Tiskneme ve 3D na Cel-Robox: je to snadné a navíc pěkné | Kapitola 6
Seznam kapitol
3D tisk je čím dál více „in“ a novinky o jeho aplikacích přicházejí z mnoha směrů. Společně s jeho rozšiřováním klesají i ceny, přesto však pořád zůstává něčím velmi technickým a vzdáleným běžnému uživateli. 3D tiskárna Robox má ambice tyto bariéry bořit. Jednoduchost a kvalita nejsou jedinými lákadly pro její pořízení.
Princip tisku 3D objektů je u tiskárny Robox na bázi přidávání vrstev po vláknech z roztaveného plastu. Toto vlákno má pochopitelně své fyzické rozměry a vlastnosti. Je to dáno teplotou tavení, samotným materiálem a také průměrem trysky. Při modelování musíte tyto faktory a omezení brát v úvahu. Když je zanedbáte, tak hrozí, že se tisk nezdaří.
Omezením číslo jedna je tisk „ve vzduchu“. Často budete chtít vyrobit něco, co bude obsahovat dutiny, průchody a jiné tvary, které nebudou mít oporu podložky, nebo samotného modelu. Roztavený plast se ve vzduchu sám o sobě neudrží a tak se váš model nepodaří úspěšně vytisknout. Představit si to můžete na stavbě mostu z cihel. Ty sice po ztvrdnutí malty budou držet, ale pro samotnou stavu budete muset sáhnout po nějaké opoře, anebo zvolit takový design, který poskytne oporu sám sobě.
Řešením na Roboxu může být hned několik přístupů. Nejjednodušší je rozdělit model na části, které nebudou viset ve vzduchu a vytisknout zvlášť. Výsledek pak můžete například slepit. Tento postup také budete muset použít při tisku větších modelů, které se nepodaří vměstnat do omezeného tiskového prostoru.
Pokud budete chtít model z jednoho kusu, tak budete muset rovné „stropy“ ve vašem modelu nahradit šikmými, nebo prostory pod nimi zmenšit – není totiž problém překlenout několikamilimetrovou mezeru, ale centimetr je už moc. V takovém případě použijete šikminu, osvědčila se například jednoduchá trojúhelníková, s úhly až 60 stupňů. Pro bezproblémový tisk ale doporučuji použít strmější sklon, například 45 stupňů.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
