Barebone sem, barebone tam

Jako úvod do článku si dovolím malé připomenutí, co že to vlastně je ten barebone systém. Velmi často totiž bývá tento termín zaměňován s jednou z konkrétních podob, tedy small form factor (SFF) systémy. Barebone je defakto skoro kompletní počítač, do kterého je zpravidla třeba doplnit procesor, operační paměť, pevný disk a optickou mechaniku. Typickými zástupci tak nejsou jen SFF, ale také kupříkladu DeskNote společnosti ECS. Takže nejen stolní počítače, ale také ty přenosné. Do notebooku v pravém slova smyslu mají ale tyto barebony od společnosti ECS podobně daleko, jako současná podoba připojení CDMA do skutečně mobilního řešení připojení k internetu. My se však budeme bavit o barebonu, který bývá v obchodech k vidění nejčastěji, tedy malém stolním SFF počítači.

Balení

Krabice tohoto barebonu je jako stvořená pro pultový prodej. Ne vždy je pravidlem pestrobarevný potisk krabice, který by vyloženě lákal zákazníky: "Halooo, kupte si mě!" V porovnání s balením ZPC od Iwillu se jedná o krabici zpracovanou poněkud vkusněji a méně křiklavě, celkově design hodnotím kladně. Krabice má vcelku praktické madlo pro přenos, a to může pro běžného koncového zákazníka kupujícího počítač stejně jako jakoukoliv jinou elektroniku v místním hypermarketu znamenat už na první pohled významné plus. To podstatné pro čtenáře PC Tuningu se ale skrývá uvnitř.

Po otevření krabice objevíte skříň zabalenou v silném igelitovém pytli a chráněnou proti poškození pěnovou hmotou, která však má do běžného polystyrenu daleko. Neláme se a je mnohem pružnější, a tak zajišťuje počítači dostatečnou ochranu.

Po straně je zasunuta krabice obsahující manuál, instalační médium a další drobné příslušenství tvořené kablíky a šroubky. Co se mi ale nelíbilo, byla absence napájecího kabelu. Tady se buď stala někde cestou chyba, nebo výrobce šetřil na nepravém místě. Vzhledem k výpisu příslušenství v manuálu, kde napájecí kabel rovněž chybí, ale sázím na druhou možnost.

Design aneb první pohled

Po vybalení tohoto drobka jsem získal poměrně dobrý dojem. Design není přeplácaný, skříňka je vcelku elegantní. Plastové čelo budící z dálky (a bohužel pouze z dálky) dojem perforovaného hliníku má v rozích imitaci imbusových šroubů a tvoří dojem jednolitého celku.

Bočnice je tvaru U, po obou stranách je perforována - nalevo velmi znatelně, napravo (pohled zepředu) méně.

 Dojem dotvářejí následující dominantní prvky vyvedené v černé barvě (popis shora směrem dolů):

• Záslepka optické mechaniky
• Záslepka disketové mechaniky
• Vypínač s typovým označením barebonu po stranách
• Panel s nejpoužívanějšími vstupy a výstupy

Zadní straně dominuje zdroj, konektory pro vstupy, výstupy a periferie, záslepky dvou slotů a tři rukou odšroubovatelné šroubky držící bočnici tvaru U.

Tlačítko Power se po zapnutí počítače rozzáří modrou barvou, ale ne příliš jasným světlem - takže při práci neruší. Průhledný světlovodivý plast pod ním signalizuje aktivitu disku 

Zdroj: http://www.aopen.com/, hodnoty u zdroje udávané výrobcem se ale lišily od reality - upraveno

Pro potřeby testu byl počítač osazen procesorem Intel Pentium 4 3E GHz s 800MHz FSB a 1 MB L2 cache. Operační paměť tvořily dva 256MB moduly A-Data DDR466, pevný disk WD PATA 40 GB 7200 rpm, DVD-ROM Pioneer 106s.

