OCZ Vertex 3 Max IOPS – úžasný výkon jiných pamětí | Kapitola 2
Seznam kapitol
Přechodem na 25nm výrobu NAND flash pamětí se výrazně snížila cena, ale bohužel i jejich výdrž v množství zápisů. OCZ se proto v případě prémiového modelu Vertex 3 Max IOPS rozhodlo pro nasazení dražších 32nm pamětí od Toshiby, které mají přinést větší životnost a výkon ve spojení s hojně využívaným řadičem SandForce SF-2281.
Do většiny aktuálně prodávaných SSD s rozhraním SATA 6Gbps dávají výrobci řadič SandForce SF-2281. OCZ Vertex 3 a Agility 3, Corsair Force Series 3, Patriot Wildfire a Pyro, Kingston HyperX nebo A-Data S511, to je výčet v ČR běžně prodávaných modelů se stejným řadičem. Pro dobrý přehled uvedu tabulku s aktuálními řadiči SandForce SF-2000 z předchozích recenzí.
Z představených typů nás jako běžné zákazníky zajímají jen modely z řad SF-2100 a SF-2200 určené pro běžný consumer trh. SF-2100 podporují pouze rozhraní SATA 3Gbps a specifikační rychlosti jsou pomalejší než u staršího SF-1222. Aktuální je tak zatím pouze řadič SF-2281, který je osazován do těch nejvýkonnějších SSD dnešní doby.
Řadič SF-2281 je evolucí předchůdce SF-1222. Nedá se říci, že by se v něm udály velké změny, ale byla přidána podpora nového SATA 6Gbps, čímž se zvýšily sekvenční rychlosti a byla vylepšena práce s malými soubory. Velmi pěkný popis funkcí SandForce SF-2200 ukazuje tabulka ze serveru myce.com, kde je i podrobné a smysluplné osvětlení detailů ohledně nových řadičů SandForce (anglicky). Na plnou specifikaci řadičů SF-2100 a SF-2200 bych odkázal na pdf soubor ze stránek výrobce.
Hlavním změnou je již zmíněná podpora nového rozhraní SATA 6Gb/s, s čímž jsou spojeny i vyšší přenosové rychlosti. Jejich starší specifikace 285/275 MB/s pro čtení / zápis nahrazuje 500/500 MB/s. Dále nastal nárůst počtu 4K operací za sekundu jak pro čtení, tak pro zápis. Podporováno je již i 256bit AES šifrování. Rozšířena byla podpora použitelných NAND flash pamětí od různých výrobců, a to i těch s podporou Toogle nebo ONFi2 a výrobní technologií 2xnm.
V dalším výpisu jsou vyjmenovány výhody nového řadiče, které ve velké míře kopírují hlavní změny mezi starší a novější sérií SandForce řadičů. Vylepšena je například správa napájení. Řadiče SandForce také dále nepotřebují externí vyrovnávací paměť DRAM, kterou jsme hlavně dříve mohli najít u mnoha jiných řadičů nejčastěji ve velikostech 64 nebo 128 MB.
Blokový diagram řadičů SF-2200 nám ukazuje, co všechno nejnovější SandForce čipy umí. Zajímavá je informace v zeleném poli, že řadiče podporují NCQ až do fronty 32 požadavků na zápis nebo čtení najednou, přičemž některé testy zkouší i 64 požadavků najednou, což už ale moc vypovídající pro běžný provoz není. Podívejme se, co znamenají některé technologie používané při provozu disku.
DuraWrite – jak ušetřit zápisy a zvýšit rychlost
Důležitou technologií SandForce řadičů je DuraWrite. Jak asi i méně zkušení angličtináři pochopili, bude se jednat o něco se zápisem. Mnoho z vás jistě ví, že snižování velikosti výrobního procesu přináší například u procesorů samá pozitiva. Menší náklady pro výrobce a tudíž i cenu pro zákazníka, menší spotřebu a s tím spojenou menší výhřevnost, vyšší frekvence a tedy i možnosti přetaktování. Je toho zkrátka hodně. Dá se říci, že všechny vyjmenované důvody pro stále nižší výrobní procesy platí i u NAND flash paměťových čipů. Je zde však jeden háček. Flash čipy ze své podstaty mají pouze omezený počet zápisů, a časem se tedy zničí.
