Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: Jak chyba v algoritmu vyhladila planetu Zemi
Úvaha: Jak chyba v algoritmu vyhladila planetu Zemi
autor: Michal Rybka , publikováno 10.8.2012
Úvaha: Jak chyba v algoritmu vyhladila planetu Zemi

Počítače umí mechanicky vykonávat předprogramovanou činnost rychlostí historicky nevídanou. Díky tomu umí rychle řešit i složité problémy. Velmi rychle, v reálném čase. A pokud se věci pokazí a situace se vymkne kontrole, dokážou nesmírně vysokou rychlostí vyrobit rozsáhlý malér. Rovněž rychle, v reálném čase.


Jak Sean Gourley uvádí, tohle jsou věci, které jsou sice zajímavé z hlediska umělé inteligence, ale problém je v tom, že HFT algoritmické hry mají dopady na ceny reálných komodit, jako je třeba zemní plyn. To, co je pro algoritmy jenom hra s čísly, může mít velmi reálné a velmi nepříjemné dopady na cenu komodit ve skutečnosti. Proto navrhuje, aby se místo čisté umělé inteligence v obchodování využívala augumented intelligence, tedy systémy pro podporu rozhodování, které by obchodníkům pomohly pochopit, co se to na trhu děje a zda to, co sledují, je skutečnost a nebo jenom digitální fantazie.

Úvaha: Jak chyba v algoritmu vyhladila planetu Zemi

Chyby v počítačovém světě mají strašlivé důsledky – a když jenom vzpomenu na přistání Curiosity na Marsu, které zaplaťbůh dopadlo dobře, vybaví se mi celá řada katastrofických selhání sond, které měly vložené špatné údaje a nebo měly údaje vložené v jiném měrném systému. Vypadá to skoro vtipně, ale šlo o katastrofy za opravdu obrovské peníze.

Úvaha: Jak chyba v algoritmu vyhladila planetu Zemi

A nedosti na tom: Mnohokrát se taky stalo, že počítače, které bdí nad naším bezpečím, měly dojem, že vidí bombardéry či starty balistických raket, které neexistovaly. Falešné informace, chyby, nedostatek informací může mít zkázonosné důsledky – a to často z příčin veskrze pitomých, jako byl falešný poplach v Rusku v lednu 1995. Dne 25. ledna 1995 ruský radar včasného varování zachytil raketu odpálenou z oblasti Špicberk, vyložil si, že by mohlo jít o americkou ponorkovou raketu Trident, a odhadl, že dopadne na Moskvu za 5 minut. Systém se převedl do bojového módu a o možném útoku byl vyrozuměn i prezident Jelcin. Během pěti minut naštěstí sledovací systém zjistil, že raketa nemíří na Rusko – šlo o norskou vědeckou výzkumnou raketu, o jejímž odpálení Norsko už 16. ledna informovalo s předstihem 35 zemí včetně Ruska. Informace o připravovaném odpalu se ale nějak zatoulaly, ruské ministerstvo obrany je mělo, ale nesdělilo operátorům systémů včasného varování. To je jedna taková událost z mnoha, opravdu velmi mnoha!



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
303 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 149.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.