Test pěti 3TB a 4TB pevných disků: jak si vedou současné HDD | Kapitola 16
Seznam kapitol
V dnešním testu si prověříme čtveřici modelů klasických pevných disků Toshiba a jednoho disku Western Digital v cenově zajímavých variantách s kapacitou 3 – 4 TB. Tím doplníme naše portfolio již dříve testovaných 3,5" disků v pozici datového úložiště počítačové sestavy po boku systémového SSD.
Spotřeba a teplota
Pevné disky obecně nejsou komponentami náročnými na spotřebu elektrické energie. S průměrnou spotřebou jen několik wattů nehrají významnou roli při návrhu napájecího zdroje do počítačové sestavy. Je tady ale jeden problém, který by mohl do požadavku na zdroj promluvit v případě použití více disků současně. Tím problémem je krátkodobá špička, která se generuje při spuštění disku (obvykle při spuštění počítače). Během této špičky vylétne spotřeba disku několikanásobně výše.
Spotřebu testovaných disků jsem měřil pomocí dvou digitálních ampérmetrů, napojených přes odbočku na 5V a 12V napájecí větve disku. Zaznamenával jsem špičkovou úroveň proudu při spuštění disku, v zátěži během testu zápisu v AS SSD Benchmarku a v klidu na ploše Windows.
Na celkovém hodnocení se tento test podílí vahou 8 %. Po najetí kurzorem myši nad obrázek se zobrazí procentuální porovnání výsledků všech disků, kde hodnota 100 % náleží dříve testovanému 5TB disku Toshiba X300.
Špička při startu trvá jen okamžik kratší než sekunda. Přesto s ní musíme při návrhu napájecího zdroje počítat. Menší spotřebu při spuštění vykazují logicky disky s nižšími otáčkami ploten (obvykle 5400 ot./min.). V této disciplíně tradičně kralují úsporné disky výrobce Western Digital. Aktuálně testovaný model WD Blue s převahou vítězí nad všemi konkurenty svou 12W špičkou spotřeby při spuštění PC. Spotřeba vysokootáčkových disků je za stejné situace přibližně dvojnásobná, ale je třeba si uvědomit, že musí uvést do pohybu celkově větší hmotnost pětice záznamových ploten. Právě hmotnost záznamových ploten bude zřejmě příčinou vysoké startovní spotřeby jinak úsporného disku Toshiba S300.
Výsledky měření spotřeby v trvalé zátěži během zápisu v ASS SSD Benchmarku opět odpovídají otáčkám ploten testovaných disků, navíc do výsledku promluví energie potřebná pro pohyb záznamových hlav, který je u jednotlivých disků nastaven s rozdílnou agresivitou. Nejnižší spotřebu aktuálně testovaných disků vykázal i v této disciplíně model WD Blue. Po ustálení otáček ploten klesá spotřeba jinak úsporného disku Toshiba S300. Model V300 vykázal průměrnou spotřebu odpovídající svým konstrukčně podobným konkurentům. Za slušný výsledek se dá považovat také spotřeba vysokootáčkových disků Toshiba N300 a MG.
V klidu na ploše Windows se obvykle plně projevuje efekt zelených disků s častějším parkováním záznamových hlav. Pořadí aktuálně testovaných disků v této disciplíně se od té předchozí nijak neliší. WD Blue opět s velkým odstupem vítězí. Spotřeba vysokootáčkových disků je více než dvojnásobná.
Spotřeba disků jde ruku v ruce s jejich teplotou. Velká část spotřebované energie se v teplo obrátí. Budou tedy zelené disky současně nejchladnější?
Teplotu testovaných disků jsem měřil pomocí zabudovaných teplotních čidel. Abych eliminoval nepřesnou kalibraci těchto čidel, porovnával jsem rozdíl teplot mezi studeným diskem na „pokojové“ teplotě těsně po spuštění PC a maximální naměřenou teplotou v zátěži po cca jedné hodině chodu v benchmarku HD Tune. Na celkovém hodnocení se tento test podílí vahou 2 %. Po najetí kurzorem myši nad obrázek se zobrazí procentuální porovnání výsledků všech disků, kde hodnota 100 % náleží dříve testovanému 5TB disku Toshiba X300.
Určitým handicapem aktuálně testovaných disků byla poměrně vysoká teplota v místnosti vyhřáté v horkých letních dnech na 27 °C. Předchozí testy proběhly při teplotách okolo 24 °C. Významnější vliv vyhřáté místnosti na výslednou rozdílovou teplotu ovšem nepředpokládám. Podle očekávání se při zátěži nejméně zahřály nízkootáčkové modely disků, z nichž nejlepší výsledek 7 °C. vykázal model Toshiba V300. Pět otáčejících se ploten v těsném vnitřním prostoru modelů Toshiba N300 a MG se projevilo zahřáním disku o 15 °C.
Všechny disky jsem měl během testování osazené ve skříni s otevřenou bočnicí a za provozu je zlehka ofukoval ventilátor v čele skříně. V uzavřené skříni bez dobrého větrání by jejich teploty šly určitě o něco výše, tím spíše, pokud by k nim proudil ohřátý vzduch z ostatních komponent sestavy. O několik stupňů vyšší teploty jsem naměřil již dříve v případě, kdy jsem testovaný disk umístil volně na desku stolu bez aktivního chlazení. Tím jsem si ověřil, že umístění ventilátoru do skříně před koš s disky má svůj smysl.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
