Úplný průvodce plochými panely - technika a seřizování |
autor: Kwolek Jirka , publikováno 28.4.2004 |
Co je ploché, to je milé... - tak by se dal charakterizovat dlouhodobý trend v zobrazovacích zařízeních pro PC. Monitory totiž, i přes jejich intenzivní rozvoj zaměřený na ergonomii a vyšší kvalitu zobrazení, stále zůstávají velkými, obrněnými a nemotornými "elektronovými děly" (ač je v některých oblastech, zejména kvůli lepšímu podání barev LCD panely jen tak nevytlačí).
Není tomu tak dávno, kdy proto, aby jste ze svého stolu odstranili mnohokilogramovou "CRT krabici" jste museli zaplatit přes 40 000Kč. Dnes se situace pomalu mění a nahrazení klasického (CRT, Catode Ray Tube) monitoru kvalitním LCD panelem s aktivní maticí stojí jen zlomek dřívější částky. Díky tomu se situace dokonce pomalu obrací - dnes už i u nás prodeje panelů překračují prodej klasických monitorů.
Vzhledem k tomu, že ploché panely nemají pouze výhody ale přinášejí i své specifické problémy, podíváme se na základní princip fungování panelů - pak nám některé vlastnosti panelů budou mnohem zřejmější.
LCD panel - části a jejich funkce
Technologii plochých panelů je celá řada (LCD, LED, plazmové, polysilikonové...) - zde se však zaměříme na nejčastěji používané "spotřební" LCD panely se zadním osvětlením (back light) s aktivní maticí (active matrix).
Základní princip LCD panelů je, přes neustálé zdokonalování použitých technologii, v zásadě stejný:
Podsvětlení panelu (back light - nejčastěji plochá nízkotlaká výbojka), které se nalézá za panelem, emituje světlo, které na vstupu prochází lineárním polarizačním filtrem (zde s vertikální polarizací). Pak následují dvě desky / elektrody z vodivého skla, mezi nimiž se nachází tekuté krystaly (liquid crystal - odtud obecný název těchto displejů - LCD). Tekuté krystaly - pokud nejsou v elektrickém poli - ve svém přirozeném zkrouceném stavu "otáčí" procházející světlo o cca 90 stupňů. To pak hladce prochází, obdobně natočeným druhým polarizačním filtrem (zde s horizontální polarizaci). Celá soustava se chová jako otevřený "světelný ventil".
Pokud na interní elektrody přivedeme napětí (přesněji řečeno vyvoláme mezi nimi elektrické pole), způsobíme, že se molekuly tekutých krystalů "narovnají" a přestanou natáčet procházející světlo. Polarizace výstupního filtru je však na původní paprsek kolmá - "nenatočené" světlo jim neprojde. Celý "světelný ventil" je takto elektricky uzavřený a tento bod se tedy jeví jako "černý".
Poznámka: Všichni, jež jste si hráli z LCD displejem - například hodinek či autorádia - vědí, že otočením druhého polarizačního filtru dosáhneme "negace" světelného ventilu. V této situaci je LCD displej "v klidu" nepropustný (černý) a tam kde je přivedeno elektrické pole (např. číslice) je průhledný. Princip však zůstává stejný...
{mospagebreak title=Typy panelů, aktivní / pasivní a pixelové vady}Minulost - pasivní panely DSTN
Ve starších, pasivních displejích STN a DSTN (dodnes se tyto displeje používají u levných barevných mobilních telefonů) se zapínání a vypínání jednotlivých buněk realizuje "dálkově" pomoci vodorovných a horizontálních vodivých linii. Elektrické pole se vyvolává tam, kde se tyto linie kříží - Poznámka: představte si "preciznost" posouvání figurek na šachovnici... dvoumetrovým bidlem :-)). Tato nepřesná a pomalá adresace buněk vyúsťuje ve velmi nekvalitní obraz (typickými neduhy pasivních displejů jsou: rozmazaný obraz, nízký kontrast, obrovská setrvačnost a náchylnost k obrazovým "duchům").
Pasivní LCD panely je dnes možné vidět pouze na starých noteboocích a v levných barevných mobilních telefonech.
Současnost - TFT
Nové, tzv. aktivní displeje již k řízení buněk využívají tzv. aktivních zesilovacích prvků - speciálních tenkých tranzistorů TFT (Thin Film Tranzistor - tenký foliový tranzistor). Pro každou elementární buňku RGB je k dispozici řídící tranzistor - a to v celé ploše obrazu. Pokud má panel rozlišení 1280 x 1024 pak je na jeho ploše rozmístěno necelé 4 mil. tranzistorů.
Řízení jednotlivých buněk panelu TFT je již velmi přesné (obraz je ostrý a čistý a kontrastní, odezva je řádově rychlejší) - na druhou stranu je výroba těchto panelů mnohem více komplikovaná (aktivní polovodičové prvky jsou "rozesety" po celé ploše panelu) - to se pak odráží vyšší ceně "téeftéček".
Pixely a RGB
Pokud chceme zobrazovat barevný obraz, musíme pro každý obrazový bod počítat se třemi elementárními buňkami R, G, B - pro červenou, zelenou a modrou jasovou složku (před každou buňku se umístí odpovídající barevný filtr). Součet svitu těchto tří buněk stanoví výslednou barvu jediného konkrétního pixelu obrazu. To způsobuje faktické ztrojnásobení - ve vztahu k rozlišení - počtu řízených buněk a tím i potřebných tranzistorů.
Poznámka - problémem je i hustota jednotlivých barevných buněk. Při typické velikosti obrazového bodu 0,264mm (dot pitch) je vzdálenost barevných buněk ve vertikále jen 0,088mm! V takové situaci stačí sebemenší nepřesnost nebo nečistota a...
