Hlavní stránka Hardware Disky /CD /DVD /BR OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi
OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi
autor: Tomáš Hort , publikováno 18.9.2012
OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi

SSD cache jsou poddruhem běžných SSD. Jedná se o datová zařízení založená na NAND flash pamětech, která nám už z principu znalosti běžné cache pomáhají zrychlit funkci pomalého plotnového disku. Existuje několik druhů SSD cache. V prvním dílu série článků o SSD cache se podíváme na netradiční řešení v podobě OCZ RevoDrive Hybrid.


Pro testování jsem tentokrát zvolil sestavu se základem na platformě Intel. K jedné z nejnovějších základních desek od Gigabyte jsem zvolil dostupný procesor ze starší řady Intel Sandy Bridge. Zbytek je víceméně totožný s mou běžnou sestavou na platformě AMD. Operační systém jsem nainstaloval sice 32-bitový, nicméně se jednalo spíše o nedopatření než nutnost či potřebu. RevoDrive Hybrid samozřejmě funguje i na 64-bitové verzi.

OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi

Otestovat SSD cache se může zdát jednoduché, ale úplně pravda to není. Otestovat můžeme obě části, tedy SSD cache i pevný disk, ale společně už reálné výsledky dostaneme jen v některých případech. Podle specifikací plotnového 2,5" disku vidíme, že se obecně o žádného rychlíka jednat nebude.

OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi

OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi
Výsledky 2,5" 1TB plotnového disku Toshiba

A opravdu to žádný zázrak není. Ani přenosové rychlosti nejsou na dnešní dobu moc vysoké. Aktuálně se 2,5" pevné disky už běžně dostávají přes 100 MB/s, zde se pohybujeme v průměru okolo 70 MB/s pro čtení i zápis. O rychlosti přenosu malých souborů se u plotnových disků oproti SSD zastavovat nemusíme, jen stačí napsat, že čekat na dokončení AS-SSD benchmarku u takového disku je na pořádně dlouho. Pomalou rychlost HDD však má výrazně zlepšit SSD cache, která se přes spárováním dá otestovat také:

OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi

OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi
Výsledky SSD cache na RevoDrive Hybrid

U SSD cache jsme dosáhli takových hodnot, jaké jsme čekali. Řadiče SandForce si neumí poradit tak dobře s nekomprimovatelnými soubory, které jsou testovány v AS-SSD Benchmarku, proto jsou výsledky nižší než očekávané. Jaké přenosové rychlosti umí s komprimovatelnými soubory vidíme v druhé části testu v grafu, kde se jak při čtení, tak při zápisu dostáváme na očekávané hodnoty přes 800 MB/s.

Teď se však dostáváme k tomu nejzajímavějšímu, a to k tomu, jaký je výkon po spárování HDD a SSD. Podle popisu na stránkách výrobce jsme se dozvěděli, že RevoDrive Hybrid pracuje tak, že často používaná data jsou ukládána a následně využívána z SSD části, ostatní jsou na pomalém pevném, ale datově velkém disku. Z toho by se mohlo zdát, že pokud začneme na RevoDrive Hybrid zapisovat, budou se data ukládat přímo na 1TB plotnový disk a poté, pokud se budou využívat, přesune je Dataplex na SSD cache. Ale reálně tomu tak není, což lze zjistit hned z prvního testu po spárování:

OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi  OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi
Nalevo výsledky samotné SSD cache, vpravo celého RevoDrive Hybrid po spárování disků

Až na přístupovou dobu pro čtení jsou výsledky SSD cache a spárovaných disků v podstatě stejné. Z toho vyplývá, že data se při testování nahrávají přímo na SSD cache a testujeme tedy přímo ji a ne pevný disk. Pokud by tomu tak bylo, je možné, že by při reálném využití šla všechna data přes cache a rychlost by tedy byla vysoká a až poté by se zapisovala na pomalý HDD. Nechal jsem si proto tuto skutečnost vysvětlit přímo od OCZ.

