Společnost Netgear není na českém trhu známa tolik jako například ASUS, Linksys nebo Ovislink. V tomto článku si tedy popíšeme jejich HWAP WG302 a PCI kartu WG311T. Netgear při akceleraci přenosu využívá technologii Chanell Bonding o níž jsem se zmínil už při popisování Linksysu. Nyní si tyto techniky probereme podrobněji a ukážeme si jejich klady a zápory.

Prvním z testovaných produktů bude Netgear HWAP WG302. Toto hardwarové AP má jeden klasický Ethernet port a dvě odpojitelné antény. Tento HWAP zaujme především svým celokovovým obalem, jenž je velice robustní a určitě nesrovnatelně odolnější než jeho plastoví konkurenti.

Opět velice jednoduché a obyčejné provedení.

Samotná krabice je také velice obyčejná v porovnání s konkurenčními produkty. Balení obsahuje samotné HWAP, síťový patch-cord kabel, stručný manuál pro základní nastavení a CD s podrobným manuálem a softwarem.

Veškeré příslušenství jež získáte v krabici při koupi WG302.

Toto HWAP je už na první pohled velice nápadné svým poněkud nevšedním provedením. Celokovový obal a jednoduchý obdélníkový tvar dává napovědět, že se jedná o produkt, kde je dbáno hlavně na funkčnost a ne na vzhled.

Vzhled je opravdu velice strohý.

Technická specifikace:

Na zadní straně přístroje se nalézá jeden 10/100 RJ45 port pro připojení metalické sítě, dvě odpojitelné 5dB antény v portu R-SMA, zdířka pro napájení, COM port pro napojení konzole a tlačítko pro reset. Důležité je však zmínit jednu velice praktickou schopnost jež tento přístroj má - RJ45 port umožňuje PoE napájení (Power over Ethernet) čili není potřeba kupovat drahé redukce na něž se teprve napojuje jack a na druhém konci adaptér.

Netgear WG302 ze zadu.

Web-management je proveden poměrně dobře. Obsahuje veškeré podstatné prvky, které je potřeba nastavovat či měnit a jednotlivé funkce jsou kvalitně a přehledně roztříděny.

Základní obrazovka, jež uvidíte po přihlášení.

Z hlediska zabezpečení je toto AP velice slušně vybaveno. Obsahuje WEP, WPA, VPN Pass Through, TKIP, RADIUS a SPI firewall. Samozřejmostí je také MAC a IP filtering umožňující poměrně rychle a spolehlivě ochránit síť před cizími lidmi.

Nastavení parametrů WiFi.

Nastavení bezpečnostních prvků.

Web-management umožňuje také velice kvalitní monitoring celé sítě. Veškeré záznamy může ukládat do log souborů z nichž lze následně spolehlivě vyčíst potřebné informace o dění v síti. Velice pohodlně se nahrává nový firmware - slouží k tomu funkce přímo v ovládacím menu.

Okno pro nastavení logování dění na síti.

Za co bych ale výrobce opravdu pochválil je možnost regulace výstupního výkonu. Ta u mnoha konkurenčních produktů chybí a přitom při použití v exteriéru se silnou anténou je prakticky nutností.

Logo nové technologie AutoCell.

Netgear však přišel ještě s jednou specialitkou. Tou je technologie Auto-Cell jež dynamicky mění sílu výkonu a použité kanály tak, aby byly okolní sítě co nejméně rušeny a přitom byla zachována co nejvyšší možná kvalita signálu. Tato technologie také podle výrobce slibuje nárůst přenosové rychlosti až 4x oproti klasickým sítím.

Tato PCI WLAN karta je určena pro použití s AP, jež podporuje technologii Super-G a Auto-Cell. To značí, že může pracovat s přenosovými rychlostmi až 108Mbps.

Balení WG311T.

Balení je velice jednoduché a naleznete v něm samotnou kartu, anténku do R-SMA, instalační CD a manuálek. PCI karta je zcela klasická s odšrobovatelnou anténou v R-SMA konektoru. Dodané CD pak obsahuje kompletní manuál pro Acrobat Reader a velice kvalitní software pro monitoring a nastavování sítě.