Pixelové vady
V souvislosti s technologii výroby je třeba se zmínit o tzv. pixelových vadách - o malých barevných, případě bílých, většinou trvale svítících bodech v ploše obrazu. Jejich vznik způsobuje lokální poškození jednoho nebo více tranzistorů v ploše displeje (u 17" LCD jsou těchto tranzistorů cca. 4 miliony).
Jak jsem již řekl v teoretické části, v klidu světlo LCD buňkou volně prochází, v aktivním stavu (kdy je tranzistor buzen napětím) je daný bod zhasnutý. Pokud řídící tranzistor dané buňky je poškozený, daný bod trvale svítí (což se nejčastěji projevuje v tmavých částech obrazu).
Problémem pixelových vad jsou reklamace. Bohužel politika firem vyrábějících panely je taková, že menší množství těchto pixelů (typicky 4-5) není považováno za takovou vadu, kterou lze reklamovat. Bohužel, pixelové vady mají navíc další nepříjemnou vlastnost - mohou vzniknout až po určité době provozu.
{mospagebreak title=RGB a... vyhlazování písem Clear Type}Výzkumy zjistily, že u plochých panelů lze ve vertikální rovině malým trikem prakticky zvětšit rozlišení. Pokud se podíváte na řadu barevných buněk RGBRGBRGB... zjistíte, že obrazový bod by se mohl v určité situaci posunout doprava nebo doleva tím, že by si například půjčil "R - červenou" z pravé buňky, zatímco by vlastní buňku R nepoužíval.
Na tomto triku je založená technologie vyhlazovaní písem ClearType - pokud ji zapnete, písmo vypadá trochu kulatější. Celkový výsledek je tím lepší, čím jsou vzdálenosti mezi buňkami menší (jinak můžou mít písmena patrné barevné stíny).
A jak ClearType zapnout? Přes nastavení obrazovky: Obrazovka / Vlastnosti / Vzhled / Používat metodu vyhlazování písem / ClearType.
Tip: Na některých panelech (to platí samozřejmě i o noteboocích), zejména připojených digitálním k počítači rozhraním DVI, je výsledek vynikající. Za vyzkoušení to stojí.
Vzhled "před a po zapnutí" můžete posoudit sami:
ClearType vypnuto
ClearType zapnuto
Na poslední chvíli: zapnutí a seřízení renderingu písem ClearType je možné provést přes webobou stránku stažením prvku ActiveX zde: http://www.microsoft.com/typography/cleartype/tuner/1.htm
LCD panely - shrnutí
- buňky LCD s filtry RGB regulují propustnost světla - jsou to miniaturní "okénka" které se elektricky otevírají a zavírají procházejícímu světlu,
- činnost buněk LCD je energeticky nenáročná (narozdíl od podsvětlení, které spotřebovává většinu energie) - tekuté krystaly nejsou vodivé, reagují jen na elektrostatické pole,
- natáčení krystalů chvíli "trvá" - typicky 10 až 200ms (čím méně tím lépe) podle typu displeje - tenčí, aktivní displeje nabízejí rychlejší odezvu,
- veškeré obrazové body jsou v umístěné v přesné matici - neexistují "mezibody", každý panel má určené a neměnné rozlišení (narozdíl od monitorů, kterým různý rozměr bodů nečiní problémy), panely netrpí geometrickým zkreslením (soudkovitostí, špatnou konvergencí, nelinearitou, lichoběžníkovostí, konkávností, pumpováním obrazu, moire...).
Mnoho lidí, kteří jsou při pohledu na obraz TFT panelů na první pohled okouzlení obrazem se zářivými barvami, výbornou ostrostí a dokonalou geometrii (zejména při předvádění šetřičem obrazovky typu "akvárium"), netuší, že i tyto, na první pohled dokonalé panely mají své specifické problémy.
Základní rozdíly mezi monitorem a TFT panelem
V prvních odstavcích tohoto článku jsem zdůrazňoval zejména malé rozměry TFT panelů, které pří stejné "čelní ploše" zabírají kolem 20% prostoru okupovaného běžnými monitory. Tento argument vypadá jako poměrně důležitý, avšak v praxi zjistíte, že skutečné výhody moderních aktivních TFT panelů spočívají v úplně jiných vlastnostech (popravdě řečeno, prostor za plochým panelem zas tolik nevyužijete).
První co vás opravdu zaujme je obraz - ten je v případě TFT nezvykle stabilní, čistý a ostrý, bez viditelného geometrického zkreslení. Běžný obrazový "opar" jež generují i velmi kvalitní obrazovky kolem jemných detailů je pryč a vše je zřetelnější a ostřejší (což může někdy až vadit - zkuste ale přejít na běžný monitor a budete mít dojem, že se vám zhoršil zrak). Moderní panely tak umožňují používat na stejné ploše větší rozlišení bez toho, abyste měli dojem, že je obraz je nevýrazný či špatně čitelný.
Matná plocha TFT panelů která je velmi odolná proti nežádoucím odrazům a odleskům, které tak trápí čelní plochy běžných monitorů (zkuste vypnout monitor - čím lépe v něm uvidíte sebe a své okolí - tím hůře).
Nezanedbatelným faktem je, že TFT panely neemitují téměř žádná škodlivá záření (elektromagnetické, elektrostatické, rentgenové či tepelné) - nemluvě o uvolňování ozónu či pískání pulsních zdrojů. Typická spotřeba TFT panelu je 25W (monitory berou asi 4x více).
