Vše o DVD - část druhá: Co budete potřebovat než se pustíte do vypalování
Seznam kapitol
V prvním dílu jsme se podívali na konstrukci disků, na mechanismus zápisu na ně, v podstatě jsme si při blížili základní pojmy v oblasti vypalování. Dnes se podíváme na zoubek kvalitě, životnosti záznamu a na základní vybavení "paliče", tedy potřebné hardwarové a softwarové vybavení k prvnímu úspěšnému vypálení disku. Najdete zde i doporučení, jak vybírat DVD vypalovačku, popřípadně média DVD.
Ještě než si řekneme něco o tom, co budeme k vypalování potřebovat, podíváme se na kvalitu a životnost disků. V této kapitole jsem jako podkladů použil servery ECMA-international.org, CDR.cz a CDFreaks.com.
Parity Inner Error a Parity Outer (Parity Inner Failure)
Data na DVD jsou uložena v sektorech, sektor obsahuje hlavičku data a kód detekce chyb. Délka sektoru je 2064 bytů a je uspořádán do 12-ti řádků po 172 bytech. Navíc je ke každému řádku přidáno 10 bajtů porovnávacího kódu PI (Parity Inner).
16 takto uspořádaných sektorů tvoří ECC blok o 192 řádcích o délce 172 bytech. K těmto 192 řádkům je přidáno 16 řádků kódu Parity Outer (PO). Každý řádek PO je zabezpečen také desetibytovým kódem PI.
ECC blok
Celý blok se tedy skládá z 208 řádků o délce 182 bytech. Tento blok obsahuje 208 desetibytových kódů PI a 172 šestnáctibytových kódů PO. Data jsou zabezpečena oběma kódy.
Následující obrázek ukazuje skutečné uspořádání bloku ECC, kódy PO se nepřidávají na konec bloku, ale jsou zapsány po každých 12-ti řádcích. Jeden ECC blok tedy obsahuje 16 rámců po 13-ti řádcích, z nich jeden řádek obsahuje kódy PO.
Barevně je označený konec řádku s kódy PO
Chyby při čtení se nejprve detekují a opravují pomocí kódu PI (chyby se označují Parity Inner Error, zkratka PIE nebo PI). Pokud je počet poškozených bitů vyšší a chyba se nedá takto opravit, dostává se ke slovu PIF (Parity Inner Failure, dříve také PO) a oprava pomocí kódu PO.
Teprve po neúspěšné opravě chyby pomocí kódu PO nastává stav POF (Parity Outer Failure), kdy je detekována chyba čtení dat a část disku je nečitelná. PIF je tedy počet chyb, opravovaný pomocí kódu PO.
Norma ECMA - 337
Podle specifikací ECMA 267 (DVD-ROM), 337 (DVD+R/RW) a 338 (DVD-R/RW) je disk vyhovující, má-li v osmi po sobě jdoucích ECC blocích počet PI chyb maximálně 280 a v jednom ECC bloku počet chyb PO maximálně 4.
Tyto hodnoty norma ECMA vztahuje k rychlosti čtení 1x, tedy 1350 kB/s.
Z programů, které je možno použít k testování, se nabízí jako nejlepší volba program Kprobe, který je volně šiřitelný. Jediným jeho nedostatkem je závislost na čipsetech MediaTek (na těchto čipsetech jsou postaveny převážně mechaniky LITE-ON).
KProbe
Na stránkách CDFreaks.com sám autor popisuje jak interpretovat výsledky a výstupy z jeho programu a jak je v něm zahrnuta norma ECMA.
Proto jen stručné shrnutí. Program KProbe testuje počet korekcí PI/PO, neumí hlásit počty chyb POF, tedy situace, kdy se již nepovedlo opravit chyby kódem PO. Je nastaven tak, že sumarizuje počty chyb PI z osmi ECC bloků (maximálně může být 1664 chyb v osmi ECC blocích - nečitelný disk) a počty chyb PO (PIF) z jednoho ECC bloku (maximálně 208 chyb v bloku).
Pro testy se používá nastavení,
- PI/PIF Sum ECC - 8/1
- Read Speed - 4x
Pro opravdu korektní náhled by měla být rychlost čtení 1x, z důvodu délky testu se používá rychlost 4x, která je poslední, kde se používá čtení metodou CLV.
Ještě než přejdeme na životnost záznamu, ukážeme si pár obrázku z programu KProbe.
DVD+R páleno 12x (ASUS DRW-1604P, Verbatim 8x certified)
Kvalita je velmi dobrá, kdyby byla použita při vypalování certifikovaná rychlost média, dočkali bychom se opravdu vynikajícího výsledku.
Pro detail klikni
DVD-R páleno 12x (ASUS DRW-1604P, Verbatim 8x certified)
Zde platí to samé jako u předchozího obrázku.
Pro detail klikni
DVD+R DL páleno 4x (ASUS DRW-1604P, Verbatim 2,4x certified)
Pro plné rozlišení klikni
I při rychlosti pálení 4x je kvalita vskutku vynikající, na závěr se podíváme, jak jsou na tom s kvalitou lisovaná DVD.
DVD-Video (DVD-5)
Pro detail klikni
DVD-Video (DVD-9)
Pro detail klikni
Originální dvouvrstvý disk DVD-Video dosáhl nepříliš povzbudivého výsledku, na druhou stranu je bez problémů čitelný v i DVD přehrávačích. Z obrázků je jasně vidět, že vypálené disky často ty lisované v kvalitě předstihují.
PoznámkaDisky s PI do 280 jsou velmi dobře čitelné. Pokud nějaký disk má hodnoty, které uletí přes tyto hranice a není to souvislý blok, nic se neděje a takovýto disk je stále velmi dobře čitelný. Pár mechanik už má problémy se čtením, když hodnota PI přesáhne hranici 300 chyb v souvislém bloku, mnoho přehrávačů si už neporadí s disky dosahujícími 600 chyb. Dalším milníkem je hranice 900 chyb, kdy už disk dokáže přečíst jenom pár přístrojů. |
Životnost
| Uvedu malý příklad nečitelnosti CD ve vypalovačce DVD ze své praxe.
Mám mnoho CD vypálených ve vypalovačkách CDRW, když se k nim teď vracím a chci si z nich něco pustit, mám na svojí DVDRW vypalovačce velké problémy, tato média většinou nelze přečíst, proč je tomu tak uvedu v následujících bodech: Kvalita média
Rychlost vypalování
Zacházení s CD
Na závěr musím ještě dodat, že tato CD, která nepřečtu v DVD vypalovačce, jsou tak z 40% ještě čitelná v CD nebo DVD mechanice. |
Základem kvalitního média je barvivo, kvalitní barvivo a jeho stálost současně s kvalitou vypalovačky mají velmi výrazný vliv na životnost dat.
Ovšem bez zvládnuté technologie výroby a s ní souvisejícími pochody je vám kvalitní barvivo na nic. Barvivo sice vydrží, ale disk vám začne například korodovat, či se tvarově deformovat a vaše data odejdou do věčných lovišť.
Ale je tu jedna výjimka, a to média DVD-RAM, kde výrobce garantuje životnost a stálost dat po dobu 30 let. Na to jak to je ve skutečnosti si ale nějaký ten pátek počkáme.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
