S bohatou výbavou: Duel NAS – Synology DS213j a DS214se | Kapitola 7
Seznam kapitol
Do redakce k nám dorazily dva na první pohled stejné NAS servery od Synology lišící se označením. V jejich šasí se ovšem ukrývá mírně odlišný hardware. V testu si tak odpovíme na základní otázku – zda se vyplatí připlácet za dražší model DS213j nebo vám postačí DS214se s pomalejším procesorem a poloviční pamětí RAM.
Testovací sestava
Testovací sestava je shodná s tou, na které testujeme DDR3 paměti. Tvoří ji overclockerská deska Z87 OC Formula od ASRocku (recenze). V ní tepe retailový procesor Intel Core i5 4670K (Haswell) s odemčeným násobičem. Procesor běží na frekvenci 4,5 GHz. DDR3 paměti s kapacitou 2× 4 GB kmitají na taktu 2400 MHz. Grafická karta GeForce 8400GS od firmy Gigabyte posloužila pouze jako zobrazovací zařízení.
64bitový operační systém Windows 8.1 Professional běží ze 480GB SSD disku HyperX poskytnutého společností Kingston Technology. Nemusíme se tak bát, že by přenos dat z a na NAS server byl brzděn diskem v počítači. Prvkem, který také ovlivní testy je integrovaná síťová karta. V našem případě se jedná o gigabitový síťový kodek I217V od Intelu. Mezi NAS server a testovací sestavu je navíc zapojen Wi-Fi router Asus RT-AC66U, který dotváří běžný domácí IT ekosystém.
Metodika a vybrané testy
Topologii síťových prvků jsme si popsali o odstavec výše. Nyní nastal ten správný čas zmínit něco málo k testovací metodice. Každý NAS testujeme vždy s nejnovější verzí firmwaru a dvěma 2TB disky od Seagatu. Disky s označením ST2000VN000 jsou vhodné pro NAS servery (rychlost otáček 5900 rpm), mají rozhraní SATA 3 a jsou vybaveny vyrovnávací pamětí o kapacitě 64 MB.
V našem případě jsme zvolili zapojení RAID0, kdy se data prokládají (striping) na oba disky. Výsledný výkon diskového pole je vyšší a lépe nám umožní zjistit rozdíly mezi jednotlivými NASy. Další výhodou je, že se kapacita disků sčítá. Nevýhodou je výrazně vyšší riziko ztráty dat. Pro běžné nasazení je však daleko vhodnější RAID1, který nabízí daleko vyšší zabezpečení dat.
Mírnou nevýhodou oproti RAID0 je o něco menší rychlost a také fakt, že získáte poloviční kapacitu (data jsou redundantně uložena na obou HDD). V Případě, že však se jeden z disků odporoučí do křemíkového nebe, o svá důležitá data nepřijdete.
K měření přenosových rychlostí jsme využili průzkumníka souborů ve Windows a také shareware verzi programu Total Commander. Skrze průzkumník se kopírovala data na namapovaný disk (protokol Samba). V druhém programu probíhalo testování FTP přenosů. Nezapomněli jsme ani na USB rozhraní, do kterého jsme vsunuli rychlý USB 3.0 flash disk HyperX Predator s kapacitou 64 GB. K dispozici jsme měli dvě sady testovacích dat. První obsahovala pouze jeden ISO soubor o velikosti 4 GB. Druhá sada byla mnohem komplexnější – jednalo se o mix fotek, videí, dokumentů a nainstalovaných programů. Velikost byla rovněž 4 GB (10630 souborů / 721 složek)
Výslednou spotřebu (příkon) NAS serverů měříme běžně dostupným zásuvkovým elektroměrem EMOS FHT 9999. Někteří mohou namítnout, že se nejedná zrovna o profesionální řešení, ale na měření rozdílů mezi NASy to bohatě postačuje. Pokud jde o hlučnost, tak tu posuzujeme pouze subjektivně (bez exaktního měření). V grafech proto hlučnost nenajdete a u každého NASu jí popíšeme slovně. Podobným způsobem zhodnotíme i uživatelské rozhraní, nabízené funkce a celkově možnosti.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