Rozměry a rozlišení
Nové TFT panely jsou jako moderní motory - dokážou ze stejného "objemu" vytěžit více. Praxe ukazuje, že TFT panely určitého rozměru (například o úhlopříčce 15") odpovídají o stupínek vyšší řadě monitorů (v tomto případě přibližně 17").
rozměr panelu | typické rozlišení | odpovídající monitor |
15" | 1024 x 768 | 17" |
16" (pouze 2 modely) | 1280 x 1024 | 19" |
17" | 1280 x 1024 | 19", 20" |
18", 19" | 1280 x 1024, 1600 x 1200 | 20" |
Praxe ukázala, že velké panely 18" a 19" s rozlišením 1280x1024 nemají příliš velký význam - obsáhnou stejné množství informací, změní se jen velikost jednotlivých prvků (vedlejším efektem větších buněk je větší doba odezvy těch to panelů). Pokud máte zdravý zrak (a nemáte s monitorem nějaké speciální úmysly - například prezentace pro větší počet lidí) můžete klidně své myšlenky obrátit zpět na stejně drahé (avšak ne své třídě kvalitnější) kvalitnější 17".
Tam kde jste dříve potřebovali větší monitor, prostě nyní stačí "stejný" TFT panel z větším rozlišením.
Následující tabulka shrnuje základní technické rozdíly mezi monitory a TFT panely:
ploché panely TFT | klasické monitory (CRT) | |
jas | 170 až 250 cd/m2 | 80 až 120 cd/m2 |
kontrast - poměr | 200:1 až 600:1 | 300:1 až 800:1 |
pozorovací úhel (max. 180) | 90 až 160 stupňů | asi 170 stupňů |
chyby konvergence | žádné | 0,20 až 0,30mm |
ostrost (focus) | velmi dobrá | uspokojivá až dobrá |
chyby geometrie | žádné | možné |
pixelové vady | 0 až 6 | žádné |
vstupní signál | analogový nebo digitální | pouze analogový |
změna rozlišení | možná (extrapolace) | bez problémů |
křivka gamma (přizpůsobení barev lidskému oku) |
uspokojivé | fotorealistické |
čistota barev | dobrá | vysoká |
blikání | žádné | nad 85Hz nepozorovatelné |
doba odezvy | 14 až 35 ms | téměř žádná |
spotřeba | 25 až 40 W | 60 až 150 W |
životnost | střední (4 -5 let) | velmi vysoká (5 a více let) |
provedení | ploché, lehké | rozměrné, těžké |
Na rozdíl od monitoru, kde náběh i zhasínání obrazových bodů není problémem, je každá buňka LCD zatížená určitou "setrvačností" (to vyúsťuje v měřitelnou odezvu obrazového bodu - ta to doba bývá v dokumentaci označovaná jako response time). Není divu, vždyť fyzikálně se u TFT stále jedná o natáčení tekutých krystalů v elektrickém poli.
Dlouhá doba odezvy (nad 35ms) způsobuje rušivé mlžení a optický neklid na hranách a plochách pohybujících se části obrazu. Nevyhovující response time se projevuje rušivě zejména v těchto situacích: při převíjení (skrolování) dlouhého dokumentu, v dynamických video scénách a především ve hrách (zde jsou pochopitelně nejvíce postižené hry ze skrolujícím pozadím - Warcraft, SimCity, Diablo...).
Dobu odezvy uvádíme v milisekundách, čím je menší, tím lépe (dnes by již v žádném případě by neměla překračovat 35ms).
Co byste měli vědět: Někteří výrobci, podle hesla "papír snese všechno" - navíc v situaci kdy neexistuje jednoznačná metoda měření doby odezvy a pozorovacích úhlů, uvádějí pozorovací úhly i dobu odezvy o kterých by se, diplomaticky řečeno, "dalo s úspěchem pochybovat". Obecně platí, že uváděné hodnoty jsou pouze orientační. V PCtuningu jsme měli panely s odezvou 25ms které byly v praxi lepší než některé "papírově" 16ms.
Techtalk - response time Tr a TfHodnotu odezvy (response time) můžeme ještě rozdělit na dvě části:
Pokud bychom vyšli z toho, že lidskému oku stačí pří sledování filmu asi 25 obrázku za vteřinu (DVD PAL, kino...) snadno si spočítáme, že minimální doba odezvy by v nejhorším případě nemela překračovat hodnotu 40ms (1/25s). Při sledování videa skutečně vycházíme z obrazové frekvence 25Hz (fps) - ta by tedy teoreticky mohla stačit. Bohužel, většinou nestačí - video je už z principu poměrně neostré (zejména u pohybujících se objektů), rozlišení obrazu je relativně nízké. V praxi bychom na panelu viděli příliš zřetelně jednotlivé fáze pohybu objektů (to se stává i v kině - i když se do obrazu záměrně přidává pohybová neostrost). Proto se požadavky na obrazovou frekvenci u panelů zvyšují v praxi na 60 až 75Hz (není to kvůli "blikání" obrazu - panely tímto neduhem monitorů totiž netrpí). Z toho vychází požadovaná doba odezvy cca 13ms - tu dnes jsou schopné zajistit pouze inovované panely poslední generace. Pro 99% uživatelů stačí, aby plochý panel nabízel response time pod 30-25ms. Tyto časy (a často ještě lepší, kolem 16 - 12ms) jsou dnes moderními aktivními TFT panely naštěstí běžně dosažitelné. |
Obnovovací frekvence vs obrazová frekvence
Nejdůležitějším poznatkem je, že se obraz u plochých panelů nemusí stále překreslovat (tak jak to činí monitory). Z tohoto hlediska u plochých panelů nemůžeme mluvit o obnovovací frekvenci - spíše bychom ji měli nazvat "obrazovou frekvencí". Pokud je obraz stálý a neměnný zůstávají jednotlivé body panelu ve stejném stavu (obraz je stejný, obnovovací frekvence je tedy... 0).
Obrazová frekvence je frekvencí s jakou je možné maximálně zobrazovat jednotlivé fáze pohybu.