Dozvěděl jsem se, že nejčastěji používaná data se zapisují na SSD, avšak pokud zapneme benchmark nebo program poprvé, cache je prázdná, a proto software umísťuje data přímo na SSD, aby zajistil maximální výkon. Právě proto prý OCZ zvolilo tak velkou 100GB cache, aby uživatel při běžném používání RevoDrive Hybrid pracoval většinu času s SSD a ne s HDD napřímo.

Při reálném využití jsem při práci v operačním systému zaznamenal, že pokud spouštím některou aplikaci přímo z Windows (například Počítač nebo Správce systémů), je první načtení pomalejší, avšak další už naběhne velmi rychle jako u SSD. V takovém případě tedy cache funguje. SSD naopak není uplatněno při načítání souborů pro instalaci ovladačů či programů. Ukázkou byly například grafické drivery ATI Catalyst, kde se před instalací rozbaluje mnoho souborů přímo na hlavní disk a právě toto rozbalování běželo velmi pomalu na rozdíl od rychlosti, na kterou jsem zvyklý u běžného SSD. Naopak samotná instalace už proběhla velmi rychle na úrovni rychlosti SSD. To znamená, že ne ve všech případech je SSD uplatněno, ale ve většině ano a po zaběhnutí počítače, nainstalování a prvním spuštění všech programů už se můžeme těšit na rychlost rovnou běžného SSD.

To ostatně ukazuje i rychlost načtení operačního systému, kterou jsem testoval v programu WinBootInfo těsně před spárováním a poté těsně po spárování. Výsledky jsou následující:

OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi   OCZ RevoDrive Hybrid — jak funguje SSD cache v praxi
Rychlost načtení operačního systému před (vlevo) a po (vpravo) spárování HDD a SSD

Rychlost načtení se po instalaci na základní pevný plotnový disk pohybovala stále okolo 40 vteřin. Nejlepším výsledkem bylo výše zmíněných 40,5 sekundy. Po instalaci Dataplexu vás systém požádá o restart pro zavedení aplikace. Po znovunačtení Windows jsem ihned pustil WinBootInfo a naměřil 27,2 sekundy. Následné druhé měření ukázalo nejlepší výsledek 27 sekund. Cachování tedy funguje ihned po instalaci a restartu a čas potřebný k načtení systému nám sníží přibližně o třetinu, což není špatné. Obecně na startu systému se nepozná hlavní rozdíl mezi SSD a HDD, vidět to sice můžeme, ale nikdy se prostě systém nenačte o 60 či 80 procent rychleji než u HDD, jak by se mohlo zdát dle rozdílu v testech malých souborů. Vždy jsou totiž načítány i komponenty, které rychlost SSD prostě neovlivní.

Jednou z takových komponent je například zavedení PCI-E zařízení do funkčního stavu před bootováním Windows. Tato situace zabere RevoDrive Hybrid poměrně dost času, přibližně asi o 6 až 8 sekund více než u běžného SATA disku. V tom je také vidět rozdíl SSD oproti RevoDrive Hybrid v rychlosti načítání Windows při měření ve WinBootInfo, které měří čas od spuštění počítače.

Při testování jsem také vyzkoušel, zda se dá cache zahltit přívaly dat tak, aby se měření v testech zpomalilo. V programu Anvil pro jsem zvolil měření na největším datovém souboru 32 GB a spustil ho pětkrát za sebou. Mimo toho, že se takový soubor tvoří poměrně dlouho, jsem ale žádný výraznější pokles rychlostí nezaznamenal. V oblasti pár procent by se rozdíl našel, ale dle vyjádření OCZ, že při opravdu velkém datovém zatížení se může SSD zpomalit v důsledku nutnosti vymazávání „starších“ dat, jsem si myslel, že by to mohlo být i více. Nicméně tato situace reálně nenastane.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
30 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 13.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.