testuji vlastním hraním, kdy projíždím část džungle jeepem a fps měřím programem FRAPS. Nastavení grafiky je na high, AA zapínám ve hře.

Dragon Age Origins — Testuji průchod osadou lidí na počátku hry, nastavení grafiky je na maximu včetně AA zapnutého ve hře, fps měřím programem FRAPS.

Far Cry 2 — Použil jsem volně dostupný benchmark, spouštěl jsem "Short Ranch". Nastavení vše na Very High či Ultra High pod DirectX 10, AA nastaveno v benchmarku.

S.T.A.L.K.E.R. Call of Pripyat — Testuji pomocí uvolněného benchmarku a testuji hned první scénu s běžným denním světlem. Nastavení hry je maximální pod DirectX 10, tedy Ambient Occlusion režim HBAO High. U karet s podporou DirectX 10.1 povoluji jejich podporu, u těch s DirectX 11 zase zapínám DirectX 11 renderování (dochází ke zvýšení fps), avšak DirectX 11 detaily jako tesselace nechávám vypnuté.

Tom Clancy's H.A.W.X. — Letecký simulátor H.A.W.X. testuji pomocí vestavěného benchmarku. Nastavení hry je maximální, u karet s podporou DirectX 10.1 a vyšší zapínám tuto podporu. AA nastaveno ve hře.

Warhammer 40 000 Dawn of War II — Pro testování hry používám vestavěný benchmark, nastavení hry je maximální, AA zapínám v ovladačích.

World In Conflict — Zde používám obligátní vestavěný test. Nastavuji vše na maximální kvalitu, včetně všech položek v rozšířených volbách. Hodnota AA nastavena v menu hry.

3DMark 06

výsledky z 3DMarku 06 nejsou započítané v celkových průměrech

3DMark Vantage

výsledky z 3DMarku Vantage nejsou započítané v celkových průměrech

Call of Duty Modern Warfare 2

Colin McRae DiRT 2

Crysis

Dragon Age Origins

Far Cry 2

S.T.A.L.K.E.R. Call of Pripyat

Tom Clancy's H.A.W.X.

Warhammer 40 000 Dawn of War II

World in Conflict

-pro zvětšení klikněte-

-pro zvětšení klikněte-

Přetaktování

NVIDIA ve svých prezentacích slibuje velký OC potenciál. Pokud jste ale rozmlsaní z GeForce GTX 460 a jejich přetočení o skvělých 25 % na jádře i pamětech, v případě GTS 450 takových výsledků nedosáhnete. S referenčním modelem bez možnosti jakékoliv úpravy napětí jsem se nakonec s jádrem dostal na rovných 900 MHz, s pamětmi pak na certifikované 4 GHz. Frekvenci jádra jsem tedy navýšil o 15 a pamětí o 11 %. Co se týče softwaru k přetaktování, dobře fungoval klasický MSI Afterburner v poslední verzi.

3DMark 06 nastavení 1920 × 1200 px, 4× AA — vlevo výkon na základních taktech, vpravo po přetaktování

Kvůli nižšímu nárůstu frekvencí je nižší také nárůst výkonu v porovnání s GeForce GTX 460, kde šel nahoru o 20-25 %. V případě GTS 450 se skóre v 3DMarku 06 navýšilo po přetaktování o 12 %. Ale i ani to není jistě úplně k zahození.

3DMark Vantage nastavení eXtreme — nahoře výkon na základních taktech, dole po přetaktování

O trochu více poskočilo skóre v 3DMarku Vantage, zde to bylo o necelých 15 %. Potenciál k přetaktování tak není nijak zázračný, ale rozhodně není ani k zahození, 12-14 % výkonu navíc vám při hře v 30 fps přidá pěkné čtyř snímky za sekundu. V porovnání s konkurencí je OC potenciál cca stejný, i Radeony HD 57x0 je možné v referenčních verzích popohnat o 10-15 %.

Teploty

Přijatelné byly také teploty. Při referenčních taktech se při plném zatížení ve Furmarku ustálila teplota jádra na 73 °C, přičemž ventilátor běžel na 41 %.

Po přetaktování stoupla teplota jen o málo, ovšem ventilátor musel zrychlit ze 41 na 48 %. Jak je vidět, chladič je dimenzovaný přesně na spotřebu jádra a velké rezervy nemá. K edicím s možností zvýšení napětí tak budou výrobci s největší pravděpodobností přidávat i vlastní výkonnější chladiče.

Hlučnost

Co se týče hlučnosti, byl jsem spokojený. V klidu není karta absolutně slyšet, protože v prostředí Windows stáhne takt jádra až na 50 MHz. Také v zatížení při referenčních taktech byla karta relativně tichá, byť opravdu náročný uživatel ji v PC pozná. Ten má však pravděpodobně jinou než "papírovou" skříň a nejspíš bude mít při běhu PC také zavřenou bočnici.

Spotřeba

Za spotřebu v klidu si NVIDIA zaslouží pochvalu, naměřil jsem nejméně ze všech karet. Ovšem rozdíl proti konkurenci je minimální, v zásadě na úrovni chyby měření.