To je důvod, proč je obraz na plochém panelu absolutně klidný i při, na monitoru velmi blikající a téměř nepoužitelné obnovovací frekvenci 60Hz.
{mospagebreak title=Problémy - pozorovací úhly}Tento jev je obecně, spolu s dobou odezvy, považován za největší nevýhodu LCD panelů.
Díky své polarizační charakteristice dochází při pohledu na plochu panelu z boku (mimo rozsah stanovený pozorovacími úhly) k dramatické ztrátě jasu doprovázené zkreslením barev (v extrémním případě se obraz obrací až do negativu). Tento jev je více zřetelný v případě levných panelů DSTN (ty se dnes už naštěstí nepoužívají).
První generace aktivních panelů nabízela dobrý obraz při těchto maximálních pozorovacích úhlech: +/- 45 stupňů odklonu od kolmice v horizontální rovině a cca +15 a -35 stupňů odklonu ve vertikální rovině.
Poznámka: Vertikální i horizontální pozorovací úhly se často sčítají, proto místo +/- 45o dnes se spíše setkáte s hodnotou 90o a podobně.
Pokud se na panel dívá jeden pozorovatel - a to téměř kolmo, nejsou tyto úhly nijak drastickým omezením - horší to je s pozorovateli, kteří jsou byť jen trochu mimo "pozorovací kužel" stanovený pozorovacími úhly.
Naštěstí se stále pracuje na zdokonalování technologii TFT, a tak zde máme hned několik metod zlepšujících - mezi jinými - i pozorovací úhly.
TFT | horizontální pozorovací uhel | typická odezva |
TN (Twisted Nematic) | 80 - 100 | 30ns |
TN + film | 120 - 140 | 16, 25, 30ns |
IPS / Super-TFT | 160 -180 | 30ns |
MVA | 160 - 170 | 20ns |
IPS, Super TFT (Hitachi, NEC) a Multi-Domain Vertical Alignment (Fujitsu) posouvají pozorovací úhly téměř na úroveň monitorů, levné panely však stále používají klasickou TN koncepci, případně vybavují přední část panelu speciálním filmem (TN + film).
Dá se předpokládat, že podíl TN displejů první a druhé generace bude postupně klesat ve prospěch pokročilejších technologii. Jinak pokud si panel můžete prohlédnout, podívejte se na obraz seshora a z boku (pozor na šetřiče obrazovky - dokážou zamaskovat leccos).
Extrapolace nižších rozlišení
Hlavní výhoda LCD panelů - jejich přesně definovaná pixelová geometrie - se v některých případech, tehdy kdy potřebujeme zobrazit obraz v jiném než standardním rozlišení, mění na nevýhodu. Například při fyzickém rozlišení TFT panelu 1024x768 se musí běžná rozlišení 800 x 600, 640 x 480, ale i veškeré textové režimy přepočítat - "rozředit" na celou plochu panelu (přesněji řečeno, obraz v nižším rozlišení se musí extrapolovat). V prvním případě je měřítko 1.28 : 1, ve druhém 1.6 : 1 - v obou případech se nejedná o celé číslo, a tak se musí potřebné informace inteligentně rozložit na řadu sousedních pixelů.
Díky dnes používaným metodám extrapolace Advanced Scaling (dnes se naštěstí již nesetkáváme s kdysi běžným jevem, kdy se obraz v nižším rozlišení zobrazoval uprostřed černého panelu) je výsledný obraz v nižších rozlišeních přijatelný - i když mírně rozmazaný.
Poznámka: Nesmíme zapomínat na to, že provoz na jiném než standardním rozlišení se dá v případě TFT panelů považovat jen za nouzové řešení - tento režim spolehlivě totiž likviduje výhody panelů.
...standardní rozlišení (Targa Visionary V15, 1024x768)...
800x600: extrapolace způsobuje mírné zamlžení a určitou ztrátu detailů...
Kontrast a křivka gama
Pokud budeme na ploché panely klást profesionální požadavky, záhy zjistíme, že jejich podání barev není zcela bezchybné. Prvním problémem je věrnost barev - panely často nedokážou zobrazit světlé odstíny stejně jako odstíny tmavé (často dochází ke zůžení rozsahu v tmavých oblastech obrazu), barvy jsou navíc, díky nelineárnímu podání a potlačení tmavých tónů, ve většině případů příliš zářivé. Někomu se to může líbit, grafikům to ale zásadně vadí.
Pomocným ukazatelem který může ukazovat na schopnost panelu zobrazovat plné a dynamické barvy je i tzv. kontrastní poměr.
Kontrast se většinou udává jako poměr jasů "černé" a "bílé" (tedy 100% jasu RGB). Limitní hodnotou je 200:1. Panely s nižším kontrastem většinou nejsou schopné podat celou škálu odstínů dostatečně kvalitně.
I zde platí, že výrobci si někdy v dokumentaci i tuto hodnotu vylepšují - nejlepší je když si panel můžete prohlédnout ještě v prodejně (testovací obrazce popíšeme dále).
Nerovnoměrnost barev a osvětlení
...neretušovaný snímek TFT panelu ukazuje, že střední část panelu má mírně světlejší odstín
Jistá mírná barevná nehomogenita (nejednorodost) je jednodušším panelům dokonce vlastní - souvisí totiž s výše zmíněnými pozorovacími úhly (ty například způsobují, že některé světlé barvy mají v horní části panelu jinou sytost, či dokonce odstín, než v části dolní, kterou přirozeně pozorujeme pod jiným úhlem). Barevná nehomogenita není při běžné práci nijak zřetelná, avšak panely trpící tímto neduhem (téměř všechny starší a některé nejlevnější typy TFT panelů) se nehodí k editaci fotografii a grafiky.
