To nej pro vaše data: velký test 2TB pevných disků | Kapitola 10
Seznam kapitol
Nástup SSD v roli systémového disku odsouvá klasické disky do pozice datového úložiště. Kvůli nenažranosti her i multimédií nám na jejich rychlosti ale pořád záleží. Výrobci už přitom vlastnosti související s výkonem HDD doslova tají. Nevadí, v syntetických i praktických testech zjistíme, jak na tom populární 2TB disky jsou.
Jak se testovalo
Srovnávací test 2TB pevných disků proběhl na následující sestavě:
Testovací sestava | |
Procesor | Intel Core i7-4930K OC 4,2 GHz |
Chladič procesoru | Noctua NH-D15 |
Základní deska | ASUS P9X79 PRO |
Operační paměť RAM | Kingston 32GB KIT DDR3 2400MHz CL11 HyperX Beast Series |
Systémový SSD disk | Samsung SSD 840 256 GB Pro |
Datový HDD disk | Western Digital Green 2 TB |
Grafická karta | SAPPHIRE R9 290 + ARCTIC Cooling Accelero Xtreme III |
Napájecí zdroj | Seasonic Platinum Series 660 W |
Skříň | FRACTAL Define R4 Arctic White – Window |
Operační systém | Windows 8.1 64 bit |
Klasické magnetické disky se bohatě spokojí s datovou propustností 300 MB/s, na kterou stačí i pomalejší řadič SATA 2 (3 Gb/s). Pro účely testování však byly disky připojeny k nejrychlejšímu řadiči SATA 3 (6 Gb/s) s datovou propustností 600 MB/s.
Po připojení do sestavy byly testované disky inicializovány ve stylu oddílu GPT (GUID Partition Table), který v novějších operačních systémech po Windows XP doplnil již zastaralý MBR (Master Boot Record). Jen připomenu, že MBR je tu s námi více než 30 let a je omezen maximálním počtem 4 primárních oddílů na disku a maximální velikostí oddílu 2 TB. Pokud byste však chtěli disk s GPT použít jako systémový disk pro Windows, bude za normálních okolností funkční pouze na základních deskách s UEFI, které dokáže z takového disku bootovat. U starších desek lze použít pouze MBR (který u 2TB disku ještě stačí), takže pro systémový disk bude tato varianta potenciálně méně problematická. Volba GPT nebo MBR nebude mít na výkon disku žádný významný vliv.
Jelikož jsem testoval úplně nové disky, tedy zcela prázdné, chtěl jsem nějak nasimulovat jejich chování po částečném zaplnění daty. Toho jsem docílil formátováním disků do tří oddílů. Jak je známo, klasické pevné disky při zápisu dat zaplňují záznamové plotny postupně od vnějšího okraje směrem ke středu. Díky konstantním otáčkám ploten je obvodová rychlost plotny pod záznamovou hlavou na vnějším okraji plotny mnohem vyšší než na vnitřním. Logicky se postupným zaplňováním disku přesouvá pracovní sektor záznamových hlav blíže středu ploten a tím rychlost zápisu a čtení úměrně s obvodovou rychlostí klesá.
Postupně jsem vytvořil oddíl M o velikosti 923 GB, který zabírá přibližně první (rychlejší) polovinu ploten, oddíl N o stejné velikosti 923 GB, jež zabírá druhou (pomalejší) polovinu ploten a nakonec malý oddíl O s velikostí 17 GB, který je umístěn na posledním procentu datového prostoru u vnitřního okraje ploten. Pokud to bylo možné, použil jsem k testování oddíl N, který nejlépe simuluje chování z poloviny zaplněného disku, což bude v praxi zřejmě nejobvyklejší dosahovaná hodnota.
Disky byly testovány nejenom pomocí syntetických benchmarků, ale také pomocí praktických testů. Ze syntetických aplikací jsem vybral HD Tune Pro 5.5, AS SSD Benchmark a PCMark 8. U praktických testů jsem se snažil simulovat úlohy, které se budou u datového disku nejčastěji používat a které jsou na výkonu disku závislé. Bude to tedy několik způsobů kopírování složky se soubory, načítání obrázků do Adobe Photoshopu, instalace hry a načítaní uložené pozice. Porovnáme si také spotřebu disků, teploty a hluk.
Plánoval jsem také porovnání výkonu při zabalování a rozbalování zip souborů, při šifrování souborů a složek, a také při základní práci s video soubory. Ve všech těchto případech byl ale výkon limitovaný spíše procesorem nebo aplikací, takže výsledky byly u různých disků prakticky totožné a o výkonu toho moc nenapověděly.
Ve všech disciplínách byl porovnán procentuální výkon jednotlivých soupeřů a za každé jedno procento výkonu v dané disciplíně obdržel disk jeden bod do celkového hodnocení. Celkové hodnocení je pak prostým součtem bodů ze všech disciplín. Žádná z disciplín nebyla váhově v hodnocení umocněna nebo potlačena. Mimo celkové bodové hodnocení zůstalo hodnocení hluku, který může být výrazně ovlivněn konkrétním kusem a hodnocení pořizovací ceny disků. Ta byla zohledněna samostatným vyhodnocením poměru cena/výkon.
Vrhněme se konečně na výsledky testů. Další podrobnosti k metodice testování si povíme v příslušných kapitolách věnovaných jednotlivým testům. Začneme syntetickými testy.