Hlavní stránka Hardware Disky /CD /DVD /BR Co je to NAS a na co se hodí mít malý server
Co je to NAS a na co se hodí mít malý server
autor: Hynek Fiala , publikováno 26.4.2021
Co je to NAS a na co se hodí mít malý server

Network Attached Storage nebo zkráceně NAS znamená datové úložiště v síti. Většina čtenářů našeho serveru asi tuší nebo rovnou dobře ví, k čemu takové zařízení slouží. Ale pokud ještě nemáte představu, k čemu všemu se dá takový malý server v síti využít, čtěte dále.


Jak se postarat o bezpečnost dat

To, že svá data ukládáte nebo zálohujete na server NAS, ještě automaticky nemusí znamenat, že jsou ve větším bezpečí než ve vašem počítači. Stejně jako u každého zařízení záleží, jak ho nastavíte a jestli dáváte přednost bezpečnému uložení dat, nebo chcete třeba větší kapacitu serveru. Pro konfiguraci diskového pole se musíte rozhodnout při instalaci zařízení a zpětně to změnit už nelze.

Počet pozic na disky

To je první věc, kterou si musíte rozhodnout před pořízením nového NAS serveru. Nejlevnější modely nabízení pouze jednu diskovou pozici. Na jednu stranu samozřejmě budou v síti fungovat, nabídnou všechny funkce a výhody NAS serveru, ovšem vaše data budou ve stejném bezpečí, jako když si přidáte další disk do počítače. Pokud se pokazí a nezálohujete nebo si nezaplatíte drahou záchranu dat, o všechno přijdete. Proti disku navíc v počítači to má asi jedinou výhodu, NAS server je většinou schovaný někde mimo dosah vašich nohou. Ty mívají občas nepříjemný zvyk ve vypjaté situaci vztekem nakopnou počítač pod stolem. Samozřejmě nechtěně, že ano!

Mnohem lepší variantou jsou NAS servery pro dva disky. Ty jsou pořád ještě v rozumné cenové kategorii a nabízí podstatně větší bezpečnost dat v případě zrcadleného zapojení disků. Výsledná kapacita pak je sice poloviční, ale data se ukládají duplicitně na oba disky najednou a jsou relativně v bezpečí.

Pro náročnější uživatele jsou pak čtyř a více diskové varianty, které umožní dosáhnout ještě větší celkové kapacity. Zároveň také díky využití pokročilejšího redundantního zápisu dat RAID 5 není propad kapacity tak velký jako při zrcadleném záznamu. 

Co je to NAS a na co se hodí mít malý server

Konfigurace zapojení disků

Po volbě počtu pozic v NAS následuje další krok a, to nastavení konfigurace zapojených disků. Na tomto místě přichází zásadní volba, zda dáte prioritu maximální kapacitě úložného prostoru, nebo budete hrát na jistotu a za cenu menší velikosti úložného prostoru budete mít svá data ve větším bezpečí. V případě havárie jednoho z disků o ně nepřijdete. Možností zapojení disků je hned několik, postupně si probereme ty nejpoužívanější. Vedle nich existují i jejich kombinace a různé varianty, ale ty mají většinou pouze specifické využití a v obecném přehledu nemá moc smysl se jimi zaobírat, detaily si můžete přešíst na wikipedii.

Žádné nastavení

Funguje pro jakoukoliv kombinaci HDD

+ data jsou uložená na konkrétním disku
- data nejsou nijak chráněná

Necháte disky bez dalšího speciálního nastavení v NAS. Tohle je případ hlavně u jednodiskových modelů, kde nejde ani nic jiného použít. Ale samozřejmě můžete obdobně nastavit i vícediskový NAS. V systému pak budete mít disky oddělené, nebudou nijak zabezpečené proti ztrátě dat při poškození. Jejich kapacita se nebude sčítat, takže maximální kapacita sdílené složky bude omezená velikostí disku, na kterém je umístěná. Výhodou je, že data máte fyzicky na konkrétním disku a ten lze třeba přesunout do jiného NAS.