Naopak v zátěži si karta vezme více než konkurence a zde už jsou rozdíly větší než jen na úrovni chyby. Proti Radeonu HD 5750 je spotřeba během hraní vyšší o více jak 20 W, proti HD 5750 je rozdíl jen necelých 10 W.

Ještě větší je rozdíl při maximálním vytížení karty ve Furmaku. Proti HD 5750 je to 30 W v neprospěch GeForce, rozdíl proti HD 5750 pak je 20 W také v neprospěch zelených. Co si pod tím představit v praxi? Pokud budeme brát jako průměr hraní tři hodiny denně po celý rok se spotřebou vyšší o 25 W, zaplatíte za provoz GeForce při 4 Kč za kWh ročně o stokorunu více (0,025 × 3 × 365 × 3,5). To je dle mého názoru v ročním objemu peněz zanedbatelná suma.

Procenta ke grafům celkového výkonu jsou počítána tak, že nejvýkonnější karta v každém nastavení dostane 100 % a vzhledem k ní se pak spočítá procentuální výkon ostatních testovaných karet. V grafech jsou pak uváděné průměry z procent v každém rozlišení, graf celkového výkonu všech rozlišení je pak průměr všech nastavení. Každé nastavení a každá hra má tedy úplně stejnou váhu na celkové hodnocení a v grafech jsou pouze hry, nikoliv 3DMarky 06 a Vantage.

Jsme u grafů celkového výkonu, takže jak na tom nová GeForce GTS 450 vlastně je? Záleží na rozlišení a nastavení, ve kterém chcete kartu používat. V zásadě ve všech rozlišeních dopadla GTS 450 mezi Radeony HD 5750 a 5770, někde je blíž HD 5750 a někde spíš HD 5770. Sama NVIDIA kartu doporučuje do 1680 × 1050 px včetně 4× AA, kde karta vyšla opravdu dobře (14 % nad HD 5750 a jen 4 % pod HD 5770). Pokud máte Full HD panel, vyšla karta také mezi, rozdíl je však jen 7 % nad HD 5750 a 10 % pod HD 5770.

Jednoduše záleží na tom, jaké rozlišení a režim AA chcete používat. Osobně kartu nedoporučuji do 8× AA, zde totiž dochází k propadům výkonu kvůli 16 ROP jednotkám. Tím však trpí i Radeony HD 57x0 a model HD 5830, na režim 8× AA je nejvhodnější až GeForce GTX 460 1 GB a HD 5850 s 32 ROPs. Nejlepší tak bude brát průměr bez 8× AA, ve kterém nová GeForce GTS 450 vyšla 6 % nad Radeonem HD 5750 a 10 % pod HD 5770.

Mimochodem překvapil mne také poměrně malý náskok GTS 450 proti GTS 250, jejímž je nástupcem. Pokud jste si mysleli, že svou starší GeForce 8800 GTS 512/9800 GTX(+)/GTS 250 konečně vyměníte třeba za GTS 450, nemá to smysl, proti GTS 250 je výkonnostní nárůst v průměru jen 9 %. Není se však v zásadě co divit, GTS 250 se stále prodává za cenu od dvou a půl do tří tisíc a GTS 450 stojí těsně nad tři tisíce.

Jak získáváme orientační ceny karet? Bereme nejlevnější dostupnou (skladem či s garantovanou několikadenní dostupností) verzi s alespoň plnými referenčními takty z internetových obchodů Alfacomp, Alza a CZC. Ceny jsou brané ke dni psaní článku, tj. neděle 12. září.

Gainward GeForce GTS 250 512 MB za 2687 Kč s DPH (skladem, alza)
NVIDIA GeForce GTS 450 za 3100 Kč s DPH (oficiální doporučená cena)
MSI GeForce GTX 460 768 MB za 4056 Kč s DPH (2 dny, czechcomputer)
Gigabyte GeForce GTX 460 1 GB za 5150 Kč s DPH (skladem, alfacomp)
Asus GeForce GTX 465 za 4967 Kč s DPH (skladem, alza)
Inno 3D GeForce GTX 470 za 6365 Kč s DPH (skladem, alfacomp)
MSI Radeon HD 5750 1 GB za 3155 Kč s DPH (skladem, alza)
Powercolor Radeon HD 5770 1 GB za 3600 Kč s DPH (2 dny, czechcomputer)
Gigabyte Radeon HD 5830 1 GB za 5004 Kč s DPH (2 dny, czechcomputer)
Gigabyte Radeon HD 5850 1 GB za 6635 Kč s DPH (skladem, alfacomp)
Asus Radeon HD 5870 1 GB za 8388 Kč s DPH (skladem, alza)

Poměry cena/výkon budu počítat dle průměru bez 8× AA. Proč beru zrovna ten, jsem vysvětlil v minulé kapitole. A jak na tom nová GeForce GTS 450 tedy je? Pokud jste si mysleli, že podobně jako GTX 460 vytře GTS 450 konkurenci zrak, bude pro vás tato novinka zklamáním. Nicméně novinka rozhodně není ale zcela mimo mísu, byť nenastavuje novou laťku. V porovnání se svými hlavními soupeři, kterými jsou ATI Radeon HD 5750 a 5770 je na tom GTS 450 v obou případech lépe. Také proti kartám GTX 460 1 GB a 465 nabízí GTS 450 o něco lepší poměr cena/výkon.

