Po minulém případě, kdy jsme si v článku SilverStone TJ06 - velikán pod váš stůl s nezvyklým vnitřním uspořádáním představili dvě skříně (v článku představený ještě model Avance), které vsázejí zejména na provedení a konstrukci než na výraznou originalitu z hlediska designu, tu máme další model, který rozhodně nepůsobí jako něco extravagantního, ale vsází spíše na účelnost. Na systém chlazení se zde tedy též pamatovalo a proto již nezdržujme a pojďme na průzkum.

Krabice je ztvárněním naprosto typická pro produkt značky CoolerMaster. Firemní slogan říká: "Vyzbrojeno se ctí", takže uvidíme, nakolik je ve finále trefný.

Jak můžete vidět z předcházejícího obrázku, tak design opravdu není nějak extravagantní a jedná se vskutku o střízlivé provedení. Žádné přehnané designerské prvky, nýbrž decentní vzezření. Otázku designu je vždy těžké hodnotit, protože každý máme zkrátka jiný vkus, ale s předchozími slovy budete jistě souhlasit. Proto ponechme výsledný ortel v tomto směru stranou a pokračujme.

Na snímku zezadu je napravo kousek nad dolním šroubkem možné vidět úzkou štěrbinu, kterou je možné doplnit o dvojité očko (jež je součástí příslušenství), které pak lze využít pro umístění visacího zámku. Na levém snímku skříně je jasně vidět ztvárnění čelní masky. Celá černá část je zde tvořena v podstatě z husté kovové síťoviny. Otvory, jež jsou po celé ploše, jsou natolik malé, že nijak neoslabují pevnost této krytiny, přičemž na vnitřní část je připevněn (po celé ploše) molitan, který zde slouží jako protiprachový filtr.

- pro zvětšení klikněte -

Není tedy třeba se obávat, že kvůli tomuto "děrování" by mělo docházet k neúnosnému pronikání prachu dovnitř skříně. Jak je dále vidět, tak je zde celkem pět 5.25" pozic a jedna 3.5" (samozřejmě i tyto krytky mají na vnitřní straně molitan).

Ovládací prvky jsou zde ve spodní části skříně v podobě tlačítka Power a Reset. Nechybí ani LEDky Power a HDD, které svítí obě modře. Úplně zespodu jsou zde vyvedené konektory v podobě 2 portů USB 2.0, 1 portu IEEE1394a (FireWire 400), výstupu pro sluchátka a vstupu pro mikrofon. Stíněné přivádějící kabely (což je pro plnou ničím nerušenou rychlost rozhraní USB 2.0 a IEEE394 důležité) jsou zde již samozřejmostí.

Zadní strana obsahuje perforaci pro 12cm ventilátor, přičemž ventilátor má skříň ve standardní výbavě (samozřejmě značky CoolerMaster). Prostor pro zdroj je prázdný, takže musíte v případě pořízení této skříně počítat ještě s touto investicí. Osobně to vidím jako klad, jelikož komu na bezproblémovém životě svých komponent opravdu záleží, tak by se neměl spokojit se zdroji, které se většinou v levných skříních nacházejí a takto zde neplatí za něco, co by stejně nahradil jiným modelem (navíc kdo potřebuje levnou skříň se zdrojem, tak ten se bude stejně spíše ohlížet po jiných typech, než je CoolerMaster Centurion). Obě bočnice jsou k zadní části přichyceny šroubky, přičemž vrchní plech je přinýtován napevno. 

Právě pohled dovnitř je nepochybně něčím, co si vždy zaslouží největší pozornost A jelikož jsme si toho vědomi, tak se vždy do útrob podrobně podíváme, abychom zjistili, jak na tom daný kousek doopravdy je a zda se neskýtá pod kapotou nějaké to nemilé překvapení, kterému může leckdy předcházet rozčarování na základě zevnějšku objektu.

