Dnes je internet obecně považován nejen za nejlepší zdroj informací, nejbáječnější médium pro ukládání, ale svým způsobem také za určitou informační autoritu. Je tak snadné vyhledat si něco přes Google a nebo na Wikipedii – ale je to pravda? Nemizí nám náhodou informace před očima a nenahradily obsah jen blogy, eshopy a blikající bannery?

Kolem Wikipedie se objevila cela řada aférek, kdy si zainteresované strany přibrušovaly obsah hesel na svoji stranu takovým či onakým způsobem – a u Google není garance, že to, co vám vyhodí jako „relevantní“, je skutečně pravda. Dovažování výsledků pomocí sociálních sítí věci ještě více mate – rozhodně není pravda, že nejpravdivější tvrzení je to nejcitovanější nebo nejlinkovanější. Svým způsobem vzniká informační svět, který je zahleděný sám do sebe a také je sám v sobě uzavřený. Stále méně lidí si ověřuje informace nezávisle – a obsah, který nebyl do internetu překlopen, už ani nevyhledává.

Vytváří to zvláštní kulturu uživatelů, kteří jsou velmi nekritičtí jak k tomu, co se dočtou, tak i k tomu, co sami plodí. Před mnoha a mnoha lety, kdy ještě ani neexistovala Wayback Machine, se vedly odborné debaty o tom, jak správně citovat internet a jakým informacím na něm vlastně věřit. Jeden z kolegů, který se zabýval klinickou psychologií, přitom otevřeně prohlásil, že jenom málo zdrojů je kvalitních, většina věcí, které našel, byly špatné nebo úplně nesmyslné. Bohužel však v té době netušil, o co to bude v budoucnosti horší. S tím, jak do internetu pronikají více a více jedinci homo sapiens vulgus (člověk moudrý obecný), nám web jaksi poklesl a bludy, které se na něm dají najít, jsou až neuvěřitelné. 

Jeho kritika byla vyřčena v dobách, kdy internet patřil do rukou fanoušků, kteří možná nebyli ti nejlepší odborníci, ale rozhodně to taky nebyli žádní pitomci. V dřevních dobách Tom's Hardware či Sharky Extreme byli tamní autoři plni energie, aby ukázali „papírákům“ (autorům píšícím pro papírové magazíny), že mohou být podrobnější, odvážnější a profesionálnější, než zástupci papírových magazínů. Motivace k tomu byla veliká – mnoho internetových žurnalistů bylo vyhazováno z rautů a recepcí IT společností a bylo jim dáváno najevo, že „nejsou až tak důležití“. Tehdy projevovali internetoví pisatelé až nezřízenou odvahu, pouštěli se do šílených experimentů („co se stane, když procesor AMD nebude mít chladič?“) – a tím vynikli a stali se populární.

Další články v kategorii

• Prostorový zvuk (nejen) u PC včera, dnes a zítra
• Cheerlux CL760 – levný projektor z Číny: znovu a lépe
• Test levných reproduktorů 2.0: stereo pod tisíc korun
• Recenze levného čínského projektoru Vivibright GP100
• Corsair HS70: vyladěný bezdrátový instrument