Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: nešťastná válka Atari vs. Commodore
Úvaha: nešťastná válka Atari vs. Commodore
autor: Michal Rybka , publikováno 25.5.2012
Úvaha: nešťastná válka Atari vs. Commodore

Z historie bychom se měli učit, ale víme, jak to chodí. Jedna ze základních pouček východních bojových umění zní velmi prostě: „Choose your battle.“ Nejde jenom o volbu místa a času, aby vám třeba nesvítilo slunce do tváře. Jde i o hlubší aspekty volby toho, s kým se chystáte bojovat, kdy chcete bojovat a proč chcete bojovat.


Počítač byl předvedený na impozantní úvodní show v červenci 1985, kde ho předváděl mimo jiné i Andy Warhol, který přímo na pódiu tvořil grafiku. Počítač se mu líbil a vypadalo to dobře. Potíž byla v tom, že Amiga byla velice vizionářská a nikdo si přesně neuvědomoval, co s takto výkonným strojem, který přinášel skutečná multimédia, ale zároveň už „nebyl domácí“. Recenze té doby mluvily o Amize jako o „výkonném stroji, který umí to, co PC, ale navíc má spoustu zvukových a obrazových zbytečností“. PC té doby nemělo zvuk, grafiku mělo slabou, ale nikomu to nevadilo, takže k čemu by takové funkce měly být pro profesionální uživatele dobré? Právě díky vyšší ceně a nejasné pozici Amigy, která nebyla „ani domácí, ani profesionální“, zažila platforma překvapivě pomalý rozjezd.

Úvaha: nešťastná válka Atari vs. Commodore

Amiga 1000, zdroj: www.oldcomputers.net

Jack Tramiel v Atari ovšem neváhal a zatímco právníci bojovali s Commodore o práva na čipset, nechal v dost rekordním čase pouhých šesti měsíců vyvinout vlastní šestnáctibitový počítač. Neobsahoval žádný speciální čipset a spoléhal se na výkon procesoru Motorola 68000, který v „estéčkách“ běžel kapičku rychleji, než v Amigách – ST měla procesor taktovaný na 8 MHz, zatímco v Amigách to bylo jenom 7,09 MHz v PAL verzi a 7,16 MHz v NTSC verzi. (Ano, dnes a na PC Tuningu vypadají takové kmitočty jako fór, ale dal se na tom udělat opravdu svižný počítač!) Návrh Atari ST byl tak prostý, že ho David Hynie, tvůrce architektury mnoha Amig, pohrdavě označil jako „špatnou kopii grafického terminálu“.

Na rozdíl od managementu Commodore šel ale Jack Tramiel tvrdě na věc. Zkonsolidoval osmibitovou a šestnáctibitovou řadu počítačů tak, že jim dal jednotný design (slavné šedé case s kosočtvercovými funkčními klávesami a šikmými ventilačními štěrbinami) a marketoval je jednotně tak, že osmibitová Atari jsou pro začátečníky a na hraní, zatímco šestnáctibitová jsou hlavně na práci. Kvalitní monochromatický monitor s frekvencí 71 Hz šetřil oči a pozdější Atari měla zabudovaný floppydisk 3,5“ a taky trafo, takže stačilo počítač jenom zapnout a pracovat s ním. S operačním systémem si taky nelámal hlavu, prostě koupil od Digital Research operační systém GEMDOS a grafické rozhraní GEM (Graphic Environment Manager) a přejmenoval je prostě na TOS a GEM. Tento systém byl jednodušší než u Amigy, například neměl multitasking, ale bylo to postačující a hlavně hodně rychlé řešení. Řada ST se vyřítila na trh a obsadila ho dříve, než se lidi z Commodore dokázali rozkoukat.

Úvaha: nešťastná válka Atari vs. Commodore

GEMDOS, zdroj: www.alternative-system.com



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
153 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 74.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.