Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: Douglas Engelbart, génius ve špatné době
Úvaha: Douglas Engelbart, génius ve špatné době
autor: Michal Rybka , publikováno 12.7.2013
Úvaha: Douglas Engelbart, génius ve špatné době

Druhého července zemřel Douglas Engelbart, vizionář, který světu přinesl počítačovou myš a celý život se věnoval výzkumu komunikace člověk-stroj. Že vám jeho jméno nic neříká? A Steve Jobs vám něco říká? Tak Steve Jobs je ten týpek, který vzal myšlenky Engelbartova týmu a založil na nich moderní počítačové technologie.


Základem představy o interaktivní spolupráci byl soubor (file). Původní balík úloh (batch job) nevyžadoval žádný souborový systém. Dato bylo vloženo na děrném štítku, celý balík štítků s mnoha daty se nasypal do třídící mašiny (kterou lze považovat za nejprimitivnější formu počítače) a bylo posléze všelijakými válci a hebly vyklopeno do výstupního balíčku. Už to mohl být výsledek (u třídícího stroje), ale v digitální formě mohlo být dato přežvýkáno a skončilo v nějaké agregované formě na tiskárně spolu s jinými daty. Uložení údajů ze vstupního děrného štítku na přepisovatelné médium ve formě souboru (obvykle lineárního, s pevným formátem) bylo vedlejším efektem. Obvykle to všechno skončilo na páskách proto, aby když se bude s danými údaji pracovat znova, aby se nemusely načítat štítky, což je poměrně pomalý postup.

Úvaha: Douglas Engelbart, génius ve špatné době

Engelbart chápal soubor jako interaktivní formu uložení informací, jako stavební kámen jak pro zpracování, tak i pro komunikaci. Je to perfektně vidět ve slavném Demu všech dem („Mother of All Demos“) z roku 1968: Engelbart vezme textový soubor obsahující „věci k nákupu“ a začne původně neuspořádaný seznam číslovat, organizovat do expandovatelných podkategorií, třídit podle obchodů a podobně. Dále je možné doplnit soubor hyperlinky, které míří k dalším datům. Dnes nám to možná nepřijde, ale tento způsob práce byl v roce 1968 naprosto ohromující. Soubor je možné předat jinému uživateli k práci, je možné mu nechávat zprávy (hle, vajíčko budoucí emailové komunikace) – a je tak nějak přirozené, že takový typ práce vyžaduje nějaké ukazovadlo, abyste mohli s těmi všemi hyperlinky rychle pracovat. A k tomu bylo potřeba vynalézti myš.

Demo z roku 1968 stále ještě není o grafickém rozhraní. Je o souboru, se kterým vizuálně pracujete a který sdílíte s kolegy. Mimochodem, mix živého videa, obousměrné hlasové komunikace na dálku a kolaborativní práce předběhl svoji dobu minimálně o třicet let. Skutečně, často zmiňované Demo je cosi, co už na konci šedesátých let předvedlo vlastnosti toho, čemu dnes říkáme internet. Demo samotné nelze považovat za zcela dokonale zvládnuté, komunikace se sypala, spolupracovníci utíkali od tématu a Engelbart vyklepal na klávesnici více chyb, než by bylo ideální – má to daleko k teatrální dokonalosti Steva Jobse. Vidíte ale vědce v akci, kterým víceméně funguje to, co předvádějí – a předvádějí něco z budoucnosti. Není to produktová show, je to výzva pro zhruba dva tisíce přihlížejících počítačových specialistů, která je měla přilákat ke spolupráci a rozvíjení myšlenek o ovládání rozhraní člověk – stroj.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
208 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 103.2Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.