Dalším problémem je nerovnoměrnost zadního osvětlení (back light). Ta se dokonce zesiluje po určité době provozu - takto postižený panel vypadá jako politý světlou kávou: některé části obrazu jsou mírně zašedlé (mají menší jas). Viníkem je prosvětlovací výbojka, která má, ve srovnání s monitorem, mnohem nižší životnost (cca 3-5 let nonstop svícení).
{mospagebreak title=Elektronika a způsob propojení s PC}V současné době se ustálily dva základní způsoby propojení počítače a plochého panelu.
VGA / D-SUB
Prvním je klasické propojení VGA kabelem zakončeným konektorem D-SUB (na obrázku vpravo).
Panel musí v tomto případě signál převést znovu na digitální - tj. rozložit na úrovně jednotlivých barvových složek RGB. Pokud máte kvalitní grafickou kartu ani toto propojení není problémem - pokud je signál stabilní může být vzorkován s dostatečnou přesností - navíc díky tomu, že panelům stačí nižší obnovovací frekvence (typicky 60-75Hz) je vliv ztráty vysokých frekvencí v kabelu menší než u monitoru (čím je rozlišení a frekvence vyšší, tím jsou v kabelu a na konektorech větší ztráty signálu).
Problémem je, když karta poskytuje nepříliš přesný signál - to je typické pro integrované a levné grafické karty. Vzhledem k odchylkám ve frekvenci (tu jsou pro panel obvykle nejhorší) se může stát, že se obraz na panelu vlní (objevují se malé "mikrozoubky"). Elektronika panelu je nekvalitním signálem často dokonale zmatena - proto část uživatelů preferuje digitální propojení.
DVI
Digital Video Interface odstraňuje fázi digitalizace analogového VGA signálu - odpadává převod v kartě na analogový signál a v panelu konverze na digitální úrovně RGB. Výhodou je, že při propojení DVI není nutné obraz seřizovat - data jsou, podobně jako na síti přenášená digitálně (v OSD menu panelu často zmizí některé položky spojené s analogovým signálem, typicky: Clock, Phase, Center Image).
I když je propojení DVI vždy kvalitnější, v praxi je často (pokud máte kvalitní grafickou kartu) prakticky nemožné rozeznat způsob propojení. DVI je dobrým rozhraním, rozhodně však není nutností - přestože tak mnozí tvrdí.
Poznámka: DVI při uvádění na trh trpělo celou řadou dětských nemocí - z tohoto důvodů je kompatibilita dnešních panelů se staršími grafickými kartami (vyrobenými do roku 2002) značně omezena.
Co říci na závěr?
Obecně lze říci, že neexistují panely které by byly absolutně dokonalé - je to jen o tom, jakou nectnost jste panelu ochotni tolerovat. Obvykle panely s nejlepší odezvou mají poněkud horší pozorovací úhly, případně kontrast.
{mospagebreak title=Dodatek - obrazce pro seřízení LCD (a monitoru)}V průběhu testů TFT panelů, jsme si naplno uvědomili, jak obtížné a náročné je správné nastavení těchto zobrazovacích zařízení. Pokud budete seřizovat obraz podle desktopu Windows nejspíše se Vám stane, že hry a video budou příliš tmavé a naopak - perfektně seřízený obraz pro celoobrazovkové video vám způsobí nemilé překvapení při přechodu na plochu - kde bude vše jako "přepálené". V této situaci obvyklé obrazce typu "monoskop" vůbec nepomáhají, proto jsme si (ale i vám) nachystali speciální ladící obrazce pro TFT".
Základní nastavení
Řekněme si to na rovinu - seřízení obrazu i těch nejmodernějších TFT/LCD panelů (a částečně to platí to i o většině "klasických" monitorů - jejichž obrazovky však mívají větší obrazovou dynamiku a tím jsou k případnému špatnému nastavení tolerantnější) je vždy otázkou většího či menšího kompromisu (podle kvality panelu). Vše komplikuje navíc fakt, že jiné (a často i protichůdné) nároky mají uživatelé kancelářských aplikací, jiné milovníci videa a 3D her a něco jiného zase očekávají příznivci digitální fotografie a grafiky. Naše řešení je směřováno k tomu, aby bylo možné co nejrychleji nalézt nastavení typu "největší možný společný jmenovatel" - případné odchylky lze pak korigovat v jednotlivých aplikacích individuálně.Základní "ladící" obrazec byl sestaven tak, abychom v něm najednou vystihli charakteristické prvky všech "protichůdných světů" (tím se náš obrazec liší od jiných, obsahujících np. stupnice šedi či počítačový monoskop) - jsou v něm jak "kancelářské prvky" (ikony, desktop, Explorer, písmo), políčko z videa symbolizující zároveň i obecně tmavou grafiku 3D her, digitální fotografie i syntetické barevné stupnice.
Obrazce a jak s nimi pracovat
Nejdříve si - podle vašeho rozlišení - stáhněte odpovídající soubory (klikněte na odpovídající soubor pravým tlačítkem myši a zvolte "Uložit cíl jako..."):
15": 1024x768 | 17", 18": 1280x1024 |
hlavní obrazec 1024 | hlavní obrazec 1280 |
digitální fotografie - věrnost barev | digitální fotografie - věrnost barev |
růžové pozadí - homogenita | růžové pozadí - homogenita |
zelené pozadí - homogenita | zelené pozadí - homogenita |
Obrazce si nahrajte do zvláštního adresáře. Dále budete potřebovat prohlížeč obrázků, který umožňuje prohlížení v celoobrazovkovém režimu (Full Screen mode). Vyhoví ACDsee (vychytávkou je "listování" jednotlivými obrázky otáčením kolečka), případně InfranView, pokud máte Windows XP - můžete použít i systémový prohlížeč. V případě nouze vyhoví i prohlížeč Internetu, Internet Explorer.