Po oddělání bočnice zjistíme, že zde nenalezneme žádný zavěšený a těsný koš na pevné disky, jak tomu bývá většinou zvykem. Uchycení pevných disků zobrazuje následující obrázek, na kterém je i viditelný ventilátor v přední části skříně, jenž má na starosti jejich chlazení. Bohužel jak je vidět, tak v případě 3 pevných disků ten položený nejníže si moc proudění vzduchu jako jeho kolegové výše neužije.

- pro zvětšení klikněte -

Co rozhodně přitáhne zrak je způsob uchycování všech mechanik uvnitř skříně. Ať už jde o 5.25", 3.5" mechaniku nebo 3.5" pevný disk, tak ve všech případech je uchycení řešeno stejným způsobem, přičemž nebudete potřebovat jediného šroubku. V některých jiných případech bývají různá provedení dosti pofidérní a ne zrovna moc zpříjemňující montáž (leckdy tomu bývá spíše naopak, kdy je třeba na posuvníky tlačit dosti značnou silou, aby se vůbec pohnuly).

Nicméně zde je tento problém vyřešen na výbornou. Mechaniku či pevný disk je třeba jen zasunout a pak stačí na boku jen znehybnit poměrně snadným posunutím odpovídajícího plastového posuvníku (ty jsou sice z plastu, nicméně z velkého kusu, takže nehrozí jen tak nějaké ulomení). Pro jistotu je pak možné posunout směrem dolů malou plastovou západku, která se zde nachází a vypadá s jistou dávkou fantazie jako spodní strana palce.

- pro zvětšení klikněte -

Po průzkumu interiéru nastal čas osadit skříň komponenty.

- pro zvětšení klikněte -

Během montáže jsem nenarazil na nic, čemu bych udělil nějakou výtku. Vše probíhalo bezproblémově a hlavně i hrany jsou opracované, takže nehrozí při nepozorné manipulaci pořezání. Základní deska se připevňuje standardním způsobem, tedy šroubky.

- pro zvětšení klikněte -

V zadní části se nachází již zmiňovaný 12cm ventilátor, který slouží k odsávání teplého vzduchu z prostoru kolem procesoru ze skříně ven. V případě kombinace se zdrojem, jenž má ve spodní částí též 12cm ventilátor, tak vznikne naprosto bezproblémové odsávání vzduchu ze skříně ven i v případě opravdu topících procesorů (k bočnici je navíc možné přímo naproti procesoru přidělat ještě další 8cm ventilátor).

- pro zvětšení klikněte -

Dále tu máme systém uchycování přídavných karet. Ten je zde opět řešen bezšroubkovou cestou. Každá pozice má svou plastovou západku.

Stejně jako v minulých případech jsem provedl sérii teplotních testů v různých konfiguracích. Opět jsem tedy zvolil 3 stavy podle zátěže. První je při nečinnosti (idle), druhá je po 15-ti minutovém zatížení procesoru pomocí programu Prime95 a třetí je po projetí 5 testů Mother Nature (3DMark03) hned za sebou. Mezi jednotlivými stavy jsem navíc nechával nějaký čas k tomu, aby se teploty dostaly opět na své normální hodnoty při nečinnosti.

Přestože je tato skříň standardně vybavena jedním 12cm ventilátorem v zadní a jedním 8cm ventilátorem v přední části + možností vybavit bočnici dalším 8cm ventilátorem, provedl jsem testy při konfiguracích odlišujících se od sebe pouze stavem zadního 12cm ventilátoru. Pro ilustraci jsem opět měřil i teplotní rozdíly otevřené a zavřené skříně. Testy probíhaly v místnosti s teplotou vzduchu 24°C.

K zjišťování teplot jsem využil interní čidla použitých komponent ve spojení s programy PC Probe (teplota procesoru a základní desky) a RivaTuner (grafická karta - teplota jádra a okolí).