Ovšem po korektuře cen NVIDIE z minulého týdne, kdy se GeForce GTX 460 768 MB dostala na hranici čtyř tisíc, zůstává neporažena a pokud si tak můžete dovolit cca tisícovku připlatit na výkonnější kartu, mohu to jedině doporučit. Další kartou, která tak novou GTS 450 v poměru cena/výkon poráží je tak paradoxně stará GTS 250 s jádrem G92b a podporou jen DirectX 10. NVIDIA tyto staré čipy prodává jednoduše tak levně, že ač se vám to líbí nebo ne, nabízí nejlepší poměr cena/výkon i nadále GTS 250. Je však nutné dodat, že karty už mají status EOL (end of life) a za pár měsíců zmizí z trhu.

Zatímco GeForce GTX 460 uvedené dva měsíce zpátky mnoho uživatelů překvapily a kvůli nulové reakci AMD s absolutně žádnou korekcí cen se staly nejprodávanějšími kartami na trhu, dnes uvedená NVIDIA GeForce GTS 450 touto cestou dle mého názoru nepůjde. To však rozhodně neznamená, že by šlo o špatný produkt, kterého byste si vůbec neměli všimnout. Jen zkrátka nejde o takový trhák jako jsou právě GeForce GTX 460. Ostatně pojďme se na kartu podívat podrobněji.

Co se týče jejího výkonu, usadila se GTS 450 v našem testu někde mezi ATI Radeonem HD 5750 a 5770. Zda je blíž HD 5750 či 5770 záleží na rozlišení a úrovni AA, v průměru je karta téměř přesně uprostřed. Tomu však však neodpovídá cena v pozitivním slova smyslu. Ta je na úrovni 1GB verzí Radeonu HD 5750, takže poměr cena/výkon hraje ve prospěch zelených. Pokud si však můžete dovolit za novou grafickou kartu utratit ještě o tisícovku víc, je tu zmiňovaná GeForce GTX 460 768 MB, která nabízí poměr cena/výkon ještě o kus lepší a v tomto ohledu je tedy lepší kartou.

Pokud se přesuneme dál k rozměrům a spotřebě, je PCB referenční karty stejně dlouhé jako GTX 460 a tedy na úrovni Radeonu HD 5770, přičemž stejně jako všechny karty této kategorie vyžaduje i nová GTS 450 jeden 6pinový napájecí konektor. Ve spotřebě je na tom proti konkurenci o jednotky Wattů lépe GeForce, v zátěži je však spotřeba této karty o cca 25 W vyšší, takže za elektřinu dáte ročně (doslova) o několik desetikorun více.

Další kapitolou je přetaktování, chlazení a technologie. OC potenciál má karta stejný jako konkurence, snadno si tak přijdete na cca 15 % výkonu navíc, což není špatné. Stejně tak chlazení je poměrně tiché (byť ne naprosto), to však nabízí i referenční Radeony HD 5750 a HD 5770. Zbývají tak technologie. DirectX 11 mají obě karty, 3D Vision a Surround (při použití SLI) považuji v této kategorii za stejně zbytečné jako Eyefinity. Zbývá tak fyzikální engine PhysX a GPGPU rozhraní CUDA (z her jej využívá Just Cause 2), proti kterým AMD nenabízí alternativy.

A právě tyto dvě věci jsou společně s o něco lepším poměrem cena/výkon důvody, proč bych dnes při výběru nové grafické karty s cenou okolo tří tisíc sáhnul po nové GeForce GTS 450. V součtu všech pro a proti vychází jednoduše o kousek lépe. Nicméně chybu rozhodně neuděláte ani se zmiňovanými ATI Radeony řady HD 5700 a pokud je pro vás nejdůležitější poměr cena/výkon, nemusí být od věci ani GeForce GTS 250, byť neumí DirectX 11 a má proti konkurenci výrazně vyšší spotřebu. Jak jsem však už psal výše, je rozumné připlatit si ještě pár stovek a koupit GeForce GTX 460 768 MB, za cenu okolo čtyř tisíc jde totiž o opravdu lákavou nabídku.

Otázkou také je, jak se bude situace vyvíjet v nejbližších týdnech. Je totiž možné, že AMD konečně sáhne na ceny a o něco je sníží, takže by mohla vzniknout zajímavá situace, ze které by těžil jen koncový zákazník. Jak už však bylo v článku řečeno, na vydání řady GTX 460 AMD nijak nereagovalo a zatím nic nenasvědčuje tomu, že bude reagovat na GTS 450. Většího souboje se tak možná dočkáme až před Vánocemi, kdy má na trh dorazil nová řada AMD Radeon HD 6000.

Poděkování

Za zapůjčení referenční verze NVIDIA GeForce GTS 450 1 GB děkujeme společnosti NVIDIA.

Dále děkujeme partnerům Acer, Asus, Intel, Gigabyte a MSI, kteří zapůjčili další vybavení na testy.