Řadič Everest v exkluzivním testu SSD OCZ Octane | Kapitola 4
Seznam kapitol
Do obchodů v Česku se v posledních týdnech dostalo nové SSD uložiště OCZ Octane. Novinka je řízena řadičem Indilinx Everest, který se snaží obnovit zašlou slávu svého předchůdce Indilinx Barefoot. SSD se prodává ve dvou variantách: pro rozhraní SATA 2.0 a pro SATA 3.0. My se dnes exkluzivně podíváme na rychlejší typ o velikosti 512 GB.
OCZ Toolbox, update firmware
Stejně jako u ostatních SSD OCZ je i u Octane k dispozici šikovná utilita OCZ Toolbox. Jedná se o jednoduchý program, který umí updatovat firmware a provést Secure Erase přímo z prostředí Windows. Program sám pozná SSD a stáhne mu nejnovější firmware. Updatovaný SSD však nesmí být v danou chvíli systémový (bootovací). Stejně tak to platí, logicky, i u Secure Erase. OCZ upravilo s novou verzí Toolboxu jeho design.
Předchozí verze měla menší okno, nebyla tak stylová a byla na první pohled přehlednější. Nynější styl je řekněme hezčí, ač to potřeba nebylo. Ale nevadí, stále se jedná o přehlednou a jednoduchou utilitu výrobce. Octane 512 GB přišel s verzí firmware 1313, na které jsem testoval. Posléze jsem updatoval na verzi 1344, následovala 1392, 1407 (zřejmě neoficiální) a 1412. Je tedy jasně vidět, že je co vylepšovat a výrobce vydává update každou chvíli.
K vylepšení dochází dle vydaných dokumentů (Release Notes) v oblasti celkového výkonu a kompatibility. Ta se týká například toho, aby diagnostické programy zobrazovaly to, co mají. Jedná se o úpravy, které často vznikají z připomínek recenzentů (také ty mé byly zpracovány a využity v novém update) nebo uživatelů. S žádným větším problémem či nekompatibilitou, která by ovlivňovala funkčnost, jsem se však na testovací sestavě AMD nesetkal.
Ani v měření po posledním updatu firmware na verzi 1412 jsem při testování nezaznamenal rozdíly ve výkonu. Vše vycházelo stále velmi podobně, v rámci chyby měření. I přesto samozřejmě doporučuji při koupi updatovat ještě před používáním na nejnovější verzi, což platí u všech SSD disků.
Testovací metodika
Všechny testy provádím na sestavě AMD. Nevyrábím žádná celková procentuální hodnocení dle jednotlivých testů, ale nechávám vše na svém komentáři a úsudku čtenáře. Na konci recenze najdete číselné zhodnocení několika zásadních prvků v tabulce, pod kterým také nechybí příslušný komentář. Neprovádím testy v nástroji IOMeter, který je sice pěkný, výsledků dává hodně a měří maximální hodnoty například u malých souborů v IOPS, ale pro běžného uživatele je složité porovnání, protože záleží na poměrně detailním nastavení. Pracuji s testy, které si může každý stáhnout sám a bez odbornějších znalostí si porovnat jejich výsledky s těmi v recenzi. Jedná se například o programy CrystalDiskMark, AS SSD Benchmark, ATTO Disk Benchmark nebo nejnovější Anvil Pro.
Celkově se snažím o jednoduché a dobře pochopitelné testy pro každého. Výrazně jsem zmenšil počet disků v grafu. Jsou přítomny už jen SSD (Solid State Drive), od dnešního testu jsem odstranil výsledky plotnových disků, u kterých jsme se přesvědčili, že oproti SSD po stránce výkonu žádnou šanci nemají. Grafy jsou tak mnohem přehlednější. Kdo by chtěl porovnání s výkonnými HDD, nechť se podívá do starších recenzí.
Testovací sestavu citlivě aktualizuji vzhledem k její technologické aktuálnosti. Od dnešního testu jsem změnil základní desku. Starší Gigabyte 890GPA-UD3H nahradila Gigabyte 990FXA-UD7. Ač se jedná o změnu čipové sady, není v oblasti výkonu řadiče SATA žádný měřitelný rozdíl. To jsem si ověřil přetestováním několika SSD ve všech testovacích nástrojích na obou základních deskách.
