Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: Tajné zbraně Atari aneb záhady z let 1982-1983
Úvaha: Tajné zbraně Atari aneb záhady z let 1982-1983
autor: Michal Rybka , publikováno 19.8.2011
Úvaha: Tajné zbraně Atari aneb záhady z let 1982-1983

Poslední dobou hýbe technologickým světem hlavně zpráva o akvizici mobilní divize Motoroly Googlem. Je to nepochybně velká věc, i když zatím není jasné, zda se Google jenom nepokusil nakoupit balík patentů, aby mohl „silovou formou“ vyjednávat s majiteli jiných balíků patentů – anebo to myslí vážně a sám chce vyrábět vlastní tablety a telefony.


Co se to vlastně stalo v onom prosinci 1983? Proč byla celá perspektivní řada „Sweet 8/16“ odstraněna? Na to existuje několik teorií, z nichž každá dává smysl.

1) Management se zalekl negativních reakcí uživatelů

S pádem trhu videoher najednou nešlo o vývoj, ale o přežití. Nezapomínejme, že právě v této době došlo ke kolapsu s videohrami a doba byla „pořádně nejistá“. Management se rozhodl, že pro přežití je důležité mít co nejširší softwarové zázemí, co nejlepší podporu – a tu nabídla kompatibilita se starými tituly a jistota pro vývojáře. Management obětoval vývoj jistotě podpory ze strany výrobců software.

2) Management předpokládal, že nemá smysl investovat do rozvoje osmibitového hardware

Rozhodl se ho vytěžit a cenou konkurovat Commodoru 64 a velmi levným domácím počítačům a konzolím. Nezapomínejme, že Amiga neměla původně skončit jako produkt Commodore – dávno před prodejem Commodoru vyjednávala s Atari. Tento scénář počítá s tím, že management srovnal možnosti osmibitových Atari Sweet 8/16 s prototypem Lorraine (budoucí Amigou) a rozhodl se pro „další kvalitativní skok“, podobně jako v roce 1979. (Tento scénář předpokládá, že management nebyl „přizdisráčský“, ale naopak se rozhodl „mírný skok“ nahradit „pořádnou revolucí“. To, že jim to s Amigou nakonec nevyšlo, je trochu jiná historka.)

3) Je možné, že šlo o osobní názor CEO Jamese M. Morgana

Tedy manažera, který strávil většinu času u tabákového průmyslu, ale mezi zářím 1983 a červencem 1984 si „odskočil“ do Atari jako CEO (Chief Executing Officer = pan generální). O Morganovi se traduje, že chtěl, aby se „Atari vrátilo k videoherním kořenům“, ať si už pod tím představoval cokoliv. Je-li tato teorie pravdivá, můžeme označit sérii Sweet 8/16 jako další z obětí pasivního kouření, nebo, jinými slovy, náhodných názorů manažerů, kteří včera prodávali tužky, dnes raketoplán a zítra budou fušovat do marmelády. Ano, je to strašlivé, ale potulní manažeři se stále pohybují krajinou a to i u nás, kde hravě přeplují mezi ZOO, televizí, kulturou a třeba železnicí. Borci s MBA prý rozumí všemu na světě, proto je to jejich studium tak drahé a jejich padáky jsou tak luxusně zlaté...

4) Původně mělo jít jen o odložení, ale nový boss Jack Tramiel definitivně projekty zrušil

Jack Tramiel byl dost radikální šéf a byl navyklý prosazovat své názory zcela bezohledně. V jeho vidění světa byly osmibity naprosto úpadkové a nemělo smysl jim věnovat jinou energii mimo to, že bude jejich výroba cenově optimalizována. Těžištěm jeho pozornosti byly šestnáctibitové stroje (Atari ST), osmibity nechal „existovat“ ze stejných důvodů, jako Atari 2600 – pořád se ještě prodávaly. Nechal je předělat do designové podoby šestnáctibitových Atari tak, aby bylo vidět, že jde o „mladší bratříčky“ šestnáctibitů  a nebo „počítače pro děti“. Jeho zájem na dalším vývoji byl nulový.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
105 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 46.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.