OCZ Vector – výkonné SSD s řadičem vlastní výroby | Kapitola 6
Seznam kapitol
Společnost OCZ představila nový SSD Vector, ve kterém tepe první řadič z vlastní výroby a nástupce legendy – Indilinx Barefoot 3. Výrobce také poprvé vsadil na delší testování před vydáním a i to mělo zajistit bezproblémový chod a zároveň vysoký výkon bez nutnosti vydávat po měsíci opravný firmware. Povedlo se to?
V aktuálních recenzích porovnávám SSD disky podle jejich datové velikosti. Rozdělení je jasné - první skupina je do 128 GB, druhá nad 128 GB. Důvodem je hlavně to, že větší SSD umí více využít prokládání dat (interleaving), které způsobuje vyšší rychlost hlavně u větších souborů, což podrobně vysvětluji v technologických článcích, na které je odkázáno v první kapitole. Do grafů v dnešním testu jsem vybral aktuálně prodávané konkurenční 240GB SSD
Ač stavím prioritu stále na testování velikostí do 128 GB, nedávají mi výrobci občas na výběr, a proto beru i větší modely. Při aktuální nejčastější ceně 240 a 256GB SSD do pěti tisíc korun i s DPH jsme se však dostali do doby, kdy nebude problém testovat takto velká SSD jako hlavní, protože jejich cena klesla na hladinu, na které byly ještě nedávno poloviční modely. V dnešním porovnání se v testech objeví:
Starší testované modely, které se už neprodávají, do testů zařazovat až na možné výjimky na porovnání nebudu. Samozřejmostí je ale porovnání s posledními testovanými modely. K nim patří Intel 335, Kingston HyperX 3K nebo Intel 520, nechybí však ani starší, ale stále prodávané modely Corsair Force GT a OCZ Vertex 3 Max IOPS. Ten se aktuálně doprodává za opravdu slušnou cenu kolem 4500 tisíce korun.
Testy malých souborů rozděluji na jednoduché, s dávkováním jednotlivých datových souborů postupně (Queue Depth 1 = QD1), a testy s frontou požadavků, tedy s dávkováním datových souborů najednou (Queue Depth 2 a více). V mnoha benchmarcích také testuji, jak si umí SSD poradit s různou úrovní komprimovatelnosti dat. Pro začátek se podívejme na výkon u nejmenších souborů.
Pro test rychlosti přenosu nejmenších souborů používám AS SSD Benchmark, kde vycházím z propočtu dosažených IOPS v testu 512B. Výsledek stačí vydělit číslem 2048, tedy počtem 512B souborů v megabajtu. Rychlost přenosu dat u takto malých souborů je po přepočtu rovna přístupové době SSD. Čím vyšší rychlost, tím rychlejší přístupová doba. Pokud se výrobci chlubí přístupovými dobami, používají nejčastěji hodnoty právě z toho programu.
V OCZ se již od doby OCZ Octane hodně zabývají přístupovou rychlostí. Z grafu vidíme, že SSD s řadičem SandForce SF-2281 ji mají velmi podobnou, ne moc rychlou, pro zápis. Pro čtení je pak přístupová doba rozdílná, přičemž nejnižší mají nejnovější SandForce SSD, které vyšly v době od vyřešení problému s BSOD ve Windows. Rozhodně to není náhoda, ač třeba Intel 335 vychází také velmi dobře.
OCZ Vector však vede na celé čáře. Řadič a jeho firmware ukazují, že se má OCZ rozhodně čím v reklamních materiálech pochlubit a není to jen hodnota za laboratorních podmínek. K výsledkům je potřeba napsat, že se hodnoty přístupové doby zhoršují spolu s rostoucím množstvím dat na SSD zapsaných. A jelikož testuji SSD jako primární, tedy s nahraným OS, nejsou výsledky ty nejlepší, které disky podávají zcela prázdné.
Důležitost testu 512 bajtových souborů:
AS SSD měří výsledky s nekomprimovatelnými soubory a ukazuje průměrné hodnoty z několika měření. Naopak v CrystalDiskMarku se ukazují nejvyšší hodnoty z několika měření a data beru z testu maximálně komprimovatelných dat. A nakonec test Anvil Pro ukazuje průměr mezi oběma měřeními, protože výsledky beru z testu 46% (Applications), který testuje data s 46procentní nekomprimovatelností.
Po kliknutí na každý z grafů se vám zobrazí celkový obrázek všech podobných testů pro porovnání na jedné obrazovce.
Při porovnání Vectoru s ostatními konkurenty nevidíme velké rozdíly. Starší SandForce SSD jsou rychlejší stejně jako Intel 520. Vector se drží vždy na čtvrté pozici. Popravdě jsem však očekával o něco více vzhledem k rychlosti práce s nejmenšími soubory. Nižší hodnoty jsem s OCZ probíral, avšak ani po různých úpravách jsem se výše nedostal. OCZ nicméně tvrdí, že by rychlost čtení měla být i na AMD sestavě nad 20 MB/s. Po instalaci ovladačů AMD AHCI se hodnoty o 1 až 2 MB/s zvýší, ale pořád to na zmíněnou hodnotu nestačí.
Obecně je to však jen hra s čísly. Ač si můžeme spočítat, že rozdíl mezi rychlost 15 a 20 MB/s je 25 procent, reálně není rozdíl žádný. To je potřeba mít na paměti. O výsledku rozhoduje mnoho okolností od komponent v sestavě, ovladačů až po různé zaplnění SSD při využití.
Důležitost testů 4kB souborů:
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
