Velké srovnání 32GB flash disků – USB 3.0 dotahují cenou 2.0
Seznam kapitol
Dnešním článkem navážeme na test, který jsme provedli minulý rok. Dnes jsou ceny USB 3.0 tak nízké, že se skoro rovnají svým pomalejším kolegyním – jejich rychlost je ale mnohem vyšší! Vyplatí se ještě kupovat flashky s USB 2.0? Na to se podíváme v dnešním porovnání jedenácti kousků s USB 2.0 a deseti s USB 3.0.
Flashky jsou v dnešní době spotřební zboží. Nasvědčují tomu jak ceny, tak i valná většina produktů, konkrétně použité materiály a hlavně paměťové čipy. My jsme vybrali celkem 21 flash disků, které jsme podrobily našim testům. Větší polovina má již nové a rychlejší rozhraní USB 3.0, menší pak stále starší standard.
Díky tomu je naše cenové rozmezí od 500 do 1600 Kč. Ale závěry s cenou nedělejte předčasně, protože ne vždy jsou ty nejdražší nejlepší. O tom se přesvědčíme i v našem testu.
V recenzi je také vidět, že některé klíčenky vykazují propady ve výkonu. To může být způsobeno buď špatnými pamětmi, nebo opotřebením. Opotřebení těchto pamětí lze částečně eliminovat tím, že výrobce pamětí použije wear leveling (vyrovnání úrovně opotřebení).
Co je wear leveling?
NAND Flash čipy se skládají z tisíců tranzistorů. Každý z nich tvoří paměťový prostor (buňku), která může nabývat dvou (SLC = single level cell) anebo tří a více (MLC = multi level cell) logických úrovní. Náboj se hromadí v plovoucím hradle (floating gate) tvořeného tenkou vrstvou polovodiče. Čím více a častěji jsou do něho zapisovány data, tím více se jeho vrstva opotřebovává. Pokud se počet přepisů dostane na hodnotu, kdy už je hradlo tak opotřebené, že dochází ke svodům (leakage current) v substrátu tak se snižuje rozdíl mezi logickou 1 a logickou 0 a dochází k náhodným zápisům a čtení špatných dat. Tím pádem se musí opravovat chyby a následně systém spíše opravuje, než čte popřípadě zapisuje skutečná data.
Ve výsledku se to projevuje nižším výkonem celého zařízení. Právě obsahuje firmware řadiče algoritmy tzv. vyrovnávání úrovně opotřebení, nebo jenom vyrovnávání opotřebení (wear levelling). Celá tato věc v jednoduchosti znamená, že řadič se snaží opotřebovávat celé zařízení stejně. Tyto algoritmy se snaží rozdělit zátěž opotřebovávání buněk na všechny paměťové bloky, tedy i ty rezervní. V paměťových zařízeních se můžeme setkat s dynamickým, statickým, nebo také s žádným vyrovnáváním opotřebení.
Zdroj: Chip.cz
Rozdíl, mezi dynamickým a statickým wear levelingem je znázorněn a popsán výše na obrázku. Dynamický spočívá v nutnosti nejprve začít něco zapisovat, před čímž se zeptá, kam data může zapsat (která buňka je nejméně opotřebována). Tento způsob se používá u flashek a zvyšuje odezvu, protože se nejdřív musí dotázat, kam vlastně může zapisovat. Statický naopak sám od sebe automaticky obměňuje data v buňkách. Ty data, která se často používají, vymění za ty, které se používají méně. Statický wear leveling se používá u SSD, kde kde jde hlavně o velice nízkou odezvu.
Jak fungují dnešní USB 3.0 flashky?
Minulý rok byly ještě flash disky pouze zmenšenými SSD. Ke klasickým čipům totiž měli řadič SATA a na něm pak teprve převodník z SATA na USB 3.0. Kvůli tomu byly flashky poměrně velké, topily a potřeboval většinou mimo USB pro data ještě jeden port pro napájení. Další nevýhodou byla dlouhá přístupová doba.
Dnes už jsou na trhu nativní mikrořadiče a tak se lze domnívat, že je většina výrobců používá. Ale většinou to nejde zjistit bez předchozího rozebrání flash disku. Některé programy to dokáží detekovat, ale ty vypíšou pouze poslední čip, který je mezi USB v počítači a ve flashce.
Zdroj: LAB501
Jaké jsou výhody a nevýhody použití klasického řadiče a převodníku? Výhodami by měly být vyšší rychlosti. Pak jsou tu především nevýhody, jako například pomalejší odezva kvůli průchodu více čipy (SSD řadič a převodník USB 3.0 > SATA), vyšší zahřívání zařízení apod. Výhodou mikrořadiče je pak nižší cena, díky použití méně součástek, avšak rychlejší odezva a podle výsledků také vyšší rychlosti.
Testovací metodika
Všechny testy probíhaly na sestavě tvořené základní deskou Gigabyte P55A-UD3, za jejíž zapůjčení děkujeme výrobci GIGABYTE. Deska byla osazena procesorem Intel Core i5-760 přetaktovaným na finální frekvenci 3,8 GHz. Procesoru sekundovaly dva 1GB DDR3 moduly výrobce Kingston na taktu 1 333 MHz. Celou sestavu pak napájel 900W zdroj Tagan BZ Series.
Testováno bylo ve 3 programech: ATTO benchmark, HD Tune Pro a nakonec AS SSD benchmark. ATTO benchmark testuje různě velké bloky dat, které zapisuje a čte. HD Tune nám zase prozradí, jak kvalitní jsou paměťové čipy. Čím menší propady v grafu, tím jsou lepší. Zde se testuje pouze čtení. Nakonec AS SSD nám otestuje sekvenční čtení a zápis a navíc je jeho součástí COPY-benchmark, který má 3 scénáře. ISO, Game a Program. V každém scénáři jsou různě veliké bloky dat, které kopíruje na flashku. Zpět nám dá informace o rychlosti a délce trvání. V následující tabulce jsou informace udávané výrobcem (rychlost, záruka, cena, rozměry, váha, materiál) doplněné o naše vlastní (skutečná velikost, cena). Takže pojďme na to.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
