Test 64GB karet SD: 4× SDXC a 10× MicroSDXC | Kapitola 2
Seznam kapitol
Po roce a půl jsme se rozhodli opět prověřit aktuální nabídku paměťových karet formátu SD a MicroSD. Pokud váháte s volbou karty pro své záznamové zařízení, MP3 nebo mobilní telefon, pak jste na správné adrese. Testovali jsme v několika zařízeních, abychom vám rozhodování při koupi maximálně ulehčili.
Pamětníci si rozhodně vzpomenou na příchod prvních CD-Romek ve stařičkých x86 počítačích. Tyto mechaniky se vyznačovaly především rychlostí čtení / zápisu ve formátu 1×–48×. Přenosová rychlost mechaniky se dala tehdy snadno odvodit, jelikož bylo veřejným tajemstvím, že tato čísla značila násobky hodnoty 150 kB/s. Zatímco čtyřrychlostní mechaniky byly schopny dosahovat rychlosti 600 kB/s, dvanáctirychlostní mechaniky četly data rychlostí 1800 kB/s. Se stejným označením se můžete setkat i u některých výrobců karet, v testu máme například jednu kartu 533×, dosahuje tedy přenosové rychlosti 533 × 150 kB/s, tedy 79 950 kB/s. O tom se pirátům z devadesatých let mohlo jen zdát.
Pod označením Class, tedy třída, najdeme čtyři třídy karet. Číselné označení je ekvivalentem přenosové rychlosti, Class 2 tedy dosahuje 2MB/s a je vhodná pro nahrávání videa v SD kvalitě. V případě Class 4 si můžete být jisti 4MB/s a Class 6 běhá na 6 MB/s. Karty s těmito přenosovými rychlostmi by neměly mít problém pořizovat obrazový záznam v 720p či FullHD rozlišení. Jednoduchou úvahou si jistě dáte dohromady, jakou přenosovou rychlostí jedou karty Class 10. I tato karta by neměla mít s FullHD videem sebemenší problém.
UHS Class bývá na obalu karet označována číslem uvnitř písmena U. Na kartách najdete buďto class 1, která garantuje rychlost 10 MB/s vhodnou pro záznam FullHD videa, popř. U3, která díky přenosové rychlosti 30 MB/s zvládne na UHS sběrnici zachytit FullHD (1080p) i 4k video při 60–120 FPS.
Video Speed Class – tedy horká novinka, se kterou se můžete setkat pouze na kartách z tohoto roku, nese označení V6, V10, V30, V60, popřípadě V90. Čísla u písmene V znamenají garantované přenosové rychlosti v MB/s. Vhodné využití pro V6–V30 si tedy můžete odvodit z předchozích dvou odstavců, V60 a V90 jsou díky opravdu vysokým přenosovým rychlostem vhodné pro pořizování videozáznamu v rozlišení 8k při 60-120FPS.
A konečně se dostáváme ke třídám A1 a A2. Obě tyto třídy udávají minimální rychlost 10 MB/s, zásadnějším kritériem těchto tříd jsou však tzv. IOPS, které udávají množství operací za vteřinu. Ne vždy a při každém využití je totiž stěžejní rychlost. Karty s vyšším počtem IOPS mají navrch zejména při práci s menšími soubory, čím více IOPS, tím méně tedy budete čekat při kopírování menších souborů např. v mobilních telefonech. Třída A1 udává Minimum random read (minimální hodnota náhodného čtení) 1500 IOPS a zápisu 500 IOPS. A2 proti tomu dosahuje 4000 IOPS při čtení a 2000 IOPS při zápisu. A věřte mi, že tento rozdíl už je opravdu znát.
Na jakou kartu se tedy máte zaměřit? Pokud si rádi den co den ničíte zdraví likvidaci kloubů na prašných cestách nebo městských chodnících v doprovodu hudby ze své MP3, můžete mít doslova za málo peněz hodně muziky. Stačí si vybrat levnou kartu microSD kartu s velikou kapacitou, do které sice budete svou audiotéku kopírovat celou noc, při sportu vás však její slabá přenosová rychlost a IOPS nebude nikterak omezovat.
Řidičům z povolání zase postačí karty s přenosovou rychlostí 10 MB/s, jelikož těm záleží na sekvenčním zápisu, se kterým karty s certifikací Class 10 nemají pro FullHD video problém (popř. slabší, pokud nahráváte při 720p).
Pro lidi, kteří mají palec pravé ruky označkovaný neustálým mačkáním spouště na objektivu profi fotoaparátu, bych doporučil spíše karty s vyššími přenosovými rychlostmi s označením U3 a videofilové, které mají nutkání sledovat své záznamy z rodinných dovolených ve 4K, nedejbože 8K, by se měli zaměřit na karty V60 / V90. Za rychlost si však sáhnou hluboko do kapsy.