Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: Levné disky spláchla voda, otevřete peněženky
Úvaha: Levné disky spláchla voda, otevřete peněženky
autor: Michal Rybka , publikováno 11.11.2011
Úvaha: Levné disky spláchla voda,  otevřete peněženky

Když se objevily zprávy o záplavách v Thajsku, většina lidí si toho patrně ani nepovšimla. Ti zcestovalejší možná zalitovali, že letos budou muset navštívit jinou exotickou destinaci. Dramatičtější to začalo být v momentě, kdy Western Digital oznámil, že má vyplavené továrny, a nastane tak výpadek dodávek disků. Škody budou obrovské.


Nemyslím, že by se na současné krizi napakovali výrobci, jejichž haly slouží dnes spíše k výrobě malých rybiček a žabiček než disků – to se daří spíš lidem, kteří „nakupují a prodávají“. Přesto je pozoruhodné, že teprve nyní se výrobci disků tváří, že objevili v blízkosti jiné lokality a jiné země, které setrvale neklesají pod mořskou hladinu. Je to docela neuvěřitelné.

Úvaha: Levné disky spláchla voda,  otevřete peněženky

Zkusme si shrnout, jak vypadá moderní výroba IT komponent, na níž stojí moderní civilizace:

  • koncový zákazník nemá obvykle žádnou strategii rezerv. Nedrží si náhradní či záložní díly, protože věří, že si kdykoliv může zajít do obchodu a levně koupit další. Věří v to, že ceny elektroniky vždy jen klesají.
  • dovozce / prodejce se nesnaží dělat velké zásoby, aby zbytečně nenakupoval draho. Věří v to, že si kdykoliv objedná to, co zákazník chce a on to dostane v takovém čase a v takové ceně, aby zákazník byl spokojen, i když si na cenu prodejce nasadí svou marži.
  • výrobce zařízení se snaží držet jenom minimální zásoby pro pokrytí jen provozních výkyvů, aby nekupoval draho a mohl flexibilně reagovat na změny v poptávce po zařízeních. Radši uzavře smlouvu o dodávkách komponent v pevné víře, že to vyjde a dostane to, co potřebuje přesně tehdy, kdy to potřebuje (just-in-time).
  • výrobce komponent se snaží minimalizovat náklady a neváhá výrobu naštosovat na jediné místo proto, aby ušetřil na logistice a mzdových nákladech. Dělá to v pevné víře, že se v dotyčné oblasti nic nepodělá - nepřijde povodeň, oheň, revoluce, válka, hurikán,… Zkrátka, „bude to v pohodě“.
  • všichni dohromady předpokládají, že i logisticky to bude v klidu – nebudou piráti a lupiči, sklady a lodě nám nic nezlikviduje. Logistická rizika jsou bezvýznamná tváří v tvář úsporám. Kdyby se logistika zhroutila, tak by se to celé rozpadlo a proto se to určitě nestane.
  • výrobce primárních komponent následuje levné suroviny v pevné víře v to, že co bylo někde levné včera, bude tam levné i zítra. Je tak lepší následovat levné suroviny, než hledat alternativní zdroje pro případ, že by třeba komunistickému vedení v Číně ruplo v palici a úplně by zakázala vývoz vzácných kovů (rare earth metals). To by bylo tak špatné, že se to prostě nestane.

Ve výsledku tak před sebou máme složitou a nesmírně zranitelnou síť vztahů, která existuje jedině díky levné a bezpečné logistice, bez níž by vůbec nebyla možná. Díky ní je možné celý výrobní řetězec optimalizovat tak dokonale, že neustále balancuje na hranici zhroucení a stačí, aby se vybořila jediná část produkce a celý problém se bude nesmírně rychle šířit až ke konečnému uživateli. Celé země se dobrovolně vzdaly i jenom náznaku výrobní nezávislosti a v případě potřeby nebudou schopny vůbec výpadek nahradit. Ze strategického hlediska tak nastávají bizarní situace – kupříkladu se za jeden z pravděpodobných konfliktů považuje konflikt mezi USA a Čínou, ale USA už nejsou schopny se bez čínských komponent vůbec obejít, protože se řada z nich už v USA prostě nevyrábí.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
136 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 63.2Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.