K sejmutí bočnice je třeba odšroubovat tři šroubky na zadní straně skříně. Bočnice na mě ovšem neudělala ten nejlepší dojem. Jednak je lakována pouze z vnější strany, jednak je vcelku "papírová" - kdo je zvyklý na obvyklou sílu plechu u AOpenu, ten nejspíš zapláče. Výhodou je ale to, že bočnice je z hliníku, a tak alespoň trochu napomáhá odvodu tepla, a navíc umožňuje značnou redukci hmotnosti celého počítače.

Jak již bylo řečeno, bočnice je tvaru U a k jejímu sundání ještě nepotřebujete šroubovák. Ten přichází na řadu až ve chvíli, kdy se rozhodnete něco kutit uvnitř. Abyste se dostali k základní desce, musíte demontovat koš na mechaniky. Ten je připevněn dvěma šrouby k horní části kostry a skládá se ze dvou částí. Jedna je určena pro optickou a disketovou mechaniku a je umístěna klasicky směrem do přední části.

Druhá část je určena pro pevný disk a drží na té první díky čtyřem hlavičkám nasunutým na dráhy a jednomu šroubu sloužícímu pro aretaci. Disk je umístěn ve skříni napříč a navíc "vzhůru nohama".

Následující obrázek znázorňuje uspořádání jednotlivých částí po vyjmutí koše na mechaniky a pevný disk. Náhledy si můžete kliknutím zvětšit.

Manuál: U systému typu barebone je předpokladem propracovaný manuál. Zde se výrobce opravdu činil, a tak zde na dvaatřiceti stránkách najdete opravdu vše potřebné. V první části jste seznámeni s obsahem balení a jednotlivými součástmi systému. V dalších částech najdete úplně vše od demontáže krytu přes instalaci mechanik, procesoru, operační paměti, chladiče, přídavných karet apod. až po zapojení jednotlivých kabelů. Manuál tedy hodnotím co do popisu fyzické instalace velmi kladně. O tom, jaké utility a ovladače výrobce doporučuje nainstalovat, se však manuál naprosto nezmiňuje, a tak může nedostatečně znalého uživatele kapku vyděsit. Naštěstí jsou na instalačním CD v autorunu vidět všechny ovladače a utility, které systém potřebuje, a nevšiml jsem si žádných navíc. Takže nakonec i zde panuje spokojenost. Jedinou výtku snad lze mít k absenci manuálu v češtině, ovšem to je jev velmi obvyklý.

Tento systém je již od výrobce vybaven zdrojem a základní deskou s integrovaným grafickým jádrem, a tak jediné, co uživatel musí doplnit, je procesor, operační paměť, pevný disk a optická mechanika, případně disketová jednotka.

Optická a disketová mechanika mají své místo v horní části koše na mechaniky. Dovolím si ale malou připomínku k řešení otvírání šuplíku mechaniky CD-ROM. Tlačítko je vyvedeno na čelo skříně složitějším ústrojím než je obvyklé, a tak můžete mít problémy s otevřením mechaniky netypických rozměrů otevíracího tlačítka. Zapomeňte rovněž na mechaniky se systémem vkládání média typu slot-in. Takovouto mechaniku v tomto počítači zkrátka nevyužijete.

Pevný disk má vyhrazenou pozici, jak už bylo řečeno, v samostatném koši, a je umístěn kolmo k ose hloubky skříně. Po vyjmutí košů mechanik získáte přístup k základní desce. Nyní lze do socketu vsunout procesor, do slotů operační paměti, a zapojit kabely spojující základní desku a mechaniky.

Chlazení a zdroj

Chlazení je realizováno měděným pasivem vybaveným dvěma heatpipes, který je osazen ventilátorem ne shora, jak bývá stále ještě obvyklé u běžných stolních PC, nýbrž z boku. Toto řešení je vzhledem k prostorovému uspořádání poměrně důmyslné. Smysl tak získávají také perforace po obou stranách skříně. Jednou bočnicí se nasává chladný vzduch, ohřátý se pak vypouští druhou bočnicí ven. Další věcí, která velmi pozitivně ovlivňuje proudění vzduchu, jsou upravené ploché IDE kabely a celkově cable management. Ten je skutečně na slušné úrovni.

