Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: (Nejen) technologie nás ženou do totality
Úvaha: (Nejen) technologie nás ženou do totality
autor: Michal Rybka , publikováno 20.4.2012
Úvaha: (Nejen) technologie nás ženou do totality

Jedno tvrzení říká, že každá technologie, která může být zneužita, taky zneužita bude. Scifi dystopie jsou v mnohem prorocké – v roce 1907 napsal H. G. Wells „Válku ve vzduchu“, která se za deset let stala surovou realitou. Z jakéhosi důvodu se ale zdá, že nejsme schopni sejít z cesty, kterou před nás podobní autoři s předstihem kreslí.


Když vznikl internet, byla to čistá intelektuální revoluce, totální prolomení „intelektuální Berlínské zdi, která dělila národy“. Počátky internetu byly ohromující, najednou skončilo období, kdy jste byli vázáni svojí knihovnou, tím, co zbylo v místní knihovně a o čem rozhodoval ediční plán a výbor starých lidí, kteří o něm debatovali. Přišla skutečná svoboda, kdy jste se dostali téměř k jakékoliv informaci – prostě proto, že konzervativci nebyli schopní reagovat dost rychle a trvalo jim dost dlouho, než jim došlo, co to znamená.

První zareagovaly totalitní režimy, hlavně Čína – a výrobci síťových technologií s nimi až na výjimky kolaborovali. Čína může být „největší gulag na planetě“, ale má obrovskou kupní sílu a jako trh ji nelze ignorovat. Výrobci, kteří pracovali na „Velkém čínském firewallu“, se dušovali, že to je jenom reakce na požadavky klienta a zbytku světa se to netýká.

 

Úvaha: (Nejen) technologie nás ženou do totality

Velký čínský firewall

Jenomže jakmile uděláte první krok, každý další je už jednodušší. S rostoucími úspěchy se o filtrování začaly zajímat i země, které jsou zdánlivě liberální, ale mají prostředky na to, aby filtrovat mohly, jako je třeba Austrálie. Heslem dne bylo, jako vždy, „myslete na děti“. Děti je třeba chránit před hrůzami světa a co nejdéle je udržovat ve světě dětských knih, ve kterých je svět vykreslen jako růžové a bezpečné místo. Kontakt s násilím, pornografií a realitou obecně by je mohl názorově pokřivit.

Celá operace začala honem na pedofily, pak se přesunula logicky k „jiné pornografii“ a radikalismu obecně. „Radikalismem“ je pak míněno vše, co stát za radikální považuje, obvykle tedy vše, co není v ideologické linii. Stát definuje, co je „dobré myšlení“ a co je „špatné myšlení“ a už šíření „špatných myšlenek“ je činem, který je třeba filtrovat a postihovat (vzpomeňte si na pojem „thoughtcrime“ z Orwella). To, co stát považuje za „dobré myšlení“, se mění, ale ne styl, kterým hodlá „dobré myšlení“ šroubovat do hlav občanů. Kupříkladu kritika multikulturalismu je dnes brána často na stejné úrovni, jako byla kritika Strany a Vlády za komunismu.

Úvaha: (Nejen) technologie nás ženou do totality

Vy můžete považovat multikulturalismus a podporu imigrace za naprosto šílenou věc, ale vašim dětem vymývají ve škole mozek a tvrdí, že každý, kdo je proti multikulturalismu, je vlastně fašista připravující nový holocaust. Vaše dítě ví, že vy nejste přes svůj odpor k multikulturalismu až tak divní, jak tvrdí školní ideologický indoktrinátor, a má na věc často taky svůj názor, založený na své zkušenosti, ať už pozitivní nebo negativní. Pokud se ale jeho názor rozchází s oficiální indoktrinační politikou, musí si ho nechat pro sebe a rozvíjí ve svém myšlení to, čemu Orwell říkal „doublethink“. „Doublethink“ zná perfektně každý, kdo nesnášel bolševika, ale každého Prvního máje mu šel mávat pod tribuny.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
409 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 202.9Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.