Jak vidíte, zvolil jsem pro účely teplotních testů sestavu založenou na procesoru Intel Pentium 4 s jádrem Prescott 2M. A to z toho důvodu, že pro zjištění schopností daného produktu je třeba mu pořádně zatopit (v této souvislosti opravdu výstižný výraz) a proto jsem nepoužil například Athlon 64 s jádrem Winchester, jelikož ten se zdaleka tolik nezahřívá a v podstatě s ním by žádná skříň neměla problémy. S Prescottem je to ale samozřejmě situace zcela jiná. Nejprve se na výsledky testů podíváme formou tabulek:

*červeně - došlo ke zvýšení otáček ventilátoru chladiče procesoru z 2150 na 3600rpm

Po tabulkách se podíváme na výsledky zpracované formou grafů, takže budou lépe vidět rozdíly. Barevné odlišení odpovídá stavu skříně. Modře jsou výsledky při zavřené skříni a žlutě při otevřené.

Je celkem zajímavé, že při zapnutém 12cm ventilátoru byly teploty v zavřené skříni spíše nepatrně nižší, nežli v otevřené skříni (při všech testech běžel ventilátor ve spodní částí zdroje na nejnižší možné otáčky).

Pokud jde o teploty pevných disků, tak vzhledem k tomu, že za sebou mají umístěný 8cm ventilátor, jsou zcela bezproblémové a pohybovaly se u obou v rozmezí od 30 do 34 stupňů během zátěžových testů systému.

Máme tu tedy skříň s kvalitní konstrukcí a systémem chlazení (konečně je zde model, kde výrobce pamatoval na účinné chlazení pevných disků). V případě designu skříně se opět zdržím nějakých soudů, nicméně zcela jistě budete budete souhlasit s tím, že nejde o žádný extravagantní typ.

V přední části je tedy umístěn ventilátor pro chlazení pevných disků a nasávání čerstvého vzduchu dovnitř skříně. V zadní části je umístěn 12cm ventilátor pro odsávání teplého vzduchu z prostoru kolem procesoru. Toto duo je možné doplnit třetím ventilátorem o průměru 8cm, který lze bezproblémově umístit na vnitřní stranu bočnice, kde jsou už předvrtány otvory pro šroubky a připravena odpovídající perforace. Ve spodní části bočnice je navíc další perforace, skrz kterou je v případě aktivního 12cm ventilátoru poměrně značně nasáván vzduch dovnitř skříně přímo do prostoru ke grafické kartě (bohužel zde však není žádný protiprachový filtr jako například v přední části, takže se touto cestou do skříně bude moci dostat poměrně dost prachu).

Chod 12cm ventilátoru lze označit jako za tichý a ten 8cm v přední části už o svém provozu dává znát a nejspíše jej uslyšíte - ale neobtěžuje (například námi použitý boxovaný chladič procesoru jej s přehledem přehlučel). Ani jeden však není monitorován, takže nelze určit rychlost otáček (jsou napájeny pomocí Molex konektorů). Zadní ventilátor tedy není třeba z důvodu hluku vypojovat a ten přední zase je dobré mít aktivní pro kvalitní chlazení pevných disků, které si to zkrátka zaslouží.

Pevné disky si zde přijdou na své, jelikož budou mít hned za sebou 8 cm ventilátor. Avšak pokud byste chtěli osadit všechny 3 pozice, tak ten spodní disk si moc proudění vzduchu neužije. Většinou ale bývají obecně pevné disky spíše dva, než více (dva ale považuji rozhodně za minimum už z hlediska bezpečnosti dat).

Uchycování mechanik, pevných disků a rozšiřujících karet je zde řešeno bezšroubkovou montáží, která je naprosto bezproblémová a rychlá. Základní desku je nutné naštěstí přišroubovat.

Další články v kategorii

• Chieftronic G1: herní skříň v podání designérů Chieftec
• Fractal Design Define S2 Vision: první skříň švédů s RGB LED
• SilentiumPC Signum SG1 TG – ATX skříň pro masy v testu
• SilverStone PS15 – pohledná skříň mATX v testu
• Test Fractal Design Meshify S2: Největší skříň ve své řadě