Tichý výkon ve 3D - proč ne? | Kapitola 3
Seznam kapitol
V dnešním článku se podíváme na grafické karety z trošku jiného úhlu. Nebude nás až tolik zajímat, jak ohromující mají 3D výkon, ale prioritu bude mít tentokrát hluk a použitelnost v HTPC nebo obecně tichých počítačích. Podíváme se na tři úplně pasivní modely osazené jak čipy Nvidia tak i AMD/ATi a jeden s chlazením navrženým pro minimální hlučnost.
HD Video - přehrávání a jeho kvalita
Jako benchmark posloužil Silicon Optix HQV, který může využít i naprostý laik pokud se alespoň trošku ponoří do metodiky testování, která je podrobně popsána na stránkách výrobce. Díky sérii dobře vybraných testů můžeme testovat televizory, přehrávače a dokonce i grafické karty, které v dnešní době staví část svých vlastností na přehrávání HD formátů . Benchmark samotný je založen na 5 testech, které jsou podle kvality přehrávání náležitě bodově ohodnoceny a celkové nejvyšší skóre pak vyhrává. Jedná se o subjektivní test, což ale při dobrém pochopení metodiky nebrání relevantním výsledkům. Na disku je nahrán poměrně nenásilný tutorial, který vás navede k lepšímu pochopení celých testů. Vše je samozřejmě pouze v angličtině, ale pro anglický nemluvící existuje alternativa v podobě psaného testovacího návodu v PDF file
Dosažené skóre je součtem jednotlivých testů (více je lépe)
Kvalita přehrávání je u všech tří testovaných karet velmi dobrá. Pryč jsou doby, kdy jsem horoval nad kvalitou reprodukce HD videa na starších čipech jako byla Nvidia G80 (GeForce 8800Ultra/GTX/GTS) nebo ATI R580/520 (Radeon X1900/1950). Všechny dnes vyráběná DirectX 10 grafická jádra podporují hardwarové přehrávání HD videa na vysoké úrovni. Kvalita sice ještě není plně srovnatelná se stolními přehrávači, ale již alespoň není důvodem k zatracování PC jako zdroje signálu pro vaši plazmu nebo LCD TV.
Tabulka vyjadřuje zatížení procesoru při jednotlivých datových tocích
GeForce 9600GT je při testu zatížení procesoru o něco horší než Radeony HD3800, ale rozdíly nejsou natolik markantní, abychom mohli jednoznačně favorizovat řešení AMD/ATI. Pokud se podíváme na formát VC-1 (např. Blu-ray), tak se vzrůstajícím bitrate se zdá, že rozdíly mezi GeForce 9600GT a Radeony HD3800 jsou větší. Je velmi pravděpodobné, že se zde ukazuje menší handicap v počtu stream procesorů oproti vyšším řadám Nvidie. Pro přehrávání v běžném HTPC každopádně postačí, ale zde si musíme uvědomit, že použitý procesor Intel Core 2 Duo E8500 není typickým procesorem pro HTPC, kde se spíše uplatňují levné procesory s podstatně nižším výkonem. Při využití levných Celeronů E1x00 nebo AMD dual core může lehce dojít k situaci, kdy procesor bude vytížen téměř na maximum.
Spotřeba a teploty jednotlivých řešení
Testovací systém využil procesoru Intel Core 2 Duo E8500, 2GB paměti a pevného disku s kapacitou 320GB. Jako základ posloužila deska Gigabyte s čipsetem X38 a zdroj Fotron Epsilon 700W. Spotřebu systému v jednotlivých situacích jsem odečetl pomocí jednoduchého wattmetru připojeného do zásuvky.
Oproti očekávání se na posledním místě umístila Gigabyte GeForce 9600GT, která v klidovém stavu spotřebovává nejvíce energie z testovaných karet. Radeony HD3800 ovšem nebyly nijak výrazně lepší a jejich spotřeba je o několik wattů níže. Celkové výsledky jsou velmi dobré a hodnoty okolo 100W pro takto výkonný počítač v klidu, jsou velmi dobré.
Pokud systém zatížíme na maximum (například hraním her nebo benchmarkováním), tak se spotřeba vyhoupne na téměř dvojnásobek klidových hodnot. To co GeForce 9600GT ztratila v klidovém stavu, to naopak získává v zátěži, kde suverénně obsazuje první místo nejnižší spotřebou. Radeon HD3870 spotřebovává téměř o 23W více než Gigabyte GeForce 9600GT. Radeon HD3850 je na tom něco lépe, ale celkově je jeho spotřeba o téměř 15W vyšší.
Velmi překvapivé jsou naměřené teploty, kde Radeony HD3800 excelují v dosažených teplotách, které jsou pro pasivně chlazené karty neuvěřitelné. Pro jistotu jsem ověřil, zda podobné teploty naměřili i v jiných testech a skutečně teploty odpovídají. Lví podíl na tom pravděpodobně nese účinné chlazení z produkce Sapphire, kterému stačí je průměrně větraná systémová skříň. GeForce 9600GT z produkce Gigabyte na tom byla o poznání hůře, ale tragédie antických rozměrů to rozhodně nebyla. Dosažených 66 stupňů sice není žádná výhra, ale díky odlišně koncipovanému chlazení se horší výsledek dal očekávat.
Grafické karty v zátěži se logicky vydrápali na mnohem vyšší teploty, ale opět velmi překvapivě nedosahovaly žádných extrémů. Radeony HD3800 se shodným chlazením dosahují podobných výsledků a rozdíl pár stupňů je dán nižšími celkovými frekvencemi modeli HD3850 oproti dražšímu bratříčkovi. GeForce 9600GT s pasivním chlazením se dostala na nejvyšší teplotu v testu, která ovšem opět není nijak kritická. Výsledkem teplotních testů tedy je, že obě řešení jsou pro chlazení osazených grafických jader dostatečná. Jiná situace ovšem může nastat ve zcela nevětrané skříni, kde se mohou karty při zátěži přehřívat.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
