ME-940: externí box pro 2.5" disky
Seznam kapitol
Dnešní článek nebude pojednávat na žádné hi-tech téma, nečekejte také žádnou horkou novinku ani velké přetaktování - je spíše krátkým příběhem upgradu redakčního notebooku s následnou "výrobou" externího disku připojitelného sběrnicí USB 2.0. Celou akci zvládne za 15-20 minut i leckterá sekretářka která se nebojí šroubováku. Nic víc, nic méně...
V redakci přenášíme velké množství dat poměrně často. I když tady máme síť, vyskytují se případy, kdy přenos dat po ni není vždy vhodný nebo možný - zdržuje to a blokuje jiné počítače, nemluvě o situaci, kdy np. testovaný systém ještě nemá nainstalované ovladače síťové karty. Původně jsme používali malý flash disk, jeho 256MB však bylo jak kapka v moři potřeb. Bylo tedy evidentní: budeme si muset pořídit externí disk. I když jsou k dispozici hotové disky připojitelné na USB, výhodnější bude externí disk postavit...
Poznámka: Externí disk na USB je také vynikající zálohovací zařízení. Je rychlejší, dostupnější a levnější než řešení na bázi páskových nebo magnetooptických mechanik. Externí disk je taky (pokud se jedná o krádež tak musíme říci "bohužel") dobrým způsobem, jak přenést v kapse velké množství dat (tam i zpět) i v situaci, kdy počítač není vybaven žádnou vypalovací mechanikou či dokonce pevným diskem.
Stačí vybrat základ...
Dnes je běžně k dostání několik typů "základů" (box, external enclosure) pro stavbu externích disků. Takovým základem je obvykle plastová, nebo ještě lépe hliníková externí "kapsa", do které namontujete malý notebookový disk o rozměru 2.5" (výška 95mm). Výhodou jsou poměrně nevelké rozměry, vysoká kapacita (obvykle od 20GB do 80GB) a přímé napájení ze sběrnice USB nebo PS/2. My jsme sáhli po neznačkovém řešení s označením ME-940U2 (prodává se pod různými značkami, ve skutečnosti je výrobcem firma Welland)...
Trable s napájením
Dříve než vsadíte na konkrétní základ měli byste vědět, že zcela zásadní věcí u externího disku je jeho napájení. Jelikož 2.5" IDE disky jsou napájené 5V a stejné napětí poskytuje i sběrnice USB, bylo jen logické napájet disky přímo ze sběrnice USB.
Stačí se ale podívat na některé 2.5" disky a pochopíte, že jejich odběr překračuje proud, který podle normy může dodávat externím zařízením sběrnice USB 2.0 (max. trvalý odběr 500mA = 0.5A).
U tohoto disku může odběr dosáhnout až 5W (5V, 1A), což už některé porty USB nezvládají...
Odběr disků však není rovnoměrný - největší je krátký okamžik po zapnutí, kdy proud na větvi 5V může překročit i hodnotu 1A (to je obvykle kritický okamžik), v klidu je odběr asi 0.25A a při běžném provozu nepřekračuje 0.6A. Zkoušeli jsme několik disků a přes různé údaje na štítku se chovaly, co se týče odběru, téměř stejně...
V praxi vše závisí na skutečné zatížitelnosti portů USB - pro moderní základní desky stolních PC často odběr dokonce mírně překračující 1A není problém a vše funguje hladce. Některým zařízením činí problém rozjezd disku a objeví se hláška o překročení odběru na sběrnici USB, pokud nezareaguje elektronická pojistka, disk se roztočí a funguje bez problémů. V posledním případě zapůsobí pojistka a disk se vypne (25% notebooků, závisí na použitém disku). Dnešní externí disky řeší tuto situaci často pomocným napájením:
- využívají externí napájecí zdroj (což je nejméně "mobilní" řešení),
- čerpají napětí ze dvou konektorů sběrnice USB 2.0 (elegantní řešení),
- pomáhají si odběrem z průchozího konektoru PS/2 (klávesnice).
V redakci jsme zvolili typ s rozdvojeným konektorem USB 2.0, dobrým řešením je pomocné napájení průchodkou PS/2 a externí síťový zdroj jsme ihned vyloučili - není to žádné mobilní řešení. Poznámka - občas se vyskytuje mobilní řešení s možnosti volitelného připojení dodatečného zdroje.
USB není jako USB...
Je třeba vědět, že je velký rozdíl mezi sběrnici USB 1.1 a 2.0. Rychlosti jsou definovány tři:
- pouze USB 2.0: High Speed (max. 480 Mbps)
- USB 1.1 a 2.0: Full Speed (max. 12 Mbps = 40x méně!)
- USB 1.1 a 2.0: Low Speed (max. 1,5 Mbps), pro nenáročná zařízení
I tady, stejně jako u sítí LAN je rozdíl mezi tím, jaká je maximální rychlost a tím, kolik dat je možné rozhraním USB reálně "protlačit" (na vině je velká "režie" přenosového protokolu). Ve finále klesne maximální teoretická rychlost USB 2.0 na stále velmi solidních 250Mb/s (cca 31MB/s). Na druhou stranu je rychlost sběrnice USB 1.1 i velmi nízká - reálných 0.75MB/s vás na přenos dat odpovídajících objemu 1 CD dlouhých přinutí čekat dlouhých 17 minut, 4.5GB DVD pak 1 hodinu a 40 minut (zatímco USB 2.0 High Speed to zvládne za 2minuty a 25 sekund)!
Naštěstí dnes je drtivá většina zařízení vybavená rozhraním USB 2.0.
Odkud vzít disk?
2.5" disk o výšce 9.5mm si můžete koupit v kapacitách od 20 - 100GB, my jsme se rozhodli pořídit 80GB disk a přehodit ho se starším 60GB diskem z notebooku. Disky mohou rotovat od 4200 do 7200ot/min a cache může být od 2 do 16MB. Rychlé disky nedoporučujeme - mají obvykle větší odběr, navíc jsou omezené rychlostí sběrnice USB.
Poznámka: 20GB 2.5" disky s 5400ot/min (Hitachi Travelstar 5K80) a 8MB pamětí cache dnes v Internetových obchodech stojí cca 2000Kč (vč. DPH), 40GB (Travelstar 80GN) s 4200ot/min pak velmi solidních 2200Kč. Disk o kapacitě 80GB (np. Samsung Spinpoint M) s 8MB cache a 5400ot/min dnes stojí přibližně 3600Kč.
Přehození disků
Postup se může lišit v závislosti na typu notebooku. Zjistěte, jestli výměnou disku neporušíte záruku a zálohujte si data, případně celý operační systém.
Výměna disku nebývá u dnešních notebooků problém: stačí odmontovat víčko a povolit šroubky které drží plechovou skřínku s namontovaným diskem. Celek se povysune z konektoru a vytáhne ven.