V "Ovládacích panelech" nutně nastavte přirozené rozlišení TFT panelu (15": 1024x768 či 17": 1280x1024) a 32-bitovou barevnou hloubku (i když některé panely umí barevnou hloubku jen 16 či 24-bitů). Zobrazte hlavní obrazec ve "Full Screen" režimu (u ACDsee toho dosáhnete kliknutím kolečkem na obrázku nebo kombinací Ctrl-F). Refresh rate vyšší než 75Hz není nutný - naopak, výše dochází u TFT spíše ke zhoršování obrazu.
Panel skloňte a natočte tak, abyste se dívali kolmo na jeho střed.
*V případě monitoru zvolte spíše rozlišení odpovídající obrazci 1024x768 a refresh 85Hz- 100Hz.
Hlavní obrazec
Hlavní obrazec vypadá přibližně takto:
Základní seřízení
Nejdříve je vhodné nastavit veškeré hodnoty na "tovární nastavení" - nikdy totiž nevíte, který parametr (může být np. ukrytý hluboko v menu) není například nastavený zcela "mimo mísu". Marně byste pak bojovali bitvu, kterou není možné vyhrát. Tovární nastavení se často skrývá pod pojmy "RECALL" nebo pod "Set factory defaults".
Následujícím krokem by u TFT panelu měla vždy být automatická kalibrace hodnot "Phase" (fáze) a "Clock" (takt) vstupních obvodů AD převodníku (Analog to Digital). Ta se skrývá většinou pod funkcí "Auto Adjust" případně "Auto". Autokalibraci provádějte tehdy když je na ploše mnoho výrazných a kontrastních prvků - stačí otevřít dokument v Notepadu.
Poznámka: Někteří uživatelé referovali, že lepších výsledků dosahují při spuštění Autoconfigu přímo v desktopu, nebo ještě lépe, při prohlížení textového souboru. Je to možné - náš obrazec je, díky přenosu po internetu, komprimován jako JPEG (a má jen 500kB) - na optický kontrast textového souboru v této situaci prostě nemá (původní obrazec, jež je ve formátu .tga /5.5Mb je pro Autoconfig také vhodný).
Barevná teplota
Nyní doporučuji zvolit si barevnou teplotu, jež vám bude vyhovovat nejvíce. Tu najdete v menu nazvaném nejspíše "Color Temperature" nebo "Color Adjustment" a udává se v Kelvinech. Hodnata 6500K (Warm - teplé) dává obecně teplejší nažloutlé odstíny, zatímco nastavení 9500K (Cold - studené) "jde" vyloženě do modra. Experimentovat s jednotlivými složkami RGB rozhodně nedoporučuji! P.S. Některé panely nabízejí i další možností nastavení (Gain, Black Level...), nedoporučuji si však s nimi příliš "hrát" - zvláště nevíte-li co přesně dělají.
* Zde ponechejte tovární nastavení - případně zvolte spíše studenější odstíny (8500K bude asi stačit). Sledujte zejména základní odstín bílých ploch, notoricky známou barvu zeleného podkladu desktopu Windows a neutrálně šedou bundu chlapce sedícího na stromě.
Poznámka - při podezření na silnou nerovnováhu v zobrazení barev si při seřizování hodnot RGB můžete orientačně vypomoci barevnými přechody elementárních složek do černé a bílé - k limitaci všech barev by mělo docházet současně.
Jas a kontrast
Tyto parametry (zejména kontrast, který na výsledný obraz zásadnější vliv) jsou pro vyvážený obraz LCD panelu kritické. Zkoušejte a pomalu hledejte vám nejlépe vyhovující pár hodnot (jas / kontrast) - často totiž neexistuje jen jediný optimální jas a kontrast, častěji je možné najít hned několik přijatelných párů (existují však výjimky, kdy jediným přijatelným jasem je (například) maximum - pak jste nucení pracovat pouze s kontrastem).
Ve správném seřízení vám pomohou téměř všechny prvky obrazce. Všimněte si však barevných přechodů 2.
Elementární barvy zde přecházejí do černé a ve spodní části i do bílé barvy. Jakmile pohybujete jasem a kontrastem, pohybuje se o přechodová zóna označená červenými zarážkami. Měli bychom se snažit udržet černou a bílou oblast co nejužší - asi do červených "zarážek". Velmi pečlivě si však musíme hlídat i barvu šedých prvků desktopu 4, kde nám jednotlivé odstíny nesmí splynout - zde jsou pomocným prvkem proužky 3. Všímejte si také ikon nahoře a dole vlevo - jsou zde jemně stínované odstíny žluté a oranžové - ani tento efekt by neměl zaniknout.
Záběr 6 (s Mikey Rourkem) symbolizuje v testovacím obrazci tmavou videoscénu (a také to, jak bude vypadat bez korekcí velmi tmavé zakroutí np. ve hře Quake III). Tváře herců by se měly ztrácet v absolutní tmě - černý rámeček by vlevo neměl být příliš vidět.
Fotografie 5 zde symbolizuje typickou digitální fotografii - k dispozici je i její větší verze o velikosti 800x600 - náhled vypadá takto:
digitální fotografie 800x600 - ke stažení
Oblečení dítěte je neutrálně šedé (kalhoty zde mají mírně studenější odstín), porovnejte věrnost zobrazení odstínů mechu a zkontrolujte důvěryhodnost pleťové barvy. Tmavé nuance kůry by se neměly rozpadat do černých plošek, světlé oblasti na oblečení by měly být plastické a nikoliv tvořit "přepálené" bílé fleky, proužky na "manšestrácích" by neměly zaniknout.
Poznámka: Pokud máte dojem, že obraz "jde" příliš "do žluta" či "do modra", musíte se vrátit k nastavení barevné teploty.
