DIY projektory - vyrobte si doma sami! | Kapitola 2
Seznam kapitol
DIY Projektor je jak již název napovídá projektor. Ne však ledajaký. Ona zkratka DIY, z anglického Do It Yourself, volně přeloženo Udělej si sám, se používá pro výrobky, které si tvoří lidé doma na koleně. V případě DIY projektoru tomu není jinak, ale neplatí to samozřejmě úplně na sto procent. Některé komponenty si budete muset samozřejmě nakoupit, ale o tom už dále v článku.
Další neméně důležitou součástí je LCD displej. Možná by bylo lepší napsat torzo LCD monitoru, protože tomu tak je. Velmi vhodné je používat LCD panely s úhlopříčkou pod 17“ a rozlišením alespoň 1024x768 px. V dnešní době není totiž problém sehnat 15,4“ LCD panel s plným HD rozlišením (1920x1200 px). Monitory nad 17“ nedoporučuji jen tak, protože sehnat na tak veliké obrazovky další optické prvky je prostě složité, ne – li nemožné.
Obr. 4 – EIZO FlexScan - oblíbený terč tvůrců DIY projektorů
U panelu doporučuji sledovat také několik dalších údajů, a to kontrastní poměr (ne dynamický!), dobu odezvy (tu ale brát většinou s rezervou), barevnost (kolik barev umí zobrazit bez digitálních čachrů), tzv. FFC Problem a úhly pohledu.
Kontrastní poměr je poměr vyzařovaného světla mezi černým a bílým bodem. LCD panely totiž nejsou schopny zobrazit černou černě, tak proto se udává tato hodnota. Obecně platí čím víc, tím líp. Ovšem pozor na již zmiňovaný dynamický kontrast! Toto číslo je velmi neobjektivní, protože černé se dosahuje pohasnutím podsvětlovací trubice, kterou ale v našem projektoru stejně nevyužijeme. Občas toto číslo a doba odezvy je jen marketingový tah a ve skutečnosti jsou horší. Tím jsem se dostal k době odezvy. Tato hodnota by totiž měla udávat dobu překlopení tekutého krystalu mezi dvěmi úrovněmi. Ovšem kterými, to už výrobce v 99% neuvádí. A tak 2 ms panel může mít klidně 2 ms mezi černou a bílou a 20 ms mezi šedými. Tato hodnota se v průběhu promítání může měnit a to i dost drasticky k lepšímu díky tomu, že se panel zahřívá. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že můj x let starý 14“ panel dosahoval po zahřátí skvělých hodnot, avšak dokud byl studený, byl takřka nepoužitelný na film, protože se obraz „mazal“. A jak je to s tím zahříváním? U každého panelu jinak. Některé reagují tak, jak jsem napsal výše, jiné při překročení určité teploty (kolem 50°C) začínají od středu tmavnout. S mým stařečkem jsem ale bez problémů dosahoval až nebezpečných teplot kolem 60°C (k tomu došlo kvůli problémům s chlazením, které jsem ještě neměl vychytané).
Často opomíjeným údajem je počet zobrazitelných barev. Ony totiž některé TN panely mají jen 16 bitové zpracování barev a jsou tak schopné zobrazit „jen“ asi 65,6 tisíce barev, což je na prohlížení fotek docela málo a barevné přechody pak jsou takové proužkaté, či vlivem SW dopočítávání lehce kropenaté. Nejčastěji se vyskytují panely s 24 bitovým zpracováním barev (16,7 milionu barev), které jsou bez problémů použitelné. Panely s více, než 24 bitovými barvami se téměř nevyskytují, a pokud ano, tak se jedná o drahé profesionální panely, ke kterým se většina z nás ani nedostane. Pozn.: V nastavení Windows se nesprávně užívá označení 32 bit pro 24 bitovou hloubku barev.
Obr. 5 – Rozdíl 24 vs 16 bit
Velice důležitým údajem je tzv. FFC Problem. Pokud jste již někdy rozebírali nějaké elektronické zařízení, určitě jste se setkali s nejčastěji hnědými tenkými proužky s kontakty na koncích. Tak to jsou ony FFC kabely. FFC znamená Flat Flex Cable, což v překladu znamená ploché ohebné kabely. Všechny LCD panely je používají pro spojení řadiče vlastního panelu. Pokud jsou všechny na jedné straně panelu, není problém, ale pokud jsou na dvou a více stranách budete potřebovat FFC prodlužku, která je ovšem v českých zemích velmi nedostatkovým zbožím. Proto doporučuji před nákupem LCD panelu nahlédnout do databáze LCD panelů na adrese http://www.baseportal.com/cgi-bin/baseportal.pl?htx=/Lumenlab/main, kde najdete podrobný přehled LCD panelů.
Obr. 6 – FFC kablík mezi LCD a řadičem
Snad jediný výrobce, u kterého FFC problém nebývá je BenQ, ale i u něj doporučuji výše uvedenou databázi navštívit. Asi posledním důležitějším údajem bývají pozorovací úhly. U většiny TN panelů jsou popravdě řečeno mizerné, u xVA panelů je to lepší, proto doporučuji při stavbě toto zohlednit. Jak přesně se dozvíte v další kapitole.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
