Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: Záhadný Amstrad, vlivný evropský výrobce
Úvaha: Záhadný Amstrad, vlivný evropský výrobce
autor: Michal Rybka , publikováno 2.8.2013
Úvaha: Záhadný Amstrad, vlivný evropský výrobce

Amstrad patří mezi nejvýznamnější evropské výrobce počítačů. Je skoro až záhadou, proč je tak málo známý, protože to byl právě Amstrad, který zachránil krachující firmu Sinclair a přinesl fanouškům Sinclairu velmi kvalitní modely Sinclair +2 a +3. V produkci Amstradu přitom šlo o okrajovou věc: Šíře záběru jeho počítačové divize je až neuvěřitelná.


V polovině 90. let tedy Amstrad výrobu počítačů opustil a zaměřil se hlavně na satelitní přijímače, DVD přehrávače a podobná zařízení. Stále se ale sem tam objevovaly zajímavé stroje, jako řada přenosných bateriových laptopů NC100/200 a nebo komunikační zařízení Amstrad E-m@iler. To představovalo zvláštní, ale opět kontroverzní přístroj, který vypadal jako telefon s obrazovkou, přes který šlo odesílat a přijímat maily a SMS, bohužel to bylo zpoplatňované jako prémiová služba. Novější model E-m@iler Plus, má mít schopnost spouštět hry pro ZX Spectrum, což nemohu z osobní zkušenosti potvrdit (ale stálo by ho za to sehnat).

Úvaha: Záhadný Amstrad, vlivný evropský výrobce

Amstrad E-m@iler, zdroj: tymask

Předtím, než Amstrad vyklidil počítačové pole pro levnější výrobce, vytvořil jeden opravdu úžasný unikát – Amstrad MegaPC. Je to jeden ze dvou strojů, které se pokusily „pod jednu kapotu“ propojit PC a herní konzoli. Dnes, v době rozšířených emulátorů, nám to nepřijde nijak zvlášť zajímavé, na začátku 90. let to ale nebylo s emulací až tak jednoduché, zvláště když jste se pokoušeli emulovat konzoli s Motorolou 68000 na běžném PC. S řešením přišla Sega, která vyrobila první takové řešení, Segu Teradrive.

Koncept Segy Teradrive byl docela pošahaný. Šlo o hybridní kombinaci PC třídy AT s procesorem 80286 zkombinovanou dohromady se Segou Megadrive. Výsledek měl dvě oddělené elektroniky s celkem třemi procesory (Intel 80286, Motorola 68000 a Zilog Z80), které ale byly sladěné tak, že dokázaly spolupracovat. Mohli jste nabootovat „jen“ režim Megadrive a hrát a nebo nastartovat PC, kde jste opět mohli na pozadí spustit Megadrive, dělat jednoduché úkoly bez pomoci operačního systému (jako kopírování disket) a nebo nastartovat plnohodnotný DOS. V takovém případě umělo Megadrive míchat svůj výstupní signál do videovýstupu PC. Tuhle věc Sega jenom navrhla, vyrábělo ji pro ni IBM. Stroj se prodával výhradně v Japonsku a byl nabízen jako kombinace počítače jak pro zábavu, tak pro seriózní použití. Reklama na systém je opravdu po japonsku šílená a pokud jde o využitelnost stroje, tak je taky matoucí – jen se na to podívejte sami!

Amstrad MegaPC je druhý stroj, který vznikl na stejném konceptu. Je označován jako pokročilejší a lepší, částečně proto, že využívá silnější procesor 80386SX, jenomže ten byl za prvé v roce 1993 už také zastarávající a za druhé, MegaPC nedovoluje současné spuštění PC a Megadrive módu. Vepředu máte kryt, kterým si volíte buď jedno a nebo druhé. Proto nebylo možné stroj využít jako vývojový systém – prostě jste si museli vybrat, jestli budete hrát a nebo pracovat. Počítač trpěl dalšími zvláštními kompromisy: Videovýstup z Megadrive desky měl výrazně nižší kmitočet než videovýstup ze SVGA karty a monitor musel být schopen zobrazovat obojí. Navíc měl reproduktory, takže představuje další zvláštnost. Buď jak buď, jde o konstrukční raritu, která ukázala, jak je takový koncept nepraktický a o velkou sběratelskou vzácnost.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
145 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 66.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.