RAID 0 nebo Stripe

Funguje pro dva a více HDD

+ Kapacita všech disků se sčítá
+ Větší rychlost čtení i zápisu
- Při výpadku jednoho disku přicházíte o všechna data
- Rychlost gigabitové sítě omezuje využitelnost zapojení

Umožní spojit dva nebo více disků do jednoho virtuálního, velkého pole. Maximální kapacita odpovídá součtu kapacit všech zapojených disků. Hlavní výhodou této konfigurace je maximální výkon, zátěž čtení i zápisu se paralelně dělí mezi všechny disky a teoreticky pak roste výkon téměř lineárně. Zásadní nevýhodou pak je, že v případě výpadku jednoho z disků přijdete nenávratně o všechna data. Jsou totiž souměrně rozdělená na všech zapojených discích a výpadek jednoho tak znamená ztrátu všech souborů. Tohle zapojení se používalo hlavně dříve, kdy rychlost jednotlivých disků nebyla nijak závratná a zvýšení výkonu bylo opravdu znát. Dneska takové zapojení naráží hlavně na limity přenosové rychlosti gigabitové sítě, kterou dokáže vytížit i jeden samotný disk. Rizika ztráty dat masivně převažují nad výhodou spíše teoretického nárůstu výkonu.

RAID 1 nebo Mirroring

Funguje vždy pro dvojice disků

+ V případě výpadku jednoho disku nepřijdete o data
- Kapacita je poloviční

Zapojení dvou disků tak, že veškerá data se ukládají duplicitně na oba najednou. Díky tomu v případě výpadku jednoho o svá data nepřijdete a jsou pořád uložená na tom druhém. Nevýhodou je samozřejmě poloviční kapacita, protože všechno je potřeba ukládat dvakrát. Toto zapojení je asi nejrozumnější možnost pro dvoudiskové NAS, když chcete mít svá data v bezpečí. V případě výpadku jednoho disku ho pak stačí vyměnit za jiný ve stejné nebo větší kapacitě. Server nadále funguje a ve volném čase vytvoří postupně na novém disku kopii toho původního. Po vytvoření kopie pak dále funguje zrcadlení jako kdyby se nic nestalo. 

RAID 5

Funguje pro tři a více disků

+ Data zůstanou zachována při výpadku jednoho disku
+ Menší ztráta kapacity než u RAID 1 zapojení
+ Větší rychlost čtení
- Je třeba minimálně tři pozice na disky

Pokud máte NAS server se třemi nebo více pozicemi na disky, je zapojení RAID 5 tou nejlepší volbou s ohledem na bezpečnost dat i kapacitu. Data se ukládají i čtou najednou ze všech disků, takže výsledná rychlost speciálně při čtení je podobná jako v případě RAID 0. Při zápisu se ale vytváření ještě navíc kontrolní součty (parita), které si NAS ukládá rozděleně na všechny disky. Proto je kapacita pole o něco menší než čistý součet velikosti všech zapojených disků, ale v případě výpadku jednoho z nich pole dále funguje a chybějící data se dopočítávají z parity. Při zapojení tří disků přijdete o třetinu kapacity, pokud zapojíte čtyři tak je to už jenom čtvrtina, která je určená pro kontrolní záznamy. 

Pokud nevíte, jaký NAS server si pořídit, anebo jak ho vybavit a nakonfigurovat, můžete využít službu CZC.cz NAS Konfigurátor, ve které si vyberete a nastavíte svůj NAS na míru. 

Rychlost připojení do sítě

Dost podstatným a často opomíjeným parametrem NAS serveru je rychlost připojení do sítě. Dneska běžně používaný gigabitový ethernet je tu s námi už hezkou řadu let a tam, kde jeho přenosové rychlosti ještě před deseti lety vypadaly jako dar z nebes, dneska už často nestačí. 1000 Mbps v řeči megabajtů za sekundu je teoretických 125 MB/s. V praxi je to o  něco méně, protože komunikace po síti má i nějaké režie. To dneska při sekvenčním čtení zvládne i obyčejný disk z nejlevnější řady. Proto nemá moc smysl řešit zapojení RAID 0, když i jeden levný disk dokáže plně vytížit běžně používané připojení. Dražší modely NAS serverů samozřejmě přicházejí s rychlejšími síťovými kartami, ale většinou za příplatek a není to pořád ještě standardem. Pokud potřebujete větší přenosové rychlosti než cca 110–120 MB/s, tak se vyplatí vybírat modely osazené síťovým připojením 2.5 GbE. Cenově to není takový rozdíl proti gigabitu a je to vlastně i dobrá investice do budoucna. Jenom nezapomeňte, že vedle serveru NAS musíte mít stejně rychlá zařízení a připojení v celé síti, po které data budou putovat. Potřebujete tedy ještě adekvátní switch a síťovou kartu v počítači. Nedávno jsme o tom psali článek Zrychlete jednoduše stávající síť. 2,5 Gbps se switchem QNAP

Co je to NAS a na co se hodí mít malý server



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
54 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 21.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.