3DMark Vantage - DirectX 10 pod tlakem | Kapitola 3
Seznam kapitol
Nová verze populárního syntetického benchmarku je konečně tady a tentokrát pořádně otestuje dnes už staronové rozhraní DirectX 10. Bez Windows Vista si ho tedy ani nespustíte. Jeho vývoj stál přes 5 miliónů dolarů a čekali jsme na něj pěkně dlouho! Budou stát nové vizuální orgie za to? O tom, co všechno v novém 3D benchmarku najdete a kolik bodů v něm dostane který akcelerátor, si přečtěte v našem rozboru.
Motiv vesmírných bitev je vděčnou záležitostí, a tak zde ve druhém testu máme spoustu stíhaček i mateřských lodí a hlavně pásy asteroidů. Najdeme zde opět HDR (High Dynamic Range) 16-bit FP ale tentokráte v prostředí mnoha rigidních objektů (asteroidy). Pokud předešlý test byl zdánlivě nezajímavý, pak New Calico nabídne podstatně více oku bohulibých scén.
Na druhou stranu ale Ray-tracing je na pořadu dne a tak ani zde nemohou tyto techniky chybět. První libůstkou POM Shader, což není nic jiného než Parallax Occlusion Mapping, což není nic jiného variace známého offset mappingu. Tato metoda se užívá k vytvoření iluze plastického povrchu za pomoci jednoduché dvojrozměrné textury. Díky tomu je mnohem úspornější a hlavně efektivnější, než užívání normálových map na povrchy statických předmětů (stěny). Docílíme tak mnohem větší realističnosti a členitosti interiérů a exteriérů s velmi malými nároky na výkon.
Volumetrická mlha je už poměrně obyčejným efektem, který ukazuje sílu trojrozměrného prostoru. Příkladem může být mlha, kterou kráčí postava ve hře a přitom jí šahá například pouze po pás. Zdánlivě jednoduchá technika může být smrtícím úkolem pro starší karty bez podpory rozhraní DirectX 10. V případě Game Testu 2 se však jedná o palivovou stopu za stíhačkami nebo blíže nespecifikovaný jev při odpalování raket ze sil mateřské lodi (autoři poněkud pozapomněli, že se jedná kosmický prostor).
Naprostou exotikou je tzv. True Impostors. Technika dovoluje efektivní přidávání velkého množství objektů, aniž by muselo GPU renderovat velké množství polygonů. Jednoduché a elegantní. Navíc můžeme na takto „vytvořené“ objekty aplikovat další libůstky jako reflexe, refrakce, jednoduché animace a self-shadowing (stíny vrhané samotným objektem v závislosti na poloze ke světelným zdrojům). Pokud se v testu New Calico alias Game Test 2 podíváte na pás asteroidů, pak jasně vidíte využití této techniky. Pokud bychom měli renderovat takové množství polygonů v reálném čase, tak by se obraz zřejmě ani nepohnul a o pásu asteroidů v reálném herním prostředí bychom si museli nechat zdát. V testech se samozřejmě vyskytují i další post processing efekty jako depth of field (předměty které nejsou v ohnisku zaostření se zdají být rozmlžené – lidské oko funguje podobně), lens flare (metoda simulující optické efekty vznikající od odraženého přímého světla v optice objektivu kamery).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