PCI karta, anténa a CD s drivery a ovládacím softwarem.

Technická specifikace:

Podle výrobce je dodaná anténa speciální v tom, že dokáže dynamicky měnit šířku přenosového pásma a tím ovlivňovat kvalitu signálu. To je také potřeba, aby bylo možné vyhovět požadavkům technologie Auto-Cell.

Detailní pohled na WG311T

Společnost Netgear myslí také na kvalitní monitoring. Ke kartě je dodáván velice kvalitní software, jenž umožňuje měnit veškeré technické parametry, připojovat se k sítím, monitorovat přenosové rychlosti a zobrazovat dostupné bezdrátové sítě. Vše se přitom ovládá velice snadno ve třech záložkách.

Na úvodní obrazovce můžeme měnit parametry samotné karty a
dole pak vidíme aktuální připojenou síť a sílu signálu v ní.

Další záložka pak slouží pro vyhledávání dostupných sítí, kdy se nám u každé zobrazí její SSID, síla signálu, pracovní kanál, MAC adresa AP a typ zabezpečení.

Zde vidíme dostupné bezdrátové sítě a jejich základní parametry jako SSID, kanál, sílu signálu...

Jak již jsem se zmínil, tak poslední okno slouží pro monitoring. Můžeme si nechat generovat grafy jak pro přijaté pakety, odeslané pakety, tak pro obě pásma zároveň. Na boku pak vidíme maximální dosažené hodnoty a počet chybových paketů.

Statistiky připojení k síti.

Akcelerace Super G je umožněna díky několika technologiím, jež jsou v klasické 802.11g nestandardní. Především se jedná o Channel-Bonding, dále pak Dynamic Packet Bursting, Fast Frames a HW komprese.

Výrobcem udané parametry - je vidět závislost vzdálenosti na rychlosti.

V bezdrátových sítích existují pouze tři od sebe zcela oddělené a nepřekrývající se kanály, jsou to první, šestý a jedenáctý. Technika Channel Bonding využívá pro akceleraci zajímavé metody, kdy pro přenos použije celý šestý, půlku prvního a půlku jedenáctého kanálu. Tím je zajištěno větší přenosové pásmo a tím pádem i vyšší přenosové rychlosti.

Jak už ale mohlo někoho z vás napadnout, není tato technologie bez háčku. Právě kvůli spřažení tolika kanálů dochází k velkému zarušení celého okolí a ostatní 802.11g sítě jsou pak velice degradovány. Dokonce dvě nezávislé Super G sítě poblíž sebe mohou být limitovány neboť obě využívají pro přenos šestý kanál.

Dosah sítě se Super G oproti klasickým standardům.

Technika Dynamic Packet Bursting (dynamické přetékání paketů) je založena na velmi jednoduchém principu. Při klasickém přenosu se vždy odešle několik paketů a pak následuje krátká pauza určená pro ověřovací pakety a samotné dorozumívání dvou sítí. Dynamic Packet Bursting se snaží mezery mezi jednotlivými datovými pakety snížit na minimum a tím zvýšit samotnou propustnost. Vychází z 802.11e a využívá QoS (Quality of Service)

Výrobcem udávaná akcelerace oproti klasickým 802.11b a 802.11g.

Dalším je pak Fast Frames, jenž opět vychází z 802.11e a splňuje QoS. Tato technika spojuje několik hlaviček paketů do jedné. Tudíž pak pro pět paketů je odesílána pouze jedna společná hlavička. Tuto metodu urychlení používá mnoho výrobců - například i nedávno zmíněný Linksys WRT54GS.

Poslední z využívaných technologií pro urychlení přenosu je Hardwarová komprese paketů. Slouží vlastně na podobném principu jako klasické RAR a ZIP kdy se před odesláním v AP komprimují na co nejmenší velikost a následně při příjmu na druhé straně dekomprimují. Když jsou pakety menší, je možné jich za stejnou dobu poslat více a tím pádem podstatně urychlit přenos.

