Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: Douglas Engelbart, génius ve špatné době
Úvaha: Douglas Engelbart, génius ve špatné době
autor: Michal Rybka , publikováno 12.7.2013
Úvaha: Douglas Engelbart, génius ve špatné době

Druhého července zemřel Douglas Engelbart, vizionář, který světu přinesl počítačovou myš a celý život se věnoval výzkumu komunikace člověk-stroj. Že vám jeho jméno nic neříká? A Steve Jobs vám něco říká? Tak Steve Jobs je ten týpek, který vzal myšlenky Engelbartova týmu a založil na nich moderní počítačové technologie.


Jak velký rozdíl to je ve srovnání s „novým rozhraním“ Windows 8, které zjevně navrhovali designéři, kterým se líbí Minority Report! Původní grafické rozhraní bylo navrženo jako hluboce praktické, moderní rozhraní jsou hlavně líbivá. Tento problém se netýká jenom Microsoftu, stačí se podívat na grafická rozhraní moderních strategických her a simulátorů: V drtivé většině případů jsou prostě zcela katastrofální, nedokážou přehledně prezentovat velká množství dat, nijak intuitivně vás nenavádějí a často jsou navíc ještě miniaturizovaná, aby se na obrazovku našlapalo co nejvíce informací. Navrhnout praktické ovládací rozhraní je skutečně velký problém, který sahá daleko za grafický design.

Úvaha: Douglas Engelbart, génius ve špatné době

Engelbart se ale, přísně vzato, moc nepozastavoval nad optimalizací grafického rozhraní. Tomu se věnovala řada jiných výzkumníků, která pracovala pro PARC a časem přešla například k Apple, kde se na vývoji ovládacích rozhraní pracovalo mnohem intenzivněji. Engelbarta zajímal celek, tedy nejen rozhraní, ale i komunikace a vlastně celý „informační workflow“, abych to tak nazval. Jak později poznamenal Steve Wozniak, lidé z Apple byli tak uchváceni už jenom rozhraním, že zcela přehlédli „ty dvě další velké věci“, totiž propojení počítačů do funkčních sítí a objektově orientované programování. Tyhle dvě věci se v počítačovém mainstreamu objevily až o nějakých deset let později.

Úvaha: Douglas Engelbart, génius ve špatné době

Engelbart nevydělal na myši ani na dalších nápadech, aktivně se ale i později podílel na dalším vývoji komunikace člověk-stroj. Jistou dobu se zdálo, že jeho význam pro vývoj počítačových technologií bude jen velmi omezený – zatímco po roce 1976 začaly vznikat levné osobní počítače, on nikdy neopustil představu rozsáhlých sítí navzájem komunikujících stanic, které sdílejí rozsáhlé znalostní databáze. V osmdesátých letech vypadala jeho myšlenka nejenže bláznivá, ale vyloženě zpátečnická: Vývoj směřoval k rozsáhlé decentralizaci práce, k tomu, že každý uživatel žil ve svém mikrosvětě. Každý měl vlastní výpočetní výkon sám pro sebe, nebylo třeba dělit se o čas na centrálním systému. A tento lokální výkon stále rostl.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
208 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 103.2Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.