Gigabyte 890GPA-UD3H rev. 2.1 vs. Gigabyte 990FXA-UD7 rev. 1.1
Abych napsal celou pravdu, po otestování Gigabyte 990FXA-UD7 s původním BIOSem F6, který se jako první nahrával do revize desky 1.1, byly výsledky hlavně sekvenčních rychlostí nižší než u 890GPA-UD3H v revizi 2.1 s BIOSem FF. To se ostatně projevilo i v recenzi základní desky na serveru legitreviews.com, kde naměřili rychlosti oproti základní desce se stejným čipsetem (Asus Sabertooth 990FX) také nižší. Po ohlášení a předání podrobného měření a srovnání několika SSD na Tajwan, se naštěstí technici Gigabyte dobrali k řešení a s novým oficiálním BIOSem F7 (F7f) už vše běží, jak má.
Jelikož jsou recenze mimo jiné i o diskuzi nad produktem případně způsobem testování, nebráním se a dokonce vás nabádám k návrhům a připomínkám, které k testům a informacím budete mít. Hlavně v klidu a bez zbytečných emocí ;). Sám také testy vylepšuji a přicházím na některé chyby, které buď ihned nebo v dalších recenzích opravuji, takže se nebojte upozornit, pomůžete tím všem ostatním. Teď už ale k testům, které budu provádět.
Anvil`s Storage Utilities v1.0.31 Beta9 (NTFS)
AS SSD Benchmark v1.6.4237.30508 (NTFS)
ATTO Disk Benchmark v2.46 (NTFS)
CrystalDiskMark v3.0.1 (NTFS)
HD Tune Pro v4.60 / v4.61 (čtení – NTFS, zápis – no file system)
PCMark Vantage v1.0.2.0 (NTFS)
Všechny testy až na zápis v HD Tune Pro provádím s nainstalovaným operačním systémem Windows 7 HP 64-bit na testovaném SSD (disk je tedy primární – bootovací). Výsledky pak mohou být nižší než maximální, ale jsou reálnější. SSD jsou pro běžného uživatele v dnešní době vzhledem k jejich ceně určeny hlavně na operační systém a jeho zrychlení, a proto je porovnání Solid State disků s nainstalovaným OS více vypovídající. Je jisté a otestované, že se v mnoha případech budou výsledky lišit i poměrně o dost (případ levnějších SSD s asynchronními NAND flash paměťmi) s výsledky z ostatních webů, kde ve většině případů recenzenti měří s diskem prázdným (sekundárním). Testy provádím se základním SATA AHCI ovladačem msahci.sys, který je součástí Windows.
Všechna měření až na PCMark Vantage provádím minimálně třikrát. Do výsledků v grafech pak nedávám průměr ze všech měření, ale nejvyšší dosaženou hodnotu pro daný test. Většina testů vychází stále přibližně stejně, pokud by to tak nebylo, příslušný výsledek okomentuji zvlášť. U SSD disků totiž nerozhodují o svižnosti sekvenční testy, ale rychlosti při práci s malými soubory, na což upozornil i výsledek testu společnosti Toshiba.
Celých 66 procent všech přístupů tvoří 4kB bloky dat a 90 procent zapisovaných souborů má velikost do 16 kB. Tomu odpovídají i testy, kde se zaměřuji hlavně na tyto malé soubory, které mají na celkovou rychlost disku v systému největší vliv.
Testovací sestava
Testovací sestava je založena na platformě AMD. Základní desku jsem dle vysvětlení v předešlých odstavcích inovoval na Gigabyte 990FXA-UD7 s čipovou sadou AMD 990FX a s jižním můstkem SB950. Ten plně podporuje rozhraní SATA III 6Gb/s. BIOS je nahrán poslední oficiální, tedy F7 (nebo F7f - poslední beta před F7).
Je pravda, že v celkových výsledcích produkují sestavy AMD o něco nižší výsledky než sestavy Intel s nainstalovaným ovladačem Intel RST. O něco pomalejší bývají sekvenční rychlosti, často (hlavně na řadičích SandForce) i rychlosti přenosu malých souborů. Testováno je přes základní ovladač Windows msahci.sys, který doporučuji používat všem uživatelům sestav AMD. Oficiální AHCI ovladače AMD sice v některých testech podávají lepší výkon, ovšem celkově jsou poměrně nestabilní.
V sestavě je běžně zapojen ještě jeden interní plotnový disk a televizní karta Leadtek. Oproti několika minulým testům jsem vyměnil grafickou kartu a operační paměti, které mají aktuálně velikost 8 GB (2x4 GB). Pro testy SSD grafická karta potřeba není, a proto stačí HD 6850 místo HD 6950. Ani jedna z komponent rozdíl v testech neudělá, a proto změna nemá na výsledky vliv.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