Dejte si čas, a s hodnotami jasu a kontrastu postupujte pomalu a opatrně a vše cyklicky kontrolujte - pokud byste měli problémy s příliš tmavým videem nezapomeňte, že jeho parametry lze dodatečně měnit v ovladačích v nastavení "Video Overlay" či přímým nastavením video enkoderu - totéž platí pro hry, kde můžete často měnit "Brightness" či hodnotu "Gama".
Pomocné prvky
Mohou pomoci při správné volbě sklonu panelu.
15": 1024x768 | 17", 18": 1280x1024 |
růžové pozadí - homogenita | růžové pozadí - homogenita |
zelené pozadí - homogenita/ úhly | zelené pozadí - homogenita/ úhly |
P.S. Světle-růžový podklad je pro dnešní panely - jak možná vidíte - doslova "killing application" ;-)
Závěr
Pokud se vám nebude dařit dokonalé seřízení panelu, můžete některé neduhy (nerovnoměrné podsvětlení) trochu zamaskovat np. vhodnou volbou pozadí desktopu / wallpaperu - LCDčkám obecně nejvíce svědčí tmavé barvy (modrá, černá...) případně barevné fotografie.
Doufám, že se vám výše uvedený postup osvědčí - alespoň tak, jak se osvědčil nám.
Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz
file:///C:/Documents.../obrazecSmall.jpg
Dalej v porovnani s CRT monitormi uvadzate kontrastny pomer "200:1 až 350:1" - myslim, ze je to dost malo na dnesne modely, bezne LCD panely maju kontrast 1:450 a lepsie 19" az 1:700
Zivotnost panelov uvadzate len 4-5 rokov? Podla mna musi LCD vydrzat podstatne viac, urcite viac ako monitor....
1. pri posuvani textu to strasne blika
2. uplne nerealne farby
nechcem LCD uplne zhadzovat ale kto chce mat aspon trosku normalny obraz a potrebuje robit s grafikou tam LCD neodparucam!!
Jo, je tu ještě jeden detail - pokud to vaše peněženka snese. :-)
Nevím jak nastavujete jas a kontrast vy, ale mě se nejvíc osvědčilo nastavit monitor jen tak přibližně a k dokonalosti vše doladit v ovladači grafiky (mám Radeon). Je to daleko přesnější. Taky tam lze nastavit "překrývání videa" - čili desktop mám tmavší, zatímco video jde přes filtr s vyšším jasem...
Ale kazdemu se libi neco jineho.
PS: Clanky o monitorech se mi jinak moc libi. :-)
Na rozdíl od monitoru, kde náběh i zhasínání obrazových bodů není problémem, je každá buňka LCD zatížená určitou "setrvačností" (to vyúsťuje v měřitelnou odezvu obrazového bodu - ta to doba bývá v DOKIMENTACI
jooo a jinak skvelej clanek, dalo to asi dooost prace...
S lepší odezvou to není tak výrazné. Aspoň tak se to zdá mě - co vy na to?
1. Nelenze vypalene pixle, ale cele linearne a horizontalne rady, ktore boli bud cierne, alebo zelene, alebo cokolvek.
2. Niektore lubia pistat, takze netrpia tym iba CRTcka. Aj zdroje odchadzaju.
3. Velmi ma prekvapilo, ze aj poor focus je casto reklamovany, najma ak maju zakaznici viac TFTciek rovnakeho typu, cize mozu ich porovnat.
4. Niekedy sa cely obraz rad chveje - tzv. jittery video issue. Je to, asi ako aj neostrost, pokazenym A/D prevodnikom v TFTcku.
5. Mozno nebudete verit, ale uz sa stalo, ze sa proste vypalila "vzorka", ako keby ste na CRTcku nechali nejake DOSovske okno otvorene cele mesiace - aj TFTcka tym trpia (verte ci nie, ale stretol som sa s tym).
6. Casto som narazil na pokazene podsvietenie - backlight. Alebo bolo uplne mrtve, alebo iba cast obrazu, kazdopadne je to velmi neprijemne.
7. Obrazovka TFTcka sa ovela lahsie poskriabe ako CRTckova, so skusenosti viem.
Co som zatial nevidel staznosti na TFT, tak to bola:
1. 100 percentna geometria (aspon v nantivnom rozliseni).
2. Blikanie.
Pri CRT napisem viac menej stare zname, ale su tam aj ine veci:
1. Odchadza geometria obrazu.
2. Monitor pisti, pripadne uplne odide zdroj, vtedy je to jasny dead.
3. Monitor sa po par minutach zacne triast, oznacujeme to ako jittery video.
4. Stalo sa mi, ze sa na vnutornej stran obrazovky zacala odlupat antireflexna vrstva (aj ked si tazko dokazem predstavit ako k tomu doslo), musela to byt nejaka vyrobna vada. Toto by sa dalo porovnat k nerovnomernemu podsvieteniu u TFT, aj ked TFT tym trpia ovela viac.
Vyhody CRT:
1. Nie su staznosti na vypalene pixle, nebodaj cele rady.
2. Nestava sa ze by odisiel backlight.
3. Vymienaju sa zvycajne po dlhsom case, TFT zacnu mat vady uz po par mesiacoch, zatial co CRT naozaj vydrzia dlhsie, ale aj tu plati ze je to viac - menej kus od kusu.
Oba typy rovnako trpia vadami na kabloch, tam je to vyrovnane.
