Tiskneme ve 3D na Cel-Robox: je to snadné a navíc pěkné | Kapitola 8
Seznam kapitol
3D tisk je čím dál více „in“ a novinky o jeho aplikacích přicházejí z mnoha směrů. Společně s jeho rozšiřováním klesají i ceny, přesto však pořád zůstává něčím velmi technickým a vzdáleným běžnému uživateli. 3D tiskárna Robox má ambice tyto bariéry bořit. Jednoduchost a kvalita nejsou jedinými lákadly pro její pořízení.
Jak jste se mohli dozvědět už v kapitole o balení, tak k Roboxu dostanete celkem dvě cívky s materiálem k tisknutí. Jedná se o dva základní typy, s kterými můžete pracovat – PLA a ABS. Každý z materiálů má specifické vlastnosti a s tím je spojená i kalibrace tiskárny. I zde se nám výrobce snaží ulehčit život a dodávané cívky jsou programovatelné a nesou s sebou informaci o navinutém materiálu i způsobu, jak jej tisknout. Navíc po vyčerpání originálního plastu máte možnost navinout i jiný (konkurenční materiál) – za předpokladu dodržení základních fyzikálních parametrů. S novým materiálem je teoreticky možné na cívku naprogramovat i jeho specifické vlastnosti, což se mi ale během testování nepodařilo.
Z dvou dodávaných cívek jsem sáhl po PLA Polar White materiálu, protože snazší na tisk a výrobky z něj vypadají lépe. Z tohoto důvodu bych jej neváhal doporučit začátečníkům. Jeho výhoda například oproti ABS je v nižších teplotách potřebných pro úspěšný tisk. Tisková hlava se nahřívá na 210 stupňů a podložka na 70. U ABS jsou tyto hodnoty přednastaveny na 240 a 110. Možná si říkáte, že to není až tak důležité, ale při pokusech s 3D tiskem budete často zadávat tisk modelu znova. To vyžaduje nejprve plné nahřátí podložky na cílovou teplotu (což u PLA nastane v polovičním čase než u ABS), následně i připravení tiskové hlavy na tavnou teplotu a její kalibraci. Po tisku je také potřeba počkat, až komponenty tiskárny vychladnou. Celý proces tak trvá několik minut (někdy i desítky), takže pokusy se mohou nepříjemně protáhnout. Používat PLA je tak díky nižším teplotám prostě pohodlnější.
Výměna materiálu není nic, čeho by se člověk měl obávat. Ani změna na jiný typ materiálu. V AutoMakeru stačí zadat výměnu a Robox sám vysune materiál, pak jen vložíte nový. O čištění trysek se postará tiskárna, která se při změně sama zeptá, zda chcete trysky vyčistit. Čištění je automatické, stačí se jen dívat.
Výsledné fyzické vlastnosti modelu jsou také velmi důležité. Zatímco PLA se dobře tiskne, tak například neodolá tepelnému zatížení – stačí nějakých 60–70 stupňů a materiál měkne. To jej staví do pozice náplně, kterou použijeme především pro pohledové objekty, nebo například pro prototypování tvaru. Ačkoli existují i tepelně odolnější varianty PLA, tak pro aplikace, kde teplota hraje roli, je lepší použít ABS, které je výrazně odolnější a drží tvar i za hranicí 100 stupňů. Nakonec ještě zmínka o vztahu tisknutých materiálů k životnímu prostředí a zdraví. PLA by mělo být v přírodě rozložitelné, ABS výrazně hůře. V neprospěch ABS také mluví to, že některé studie poukazují na jeho potenciální karcinogenní vlivy.
A nakonec také k pevnosti vytištěných výrobků. To je otázka nejen použitého materiálu, ale i způsobu tisku a zvolené vnitřní struktury. Před X lety jsem měl možnost osahat si výrobky 3D tisku, ale tehdy jsem nabyl dojmu, že nejsou příliš pevné – šly v podstatě rozlomit ve směru jednotlivých vrstev. Výrobky na Roboxu jsou o pořádný kus dál, kombinací odolné a provázané vnitřní struktury a plného pláště v několika vrstvách získáme jak lehký, tak velmi pevný produkt.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
