Asus RAIDR Express – ohromující SSD na PCI-E kartě | Kapitola 11
Seznam kapitol
Skončí brzy doba 2,5" SATA SSD v našich stolních PC? Pokud ano, je Asus RAIDR Express ukázka toho, jak by mohla evoluce rychlých domácích pevných disků jednou vypadat. Krásné ROG provedení, plno funkcí + možností využití... A navíc výtečný výkon, se kterým vévodí tabulkám s naměřenými hodnotami!
Asus ROG RAIDR je unikátní zařízení i v tom, že k němu Asus dodává mnoho dalších programů, které mohou urychlit běh operačního systému nebo programů, případně udělat z SSD cache pro plotnový disk.
ROG HybriDisk
Pokud nás zajímá hlavně rychlost SSD ve spojení s velkou kapacitou disku, je nejvhodnější použít některé z řešení SSD cache, která se přidá k běžnému plotnovému disku a výrazně mu pomůže k rychlosti blížící se po „zajetí“ běžnému SSD při mnohem větší velikosti.
ROG HybriDisk nabízí právě tuto možnost ve spojení s RAIDRem. Ač řídící čip Marvell, který spojuje do RAIDu oba řadiče SandForce, má funkci HyperDuo, je cache vytvořena softwarově programem třetí strany a HyperDuo zde roli nehraje.
Z obrázku z webu Asusu vidíme, jak se zrychlí plotnový disk spolu s SSD cache oproti stavu, kdy běží sám. Výsledky v testu ROG CrystalDiskMark napravo jsou v podstatě totožné s výsledky samotného RAIDRu, protože po načtení nejpoužívanějších dat z Windows vše jede v podstatě z SSD, ač ten v systému samotný nevidíme. ROG HybriDisk je od Asusu určitě vítaná možnost využití navíc, ač si myslím, že právě kvůli této funkci si ho zřejmě moc zákazníků nepořídí.
ROG RAMDisk
Pro někoho zajímavěji může působit funkce RAMDisk, která samotný RAIDR nevyužívá, ale funguje jen při jeho zapojení v počítači. Jedná se o využití přebytečné a donedávna velmi levné RAM paměti jako datové schránky pro často používané soubory. Výhodou pak je extrémně rychlý přenos dat, který RAM paměti s přímým přístupem k procesoru umí.
Funkce RAMDisk je samostatná aplikace přiložená na CD u RAIDRu. Po jejím nainstalování a spuštění se nám zobrazí volná RAM (doporučuji pracovat s programem ihned po nabootování OS), kterou můžeme částečně využít jako ramdisk. Částečně v tomto případě znamená to, že nám program nedovolí využít celou aktuální volnou RAM, vždy nechá něco navíc, což je logické a musí to tak být, aby sytém mohl fungovat, jak má.
K použití RAM pro ramdisk ještě uvedu technickou poznámku, se kterou jsem se při testování setkal. Pokud chceme využít v operačním systému Windows 7 s více než 16 GB operační paměti, musíme mít minimálně verzi Professional. Ve verzi Home Premium se dá využít maximálně 16 GB RAM, což už může možnosti použití ramdisku omezit.
Z volné RAM tedy vytvoříme nový diskový oddíl (partitionu), který se tak v systému opravdu tváří, a můžeme na něj nahrát cokoli. K tomu ale neslouží, protože když bychom si na něj něco nahráli jen tak, po vypnutí počítače se nám tato data smažou. Můžeme si jí však otestovat v benchmarcích disků, čímž zjistíme, jak je oproti SSD rychlá.
A výsledky jsou dle očekávání velmi vysoké. RAM má přímý přístup k procesoru a její propustnost je mnohonásobně vyšší než u diskových subsystémů, a to je ještě potřeba napsat, že v případě sestavy Intel by byl výsledek ještě minimálně dvojnásobný (viz obrázek výrobce výše). Rychlost ramdisku je tedy extrémní, ale pojďme se podívat, jak jí lze reálně využít a zda má nějaký přínos oproti samotnému SSD.
Jsme zpět v softwaru ROG RAMDisk. Po vytvoření nového oddílu (doporučuji vytvořit s označením vzdálenějšího písmene od ostatních oddílů) přejdeme na záložku Junction, kde vybereme nový RAM oddíl a cestu ke složce, kterou chce spouštět z ramdisku, aby byl její běh rychlejší. Já jsem si na obrázcích výše zvolil složku se hrou Crysis. Program si nahrál a zapamatoval, že složka se hrou Crysis má být vždy po spuštění systému načítána do RAM, aby došlo k jejímu zrychlení. Reálně to vypadá tak, že po spuštění se ukáže v pravém dolním rohu obrazovky průběh nahrávání předvolených souborů do RAM. Načtení necelých 8 GB dat trvá přibližně minutu. O co je pak načítání hry rychlejší, jsme se mohli přesvědčit v praktických testech, ale jedno opakování navíc neuškodí.