Podle popisu Super G se zdá být tato technologie více než zajímavá, ale pojďme si ukázat jak je tomu ve skutečnosti.

Testovány byly proti sobě dva výše popsané produkty a následně pro lepší představu byl použit WG302 proti normální 802.11g WiFi kartě do USB. Operační systém je WinXP. Vzdálenost obou zařízení je 10m a jsou použity pouze dodávané dipólové antény. Pro testování propustnosti sítě byl použit program IPERF jež dokáže velice spolehlivě a kvalitně zjistit maximální propustnost. Nastaveno bylo 10s vytížení linky při použití deseti threadů (současné připojení na deseti portech).

První test byl zaměřen na Super G. Na obou testovaných zařízeních byl nastaven pouze mód Super G a tím bylo dosaženo teoreticky nejvyšších možných přenosových rychlostí. Test byl proveden pomocí výše zmíněného programu IPERF. (nastavení -P10 -t10 - 10threadů a 10s). Výsledek se pohyboval v průměru na 37,5 Mbps a maximální naměřenou hodnotu ( 37,6 Mbps) si můžete prohlédnout v print-screenu výsledku měření.

Print-screen z testu IPERF.

Následoval test WG302 proti 802.11g USB kartě. Výsledky již nejsou nijak oslnivé. Těchto hodnot se dá v běžném provozu s G sítí dosáhnout. Naměřené hodnoty se pohybovaly kolem 17 Mbps a maximální byla 17,6 Mbps.

Opět print-screen výsledku testování.

Nakonec jsem otestoval jak probíhá přenos souborů přes FTP. Zvolil jsem dva testy kdy v jednom jsem přenášel 800MB soubor a v druhém 1013 souborů o celkové velikosti 4GB. Tuto metodu jsem zvolil z toho důvodu, neboť přenos se chová zcela jinak pokud se kopíruje jen jeden soubor a nebo je to velké množství malých souborů. Jak test dopadl je ukázáno v následující tabulce.

Tabulka je udělána tak, že ve sloupcích jsou dva typy testu (800MB soubor a 4GB souborů) a hned za nimi vždy následuje průměrná rychlost jež byla v testu dosažena.
 

Z výsledků je vidět, že při kopírování přes FTP není linka vytížena natolik jako při testu pomocí programu IPERF. Také v druhé části není rozdíl natolik vysoký neboť při kopírováni natolik malých souborů nemůže rychlost vyskočit na vyšší hodnotu než při kopírování jednoho velkého souboru.

Z testů je tedy patrné že slibovaná akcelerace opravdu pracuje velice pěkně. Sice výrobcem udávaných hodnot se při testu dosáhnout nepovedlo ale i tak je rychlost poměrně vysoká.

Netgear a jeho Super G se tedy ukázal jako vhodné řešení pro domácí použití. V exteriéru bych využití Super G velice zvážil z toho důvodu, že zahlcení ostatních sítí je opravdu vysoké a nikdo by určitě nebyl rád kdyby se mu jeho spoj najednou zcela zhroutil jen proto, že někdo využívá Channel Bonding.

Pro využití v kancelářských a veřejných budovách je však velice vhodným řešením. Díky technologii Auto-Cell dokáže dynamicky měnit své pásmo pro uspokojení co nejvíce uživatelů.

Pokud bych měl ale zařízení porovnat s nedávno testovaným WRT54GS, pak musím říct, že Netgear kvalit Linksysu nedosáhl. Ať už v oblasti web-managementu, celkového počtu funkcí, typu akcelerace atd.

Netgear WG302 a WG311T nám zapůjčila firma Abacus, které tímto děkujeme

Další články v kategorii

• Domácí síťování: Firemní i domácí 10 Gbps switch
• Domácí síťování: FreeNAS s 10 GbE a SAN s Fibre Channel
• Domácí síťování: FreeNAS – chystáme se na 10GbE síť
• Příliš velcí a mocní: Rozdělit Google a Facebook, anebo ne?
• „A spravedlnost pro všechny“: Digitální EET pro celý svět?