Po prvním spuštění mě velmi nepříjemně překvapila hlučnost tohoto barebonu. Prvních několik vteřin totiž větrák běžel naprosto naplno, a tak se jednalo spíše o startující Pokud není systém zatížen, pohodlně si vystačí s 1400 otáčkami za minutu, a tak při běžné kancelářské práci tvoří nejhlučnější součásti systému 80mm ventilátor zdroje a pevný disk, případně roztočená optická mechanika.

- pro zvětšení klikněte -

Při zatížení se však projeví výhřevnost 3GHz procesoru Pentium 4, a tak mohou otáčky ventilátoru vyletět až k hranici 6000 za minutu, a to už taková lahoda pro uši rozhodně není. Zprůměruji-li ale dojmy z hlučnosti, musím konstatovat, že při většině operací běžel ventilátor na minimální otáčky, a tak není důvod se nějak výrazně znepokojovat. Při náročné práci s PC většinou na hlučnost nehledíme, pokud ano, volil bych klasický stolní počítač a vodní chlazení.

Bohužel nebylo možné rozchodit monitorování teploty v žádném z běžně dostupných programů (malé minus pro AOpen), a tak vám mohu místo rozdílů v teplotě bez zátěže a se zátěží nabídnout pouze přibližné hodnoty teploty podle otáček ventilátoru bez zátěže se zakrytovanou a odkrytovanou skříní. V odkrytovaném stavu při 1400 rpm byla teplota procesoru 48 stupňů, při 6000 rpm to bylo 43 stupňů. V zakrytovaném stavu to bylo při 1400 rpm 52 stupňů, při 6000 rpm již jen 46 stupňů. Hodnoty to jsou poměrně vysoké, systém však byl osazen procesorem Prescott, a ten topí solidně - není tedy divu, že teploty byly vcelku vysoké. 

Zdroj z vlastní produkce AOpenu označený FSP275-CU(PF) disponuje 275 Watty a je osazen 8cm ventilátorem. Ve srovnání se zdroji v barebonech jiných výrobců je to o něco více, problémy se stabilitou systému jsem rozhodně nezaznamenal. Možná by to změnila instalace nějaké výkonné grafické karty, 275 W je však dle mého soudu pro barebone systém naprosto dostatečných. Tento zdroj nahradil poměrně slabý 220W zdroj FSP220-CU(PF), kterým byl tento case osazován dříve. Ze zdroje jsou vyvedeny čtyři kabely s čtyřpinovými konektory (12 V) a jeden 5V. Standardem je rovněž samozřejmě 20pinový ATX konektor. Celkově zdroj není příliš hlučný, při provozu ventilátoru procesoru na minimální otáčky (1400 rpm) však je slyšet. Na hodnoty proudů na jednotlivých větvích udávané výrobcem se můžete podívat do následující tabulky:

Základní deska

Základní deska je postavena na osvědčeném a stále ještě dostatečně výkonném čipsetu Intel 865G nazývaným také Springdale. Jedná se o první integrovanou čipovou sadu s dvoukanálovým řadičem pamětí DDR400, která s sebou přináší také 800MHz FSB a nativní podporu rozhraní SATA 150 (díky SouthBridge ICH5). Springdale je vlastně odlehčenou verzí čipové sady i875P (Canterwood). Od svého výkonnějšího kolegy se v zásadě odlišuje pouze dvěma rozdíly. Nepodporuje ECC paměti a neobsahuje technologii PAT (Performance Acceleration Technology). Ta optimalizuje práci paměťového subsystému a ten tak díky její absenci v sérii i865 dosahuje o cca 3-5% nižšího výkonu. Varianta s G na konci označení se odlišuje tím, že obsahuje integrovanou grafickou kartu Intel Extreme Graphics 2, která je extrémní snad pouze ve své lenosti rozhýbat solidně 3D aplikace, jak je vidět o kapitolu dále. Naštěstí narozdíl od verze GV obsahuje podporu AGP slotu, který je také na desce přítomen. Tudíž můžete počítač osadit výkonnější kartou. Limitem vám budou pouze miniaturní rozměry počítače a vcelku slabý zdroj.