Naneštěstí platí, že čím nižší výrobní proces, tím paměti vydrží méně zápisů. Zatímco 34nm MLC (Multi-Level Cell) NAND flash od Intelu vydržely až 10 tisíc zápisů, na dnes používaných 25nm MLC NAND flash Intel už je inzerováno kolem 5 tisíc, u horších dokonce jen 2 až 3 tisíce. Řešením by bylo osazovat SLC (Single-Level Cell) NAND flash paměti, které vydrží až desetkrát více zápisů a jsou dokonce i výkonnější, jenže je jejich cena oproti MLC mnohem vyšší, a proto se SLC řešení uplatní pouze v Enterprise třídě, kde na ceně záleží méně než na spolehlivosti.
Vzhledem k ceně tedy musí běžné SSD disky pracovat s tím, co je dostupné, tedy s MLC paměťmi, jejichž životnost je se snižujícím se výrobním procesem výrazně omezená. DuraWrite je technologie zápisu založená na tom, že většinu zapisovaných dat lze výrazně zkomprimovat, a snížit tak jejich velikost. Minule jsme mylně napsali, že DuraWrite je nová technologie. Není tomu tak, použita byla již u řadičů SF-1200 a nyní byla jen vylepšena.
Nové řadiče SandForce SF-2000 jsou natolik rychlé, že komprimovatelná data dokážou za plného běhu při zápisu zmenšovat (komprimovat). Tím se samozřejmě zvyšuje i rychlost zápisu, neboť se místo například 5MB textových souborů ve Wordu zapíše jen 500 kB, ale test ukáže, že se zapsalo 5 MB, což sice fyzicky není pravda, ale reálně ano. Naopak zmenšit již komprimované soubory typu rar, zip, mp3 či mpeg už běžně nejde, a proto na nich výkon a rychlost trpí, DuraWrite nemá jak pomoci. Proto se musíme koukat na výkon i v ohledu toho, jaká data jsou testována. Konkurenční řadiče jsou totiž na pohled pomalejší, ale při zápisu nekomprimovatelných dat podávají často vyšší výkon, protože SandForce čipům v té chvíli nepomáhá technologie DuraWrite.
RAISE – zabezpečení dat není nikdy dost
Každé SSD se SandForce řadičem má již dnes určitý objem NAND flash paměti, která není pro skladování dat přímo využívána, ale je tam. OCZ Vertex 3 Max IOPS má velikost 240 GB, ale na své základní desce má součtem 256 GB (16 x 16 GB) NAND flash. Jeden paměťový čip (16 GB) je tak vyhrazen, pokud by některé buňky či bloky ze základních 240 GB degradovaly a přestaly fungovat. Nové nepoužité by je nahradily. 16 GB prostoru je poměrně hodně, a proto ho nově využívá také funkce RAISE (Redundant Array of Independent Silicon Elements).
Jedná se o ochranu před zápisem na poškozenou část paměti, ze které se pak nedají data zpětně číst. Funkce RAISE proto zapisuje každou informaci dvakrát – jednou do běžné paměti a podruhé do vyhrazeného prostoru mimo základní datový prostor (v tomto případě je onen základ 240 GB). Pro připodobnění se tak jedná o něco jako RAID řešení, ale pouze na jednom disku. Pokud je vše v pořádku, v idle stavu se data z vedlejší paměti recyklují a místo pro další zápis se obnovuje. RAISE v kombinaci s ochranou ECC výrazně zvyšuje spolehlivost a zabraňuje tvoření chyb, ze kterých už data zpět nedostaneme. Podrobněji je technologie RAISE vysvětlena přímo na stránkách výrobce řadiče SandForce.
Ostatní použité technologie
Mimo zmíněného DuraWrite a RAISE umí řadič SF-2281 i technologie, jejichž smysl už jistě známe. Z důležitých nechybí podpora TRIM, S.M.A.R.T ani NCQ. Právě NCQ bylo u nového řadiče vylepšeno a podporuje již zmiňovaných 32 požadavků pro zápis či čtení najednou. Podporovány jsou také funkce Garbage Collection, Intelligent Wear Leveling a další. Dohromady se technologiím použitým u SandForce řadičů říká DuraClass, což je vidět i na blokovém diagramu o pár odstavců výše.
Z dalších základních funkcí nechybí 48bit LBA, jinak by ani disk s takovou velikostí moc nefungoval. Oproti minulému testu jsme vyzkoušeli funkci APM (Advanced Power Management). Ta se dá nastavit například v programu CrystalDiskInfo. Buď je možné mít větší výkon nebo menší spotřebu. Při nastavení a aktivaci nižší spotřeby však výkonnostní testy vycházely stejně jako s nastavením na maximální výkon, a proto je otázkou, na co je APM u SSD a zda a jak funguje.