Intel Optane 905P 960GB: nejvýkonnější SSD na trhu | Kapitola 7
Seznam kapitol
V případě, že potřebujete nejrychlejší uživatelské SSD na trhu, není jiná možnost než si pořídit disky Intel Optane využívající čipy 3D Xpoint. První verze nabízela jen nízkou kapacitu 480 GB, aktuální model Optane 905P už se prodává i se solidními 960 GB. Právě tento špičkový model dnes otestujeme.
Testy sekvenční, IOPS a přístupové doby
Rychlosti přenosu dat v sekvenčních testech by měly být vůbec ty nejvyšší ze všech. Přenáší se velké soubory v řádech jednotek až desítek megabajt. U AS SSD Benchmarku se testují soubory o velikosti 16 MB, v Anvil Pro o velikosti 4 MB. Rozdíl zde nastává pouze v tom, zda se testují komprimovatelné či nekomprimovatelné soubory.
Důležitost sekvenčních testů SSD: sekvenční rychlosti přenosu dat jsou pro výkon SSD málo důležité. Při běžné činnosti na počítači nepotřebujeme, aby se velké soubory přehrávaly rychlostí 500 MB/s, protože takové soubory s podstatě nepřenášíme. I při instalaci se nenahrávají v 95 procentech tak velké soubory, které jsou testovány v sekvenčních testech, nahrávají se převážně ty malé, o kterých byly předchozí dvě kapitoly.
Počet operací za sekundu (IOPS)
Testy počtu operací za sekundu by byly jsou vlastně takovým opakováním výsledků testů malých i velkých souborů. Čím jsou totiž disky s danou velikostí souborů rychlejší v MB/s, tím zvládnou více operací s takto velkými soubory za sekundu. Velmi jednoduše se to počítá se soubory o velikosti v MB, kdy se počet IOPS rovná podílu rychlosti a velikosti souboru. Musíme samozřejmě počítat i s tím, že MB není 1000 kB, aby byly výsledky přesné.
Slyšel jsem už od několika uživatelů, že u SSD jsou důležitější počty IOPS než přenosové rychlosti. To je samozřejmě pohled špatný. Výrobci by mohli klidně psát, že výkon disku při čtení 4kB souborů je 50 MB/s, ale ono nějakých 13 tisíc IOPS vypadá přeci jen lépe. Takže se z toho zase nesmí dělat moc velká hlava, protože 50 tisíc IOPS je hodně, ale přeci jen je to „pouze“ okolo 200 MB/s, ač u 4kB souborů, navíc třeba ve frontě QD32. Opět pouze příklad marketingu, kdy máme být uchváceni velkými čísly.
Důvod, proč mají SSD disky takový výkon v IOPS při dávkování souborů je ten, že v běžném testu dostávají soubory po jednom, a když ho zpracují, dostanou další. V testu Anvil Pro QD16 dostanou najednou 16 souborů a dokud je nezpracují, nedostanou další. SSD diskům to jde výrazně rychleji, protože funkce NCQ rozděluje soubory podle toho, jak to disk stíhá. Jak jsem napsal již v předchozích kapitolách, měření výkonu ve frontách větších než QD5 je pro běžné uživatele nepotřebné, protože taková situace nenastane.
Pro marketing výrobců je to však živná půda. A když se vrátíme zpátky a zrekapitulujeme si, o čem jsou hlavní specifikační hodnoty, zjistíme, že o ničem. Sekvenční rychlosti nejsou to, co od SSD potřebujeme, ač v určitých chvílích pomoci mohou. Vector má jako jeden z mála SSD ve specifikacích, že umí přenášet 4kB data rychlostí přes 100 tisíc IOPS, jenže kdy... při nereálném testu QD32 v CrystalDiskMarku. Graf s hodnotami IOPS tedy už uvádím pouze jeden z Anvil Pro při přenášení 4kB souborů ve frontě QD16. Komentář není potřeba, je to jen zajímavost.
Přístupová doba
Čím menší soubor, tím rychlejší přístupová doba. SSD disky reagují extrémně rychle, u plotnových disků si počkáme, než se k něčemu dopracují. Vidět je to samozřejmě nejvíce při běžném využívání. S SSD diskem zapneme prohlížeč a hned můžeme psát adresu, u plotnového disku načítání chvíli trvá.
Přístupová doba pro čtení i pro zápis malých souborů je rozdílná podle testu a jeho měření. Hodnoty, které jsou uváděny ve specifikacích najdeme nejčastěji ve výsledcích programu AS SSD Benchmark. Opět je nejdůležitější přístupová doba u čtení. Chceme si pustit třeba prohlížeč a právě přístupová doba nejvíc ovlivní to, jak rychle se nám načte. Odezva systému je také přímo závislá na přístupové době.
U těchto testů je potřeba brát v úvahu, že testuji na částečně zaplněném SSD, což přístupové doby zvyšuje. U některých SSD více (s asynchronními NAND flash), u některých méně. Zajímavé je ve výsledcích to, že co program, to různé hodnoty. Napsat, co je správně, nejde. Bohužel nevím, jaký program měří jakým způsobem a zda je to správně, nebo ne. I tak ale nemusíme propadat depresi. Sice se zdá, že zřejmě přesné a validní hodnoty nezískáme, ale musíme si uvědomit, že se bavíme o desetinách a setinách milisekundy. To znamená o desetitisícinách a statisícinách sekundy.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