SouthBridge ICH5 disponuje podporou zvuku AC97, síťovou kartou na sběrnici CSA, dvěma kanály PATA100 a dvěma porty SATA, podporou až osmi portů USB a neumí podporu rozhraní FireWire. Více informací a vzájemného porovnání čipových sad pro procesory v provedení socket 478 (Pentium 4, Celeron) naleznete v našem dřívějším článku. Množství vstupů a výstupů včetně rozmístění opět najdete v tabulce na začátku článku. Gigabitovou síť má na starosti čip Broadcom BCM5788KFB, FireWire obstarává Agere FW323-06. 

BIOS a možnosti nastavení

BIOS tohoto počítače je typu Award. Možnosti nastavení jsou poměrně široké:

Úvodní obrazovka asi nikoho příliš nepřekvapí.

Možnosti nastavení časování pamětí jsou prakticky stejné jako u jiného stolního počítače

Je možné pokusit se i o nějaké to přetaktování - můžete nastavit jak frekvenci FSB,

tak i voltáž procesoru.

Aby toho nebylo málo, je možné nastavit také frekvenci sběrnic AGP, PCI i pamětí DDR. Rovněž i voltáž je možno volit nejen u procesoru, ale i pamětí a AGP. Při přetaktování tak budete omezeni spíše možnostmi chlazení než desky. I tak je ale možné z tohoto drobka vytáhnout solidní výkon.

Výkon

Přestože barebone systémy nejsou určeny primárně pro podávání vysokých výkonů, alespoň pro porovnání jednotlivých modelů je dobré znát výsledky základních benchmarků, zde tedy jsou:

Z výsledků testů je patrné, že zejména grafický výkon si tento počítač zaslouží větší. Proto doporučuji osadit slot AGP nějakou výkonnou grafickou kartou, ovšem pokud možno s tichým chlazením. V běžném provozu, pro který je tento počítač určen, se však chová naprosto bezproblémově a je velmi svižný zvláště díky rychlé paměti a 3GHz procesoru. Pro hry to ale opravdu příliš není.

Tento barebone systém rozhodně zaujme svými rozměry a designem. Pozitivem je také velmi dobrá rozšiřitelnost a malá hlučnost. Základní deska je založena na osvědčeném čipsetu i865 ve verzi G, tedy s integrovanou grafickou kartou. Ta se, jak bylo možné předpokládat, stala asi největší brzdou celého systému. Pro graficky náročnější aplikace (zejména hry) bych tedy volil přídavnou grafickou kartu s poněkud větším výkonem. V takovém případě je ale zase radno dávat pozor na to, že zdroj disponuje pouze 220 Watty a rozměry karty - nejnovější pecku z oblasti 3D akcelerace tam tudíž také nenacpete.

Celkový dojem z tohoto počítače mám takový, že se jedná o ideální druhé PC do domácnosti určené pro provoz v obýváku jako multimediální centrum. Na kancelářském stole by ho bylo skoro až škoda, protože jeho výkon je při použití procesoru z vyšší třídy velice solidní. Jako počítač do reprezentativních prostor je velmi vhodný, na hry bych však raději plnohodnotné PC s lepšími možnostmi chlazení - zejména s lepšími předpoklady pro použití chlazení vodního. Ohled je také třeba brát na cenu, která není zrovna zanedbatelná, ale také není nejvyšší ze všech (činí 9827 Kč bez DPH). Tyto peníze jsou za takovéhoto sympatického prcka vcelku přijatelné.

Barebone AOpen XC cube EX65 zapůjčila firma Levi, které tímto děkujeme

Další články v kategorii

• Velký přehled IT události roku 2016 měsíc po měsíci
• Test kamer do auta DOD: Jakou vybrat na cesty?
• Vyhlášení soutěže o software ESET Smart Security 9
• Remix OS vstupuje do hry! Chcete ho vyzkoušet? Je zdarma
• Zpět do pravěku!