Oproti klasickému použití pro nahrávání z RAIDERu je rychlost navíc o přeměření v grafu vidět, poznat však reálně není. Zkusil jsem ramdisk také na jiné aplikace, například Adobe Photoshop, nicméně ani v tomto případě není rozdíl mezi SSD a ramdiskem poznat. Funkce je to tedy zajímavá, rychlost zcela jistě přináší, avšak reálné urychlení pro programy či hry už méně. Co nemohu reálně změřit, je rychlost odezvy, pokud do ramdisku přidáme načtení některých cache či menších souborů, nicméně určitě bude výrazně (ač už pro reálné použití nepoznatelně) rychlejší.
Nesmíme také zapomínat, že ROG RAMDisk spolupracuje se softwarem SSD TweakIt, který se stará hlavně o menší opotřebování SSD karty po stránce zápisu, takže to není jen o teoreticky vyšší rychlosti, už tak rychlé SSD vylepšuje, ale také o menším opotřebení samotných paměťových NAND čipů. Nechtěl bych to nějak zveličovat, protože o extra velké ušetření nejde, ale i malé a možná neviditelné zlepšení funkce SSD se musí vítat. I díky těmto vylepšením může v budoucnu přijít chvíle, kdy tyto funkce budou mít SSD automaticky.
SSD TweakIt
Posledním a možná hlavním softwarem v nabídce RAIDRu je SSD TweakIt. Jedná se o utilitu, která jedním kliknutím zajistí optimalizaci běhu SSD karty i celého systému, čímž zajistí co nejlepší výkon po delší dobu při menším používání RAIDRu na zápis dat. Předchozí věta je tak trochu přejatá z reklamštiny, takže teď česky.
Hned v první záložce Auto Optimalization klikneme na Apply a program nastaví funkce, které ušetří samotnou kartu od zbytečného zápisu dat a zároveň mohou urychlit běh počítače. Výrobce pracuje s informací o 5% zrychlení, ovšem opět se reálného zážitku kvůli už tak rychlému SSD nedočkáme.
Druhá záložka Browser Cache vysvětluje, že přesunutím cache internetového prohlížeče mimo paměť RAIDRu docílíme menšího opotřebení SSD. Pokud cache přesuneme na vytvořený ramdisk, můžeme zrychlit přístupovou dobu. Třetí záložka pod sebou má adresáře TEMP a TMP, tedy cache celého systému, jejichž přesunutím opět mimo RAIDR docílíme menšího opotřebení zápisem, v případě přesunu na ramdisk i rychlejší odezvy.
V System Setting lze vypnout možnost hibernace, která v případě použití opět zapisuje velké množství dat na SSD, v možnostech ponechá jen přístupný Sleep Mode. Přesunout z SSD na jiný disk se může i stránkovací soubor (Page file), vypnout můžeme i zapisování času přístupů k souborům, které Windows ukládají.
V poslední záložce Performance and Tools je utilita ROG I/O Booster, která má celkově urychlit IO rychlost SSD. Na kartě se dá po čase používání udělat i Secure Erase a nechybí ani možnost updatu firmware, kterou jsem již popsal výše v článku.
Secure Erase
Secure Erase je funkce pro vrácení původní rychlosti SSD po delším čase používání. Známe ji velmi dobře z předchozích recenzí od běžných SSD. Je ale asi každému jasné, že u PCI-E SSD karty nebude Secure Erase tak lehké, ale zase to není nijak extrémně těžké. Postupujeme stejně jako u updatu firmware. Přepneme tedy kartu přes spínač DuoMode do Legacy módu, přes Marvell utilitu po startu počítače zrušíme virtuální disk. Poté vložíme CD s programy od Asusu do mechaniky a necháme z ní nabootovat.
Spustí se nám Secure Erase utilita, ve které postupně zvolíme číselné potvrzení v pořadí 1, 3 a 1. Tím je Secure Erase hotov, takže znovu nabootujeme do Marvell utility, vytvoříme přes Configuration Wizard virtuální disk, tedy RAID 0 a nainstalujeme operační systém.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
