Hlavní stránka Hardware Skříně, zdroje, chladiče Vodní chlazení část první - výběr čerpadla
Vodní chlazení část první - výběr čerpadla
autor: Michal Částka , publikováno 1.10.2008
Vodní chlazení část první - výběr čerpadla

Máte strach z vodního chlazení? Myslíte si, že jsou s tím spojené velké problémy? Opak je pravdou. Chce to jenom dostatek informací, které Vám poskytneme v několika dílech o tomto alternativním systému pro osobní počítače. Na základě praktických zkušeností, Vám dnes objasníme, jak a podle čeho vybírat čerpadla.


Když už máme vybraný typ čerpadla, tak je dobré vědět, jak moc výkonné budete vůbec potřebovat. Samotný "výkon" čerpadla (tj. práce/čas) není v našem případě důležitá. Podstatně důležitější je výtlak(tlak) a k tomu patřičná oblá P/Q charakteristika. V našem ideálním případě by průběh vypadal tak, jak je na obrázku naznačeno hnědou barvou. Kdyby při průtoku od 0-2,5 GPM čerpadlo produkovalo stále stejný tlak (výtlak), jednalo by se o úplný ideál. Samozřejmě, celkový průtok by závisel na průběhu tlakové ztráty v okruhu. Jednoduše řečeno, čím je P/Q (pressure/ flow rate) křivka oblejší a podobá se více ideální křivce, tím je pro nás čerpadlo "tvrdší". Tlak je v jednotkách PSI, které zde budu i v budoucnu uvádět. Je to Anglosaská jednotka definovaná jako libra síly na čtverečný palec. Už jsem si na ní zvykl, tak jako na Gallon. 1 psi ≈ 6 894,757 Pa. 1 Gallon = 3,7854 L

Vodní chlazení část první - výběr čerpadla

Maximální nekonečný tlak (výtlak) není rozhodně důležitý a rozhodující je celkový průběh v závislosti s průtokem. Z toho plyne jedno poučení. Nekoukejte na katalogové hodnoty maximálního výtlaku, protože ty Vám neukážou chování čerpadla při různých stupních zatížení! Rovněž maximální průtok je nepodstatná informace, která vede k špatným odhadům "výkonu" čerpadla. V 95% okruhů vodního chlazení, Vám bude stačit průtok kolem 1.5 GPM (tj. cca 340L/h). Jedná se o takovou ideální rozumnou hodnotu, kde další zvyšování průtoku nemá žádný větší význam.

Vodní chlazení část první - výběr čerpadla

Všechno tohle vychází z T/Q charakteristiky vodních bloků. Oblast kolem 1,5 GPM, jak si můžete všimnout je už takovou oblastí, kde ºC/W se zvyšováním průtoku nějak rapidně neklesá. 

I když jsem si tohle chtěl nechat na další část článku, tak dám praktický přiklad:

Máme vodní blok, třeba zmiňovaný Apogee GT, který je nasazený na quad-core procesoru s maximálním příkonem 200W (u procesoru se příkon = vyzařovanému teplu). Uvažujeme, že procesor je hodně přetaktovaný a těch 200W budeme skutečně chladit. Vodní okruh je nastavený tak, že nám přes procesor proudí množství vody o hodnotě 1.5 GPM, nebo-li 340 L/h. Při průtoku 1,5 GPM dosahuje vodní blok Apogee GT tepelného odporu 0,09 ºC/W, to znamená, že tepelný spád při 200W vyzařovaného tepla (nebo spíš absorbovaného tepla do bloku) je kolem 18ºC (0,09ºC*200W)

Vznikne nám tepelný rozdíl mezi procesorem a blokem 18C při 1.5 GPM. Kdyby jsme zvýšili průtok na ohromné 2 GPM (454 L/h), tak by se tepelný odpor Apogee GT změnil na hodnotu 0,085 ºC/W. Při 200W by se teplota snížila (0,085*200) = 17ºC o celý 1ºC !!! 

Má tohle smysl kvůli 1ºC? Zvýšit průtok nad hranici 350 L/h o celých 100 L/h je dost nad lidský úkol, kde si pouhou výměnou "topu" nepomůžeme. Pokud tu je někdo koho zajímá jak toho docílit, než výměnnou za 100W čerpadlo typu Iwaki apd., tak v příštím díle se o to pokusíme v jednom malém testíku.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
166 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 81.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.