Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: Selský rozum na ústupu, věříme moc algoritmům?
Úvaha: Selský rozum na ústupu, věříme moc algoritmům?
autor: Michal Rybka , publikováno 24.8.2013
Úvaha: Selský rozum na ústupu, věříme moc algoritmům?

Podnikatelé a politici si stěžují, že mezi mladými je jenom malý zájem o technické obory a přírodní vědy. Humanity jsou o tolik výhodnější, jazyky o tolik praktičtější a právo o tolik výnosnější! Přesto se zdá, že problémem nejsou baroví povaleči, živící se historií filmu a literatury, ale lidé, kteří tvoří komplikované matematické modely.


Není divu, že řadu šéfů takové výsledky potěšily a získali dojem, že by se měli zaměřit právě na tyto výnosné metody. „Banky ztratily kontakt se svým původním posláním a staly se nebezpečné,“ říká Paul Wilmott. A uvádí důvody: Spočívají v tom, že finančníci přestávají chápat realitu a žijí si ve svém vlastním světě. „Ekonomové si myslí, že jsou vědci, a tak přicházejí s tím, čemu říkají zákony. Ale to nejsou zákony – gravitační zákon, to je zákon! Všechno, co objevil Isaac Newton, to jsou zákony. Ale když s něčím přijde ekonom, je to jenom myšlenkový koncept, představa, která může fungovat, ale taky nemusí. To není zákon. Ale oni myslí, že to jsou zákony, takže na těchto vratkých základech budují teorie. A není divu, když z toho potom vylézají nesmysly.“

Úvaha: Selský rozum na ústupu, věříme moc algoritmům?

To samé uvádí i Emanuel Derman, který říká, že problém není v algoritmech, ale v tom, že se někteří lidé domnívají, že modely předpovídají budoucnost. Modely přitom jenom dávají výstupy, jak by budoucnost mohla vypadat za předpokladu, že je model správný a bude správný i nadále. Je nebezpečné tohle zaměňovat a slepě predikcím věřit. Řada z nich je ale tak složitá, že jim nerozumí ani finančníci, kteří je mají používat, ale ani programátoři, kteří je implementují. Pro špatně informované uživatele je pak velmi obtížné určit, zda se dívají na přesnou předpověď a nebo naprosté nesmysly. Možná i proto trvalo lidem z Knight Capital celou hodinu, kdy nechali algoritmus utrácet peníze, aniž by jakkoliv zasáhli.

Problém je v tom, že se finanční svět značně oddělil od fundamentů. Fundament představuje vnitřní hodnotu nějaké věci: Když nakoupíte uhlí, můžete ho nejenom prodat, ale také ho zpracovat a nebo použít na to, abyste se ohřáli. To samé je obilí, které můžete spálit, namlít na mouku a nebo z něj vyrobit alkohol. Tyto komodity mají hodnotu samy o sobě. Jenomže s nástupem moderních instrumentů se už obchoduje s něčím, co žádnou hodnotu samo o sobě nemá.

Úvaha: Selský rozum na ústupu, věříme moc algoritmům?

Papírové peníze mají ještě nějakou malou vlastní hodnotu – můžete si na ně psát poznámky, spálit je, a tak se ohřát, nebo je třeba použít na toaletě. Jenomže jakou vlastní hodnotu mají zcela virtuální produkty, jako jsou CDO, nebo opce na počasí? Jejich hodnota je založená na víře, že druhá strana dostojí svým závazkům. A v okamžiku, kdy většinu transakcí děláte elektronicky, tak i na víře, že systém, který se závazky obchoduje a eviduje je, funguje jak má.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
191 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 90.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.