Hlavní stránka Hardware Skříně, zdroje, chladiče Úvod do měření počítačových zdrojů – teorie a funkce
Úvod do měření počítačových zdrojů – teorie a funkce
autor: Z. Obermaier , publikováno 28.7.2011
Úvod do měření počítačových zdrojů – teorie a funkce

Zdroj je nejdůležitější komponentou počítače – závisí na něm stabilita, spolehlivost a také dlouhá životnost počítače a připojených komponent. Neprávem tedy bývá při koupi nového počítače opomíjen, lidé na něm zbytečně šetří. Jako jediný z českých magazínů nabídneme testy počítačových zdrojů. Dnes teorie, příště už první test!


Úvod do měření počítačových zdrojů – teorie a funkce

34 zdrojů v jediném testu (Hexus) rok 2005

 Za daných podmínek má každá fyzikální veličina určitou hodnotu, kterou z principiálních důvodů nemůžeme zjistit úplně přesně. Každé měření a je jedno, jestli měříme elektrický proud nebo body v 3Dmarku, je totiž zatíženo chybami, které jsou nejrůznějšího původu. Koncový výsledek měření ovlivňují měřící přístroje, metody a také osoba, která měření provádí. Jakékoliv měření, a je zase jedno o co se jedná, musí mít jasně určenou chybu. Pokud do svých výsledků nezahrnete chybu (např. aspoň hrubým odhadem), tak se nejedná o žádné „měření“, ale o výplod nesmyslů, které není možné porovnávat s jiným naměřeným výsledkem. Součástí každého měření je vždy důkladná analýza chyb.

Nebudu zde vyjmenovávat a analyzovat všechny druhy chyb, ale spíše se zaměřím na ty, které tyto pokusy můžou nejčastěji postihnout.

Chyby měřicích přístrojů

Jak, už jsem naznačil v kapitole o použitých měřících přístrojích, tak všechny prošli oficiální kalibrací, kde bylo odzkoušeno, že vyhovují deklarované třídě přesnosti, kterou výrobce uvádí.

Klešťový ampérmetr FK1000A

Tento přístroj má relativní přesnost při rozsahu 40 A , ±1,5%+5dig (po přepočtu z „digitů“ dosáhneme celkové relativní chyby ±1,5% + 0,123% * Xr/Xm). Konkrétní relativní chyba výsledku, záleží na měřeném rozsahu a výsledné naměřené hodnotě. Maximální teoretická relativní chyba výsledku bude vždy vypočítaná na konci jednotlivých recenzí.

Voltmetr Fluke 77

Přestože se jedná o univerzální multimetr s mnoha různými funkcemi, tak ho budu používat výhradně, jako voltmetr pro měření stejnosměrného výstupního napětí. Chyba tohoto přístroje je v celém rozsahu ±0,05%+10dig. Po přepočtu z „digitů“dosáhneme celkové relativní chyby ±0,05% +0,175% * Xr/Xm. Konečná relativní chyba výsledku bude opět uvedena v každé recenzi u každé hodnoty.

Protože pro měření proudů používám klešťové ampérmetry, které se nezapojují do okruhu, tak nemusím korigovat chybu úbytku napětí ovlivněnou vnitřním odporem (ten je totiž nekonečný). Je to velká výhoda při měření výkonu, oproti klasickému ampérmetru. Zároveň bych naprosto zanedbal ztráty ve voltmetru. Ty totiž činí několik málo mikro ampérů. Protože měříme výstupní výkon, který se skládá ze součinu napětí a proudu, tak výsledná relativní chyba bude součtem absolutní hodnoty relativních chyb obou přístrojů. Upozorňuji, že se jedná o maximální teoretickou relativní chybu, které můžeme dosáhnout. V praxi bude chyba o něco menší, protože se všechna měření opakují. Zase bude uvedena v každé recenzi podle měřeného rozsahu.

Osciloskop ETC M525

Tento přístroj je jediný u kterého nevím přesnou relativní chybu. Výrobce v dokumentaci uvádí něco okolo 2 %. Bohužel, interpretace je v manuálu natolik zavádějící a pro mě samotného zmatená, že si tímto údajem nejsem jistý.

U jednotlivých přístrojů jsem naznačil, že koncová relativní chyba výsledku záleží na měřeném rozsahu a změřené hodnotě. Z toho vyplívá, že ji zde nemůžu přesně vypočítat a bude vždy záležet na konkrétním měření. Ovšem, určitou představu o přesnosti lze vyčíst už teď.

Neutron

Přesnost měření jednotlivých veličin je ovlivněná použitými součástkami, jejich implementací, řídícími napětími a je dost těžkou odhadnutelná předem. Při prvním pokusu s neutronem se pokusíme srovnat jeho měření s měřením manuálním a měřením jiných redakcí. Myslím ale, že pro naše potřeby je Neutron a jeho přesnost dostatečná. Pokusím se od výrobce tyto údaje sehnat a doplnit je poté do recenzí.

Opakovatelnost měření

Mám pro testy zdrojů vyhrazenu speciální sestavu jež k ničemu jinému nepoužívám, včetně pevných disků. Jednotlivá nastavení mám uložené v BIOSu v profilech, tedy ani zde nebude snad problém. Přidávat budu také stále stejné grafiky, pokud tedy nějaká časem neodejde a já nebudu muset koupit jinou. Postup praktického testu má důkladně zdokumentován, jelikož vím, že jej časem určitě zapomenu. Mám vše podrobně popsáno, včetně všech nastavení a postupu práce. Tedy se nemohu splést. U zařízení Neutron je pak situace jasná, zde bude postup také uložen v profilu a aplikován na zdroj. Měření každého zdroje bude v rámci porovnání provedeno dvakrát.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
98 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 46.6Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.