Grafika na steroidech - přetaktování ve 3D
Seznam kapitol
Moderní grafické karty jsou levné a opravdu výkonné, ale každý FPS navíc přijde i tak vhod. Proč tedy nepoškádlit akcelerátor a trošku mu nepřitopit pod kotlem mírným, nebo třeba i brutálním přetaktováním? Protože se nás na fórech pořád ptáte jak na to, připravili jsme pro vás jednoduchý průvodce přetaktováním grafik poslední generace založených na čipech RV770 a G200. Dočtete se nejen o samotném přetaktování, ale naučíme vás i jak efektivně regulovat otáčky větráku.
Přetaktovat procesor zvládne dnes již opravdu každý, a protože jsme výrobci základních desek vedeni doslova za „ručičku, je přetaktování mnohem populárnější než dříve. Navýšení frekvence procesoru vám však v dnešní době nestačí k tomu, abyste získali výkonný herní počítač. Ten získáte jednoduše pomocí výkonné grafické karty. Pokud se vám její výkon již nezdá dostatečný a toužíte po lepším herním zážitku, můžete ji přetaktovat také.
Mnohé referenční modely karet a jejich frekvence jsou nastaveny tak, že není využit jejich skutečný potenciál a výrobci uvádějí na trh různé speciální edice s vyššími takty, ale také o poznání vyšší cenou. Charakterizoval bych to jako lákadlo s hezkým obrázkem na obalu a pár procent výkonu navíc, za které se nevyplatí připlácet.
Ti rozumnější pak raději sáhnou po referenční kartě s nižšími takty a už při její koupi přihlížejí k tomu, co z ní půjde „vymáčknout“, jak optimalizovat a hlavně o kolik přetaktovat. Grafické karty karty uživatele k navýšení jejich frekvencí přímo vyzívají. Nic nám tak nebrání v tom, získat doslova během pár chvil zdarma deset nebo i více procent výkonu navíc.
Při přetaktování se mohou vyskytnout některá úskalí, na které můžete při cestě za výkonem narazit, ale nejedná se o nic složitého. Jak vypadá přetaktování v praxi, vám ukážeme na kartách nové generace založených na čipech RV770 a G200. Na mušku jsme si vzali navýšení frekvencí u současného lídra na poli hráčských grafik Radeonu HD 4870 X2 , ovšem postup lze samozřejmě bez problémů použít i na ostatní akcelerátory stejné generace. Totéž potom uděláme s aktuálním hitem vyšší třídy od konkurenční nVidie, GeForce GTX 260 SP216. Rozdílů mezi oběma kartami je více, než se na první pohled může zdát. Povedeme vás ale za ručičku a tak se nemusíte ničeho obávat.
Rozdíly v architektuře čipu
Společnosti nVidia a ATI přistupují k architektuře unifikovaných shaderů odlišně. nVidia využívá čistě skalární architekturu výpočetních jednotek (zvládají jednu operaci za takt) a jejich výkon dohání vyšší frekvencí oproti zbytku jádra. To znamená, že při taktování čipu nVidia (řady G80 a vyšší) zvedáme nejen takt samotného jádra, ale i shaderů (spojené taktování jádra a shader domain, stream procesorů). Při zvyšování taktu bychom měli také dávat pozor na poměr mezi těmito frekvencemi, ten je totiž velmi důležitý pro výslednou stabilitu karty po přetaktování.
Pořádný „macek“: jádro GTX 280
ATI razí koncept superskalární architektury tzv. "tlustých shaderů" (více operací v jednom taktu), kde je v jednom bloku SP poskládáno 5 jednodušších výpočetních jednotek běžících na frekvenci jádra. To znamená, že jádro RV770 neobsahuje 800 SP (stream procesoru) jak nás ujišťuje marketingové oddělení, ale jen 160 SP (Vec5 nebo chcete-li 5D). Při taktování Radeonu tedy neměníme frekvenci shaderů zvlášť, ale zvedáme jen takt jádra.