Ak mam teraz subjektivne opisat vyhody a nevyhody TFT, tak by som prakticky opakoval to co je mozne docitat sa v tomto clanku, ale so skusenosti mozem povedat, ze aj TFTcka trpia syndromom poor focus, jittery video (obe sposobene asi nekvalinym A/D prevodnikom, aj ked stretol som sa aj s takymi, ktore su pripojene cez DVI a trpia tym). Dalej (co mne osobne doma velmi vadi) maju priserne "pastelkove" farby. Skuste si vedla seba postavit CRT a TFT, na oboch otvorte nejaky pekny obrazok, alebo pustite film a porovnajte. Ak su oba monitory dobre nastavene, zarucene uvidite rozidel. Problem TFTciek spociva nielen v slabom kontraste, ale aj v tzv. gamute farebneho priestoru, ktory su schopne zobrazit. (viac k tejto teme na vybornej stranke www.paladix.cz, konkretne http://www.paladix.cz/rs/clanek.php?aid=10798&sid=41&hledej= ,aj ked to sa zaobere farebnymi priestormy ako takymi a nie je to o monitoroch). Okrem toho mi vadi latencia, o ktorej sa tu uz hovorilo. Ta mi prekaza najma v hrach. Nezabudajuc ani na jedine, nantivne rozlisenie, mimo ktoreho je obraz nepouzitelny, resp. straca vsetky vyhody, ktore TFT mozu ponuknut, pri zachovani ostatnych zaporov.
Osobne mam doma TFT a v praci stary CRT smejd. Kedze som hobby fotograf a hojne pouzivam doma Photoshop, ale ako strojar aj Autocad, tak mozem za seba povedat, ze radsej by som mal doma kvalitne CRTcko, ktoremu nerobi problemy ani geometria, lebo sucasne CRTcka su uz na dost vysokej urovni. Stale som vsak presvedceny, ze CRTcka este zdaleka nie su na konci svojho vyvoja, preto ich nemusime davat do muzea. A to ani napriek nastupujucemu trendu TFT, ktore sa casto stavaju uz iba imidzovou zalezitostou a casto sa volia iba kvoli prestiznosti, ako z praktickeho hladiska. Takisto ako sa stale foti aj na film, najma pri potrebe kvalitnych zvacenin (okamzitost je v tomto pripade druhorada).
Som presvedceny, ze takemu dobre 22" CRTcku s diamondtron obrazovkov sa zatial ziadne TFT nevyrovna - podanim farieb a kontrastom urcite. A cenou uz vobec nie. Co sa tyka monitorov pre bezne pouzitie v kancelarii, tam na plnej ciare TFT vitazi. Je na kazdom z nas, ci bude kukat do klasickej "rury", alebo bude "in" a uprednostni TFT. Ja osobne by som to mal radsej uplne naopak - v praci TFT (tam je to idealne) a doma kvalitne, a to si dovolim napisat velkym, KVALITNE CRT, take, ktore zvlada 1600x1200 hladko pri 100 Hz (aj ked 30 000 nie je malo, ale co by stal porovnatelny TFT?).
Ono sa aj o CB filme hovorilo, ze farebny ho vytlaci, ale dodnes sa CB foti, ako...
inak plne s tebou suhlasim....
Notabene většiny typografických aplikací disponuje vlastním a podstatně sofistikovanějším systémem antialiasingu, takže tato funkce je zcela přebytečná.
A to také mimo jiné proto, že moderní fonty problém kvality zobrazení poměrně podrobně řeší ve své podstatě, a to co autor ve fontu navrhuje jako optimální zobrazování, je touto "tupě automatickou" funkcí zcela degradováno.
Je to typická svévole Microsoftu.
Kvalitní CRT (např. EIZO) dokáží mít geometricky přesný a ostrý obraz stejně jako TFT. Frekvence kolem 160Hz (tedy o nějakém kmitání nemůže být řeč). Oproti tomu ani ten nejlepší TFT nedokáže ani částečně kompenzovat nedostatky oproti CRT. Vysoký jas je spíš vada než přednost. Příliš vysoký kontrast rovněž.
Nižší životnost, horší obraz a cena o 30-200% vyšší. To je opravdu terno...
Snad jen ty rozměry a možná spotřeba energie.
A co se týče těch vad. Nevím, jestli je lepší, když vám lehce ujíždí roh obrazovky v kterém obvykle nic podstatného nesledujete, nebo když vám uprostřed displeje svítí bílý, nebo jasně zelený bod...
Osvětlení pracoviště je taky důležité. Nikdy nepoužívat monitor jako jediný zdroj světla. Dobré je mít za monitorem stěnu a použít nějaké zadní nepřímé osvětlení této stěny cca 1/4 intenzity nez intenzita monitoru.
Obecně se dá říci, že monitor je věc, na které by se při koupi NIKDY nemělo šetřit a to i třeba na úkor výkonu procesoru. Oči máte jen jedny... :o)
Tez s vami souhlasim v tom, ze velmi zalezi na osvetleni mistnosti. Kdyz je zatazeno a prsi, situace se pro mne stava horsi. Kdyz venku sviti slunce, neni skoro zadny problem.
http://www.techmind.org/lcd/index.html
O ocich je vsechno hodne subjektivni, takze to taky tak berte. Popsal jsem jen me dlouholete badani, jak na to, aby me nebolely oci :-))
Pokud je mi známo, snížit výkon výbojky uřivatelska nelze. Lze to řešit jedině ovladači jasu a kontrastu, ale tím v každém případě rozhodíte věrnost zobrazení.
Další možnost je nastavit si ve Windows vlastní uživatelské prostředí tak, aby nebylo tak kontrastní (např. místo bílé na pozadí oken použít lehce šedou a pod.) Docela se mi osvědčil i zelený background (žádné motivy, jen barevná zelená plocha. Barvu to chce ale volit ani ne moc světlou - ta moc září, ale ani ne moc tmavou - příliš velký kontrast s ikonami. Zelená se mi osvědčila nejvíc. Konkrétně používám R=68 G=91 B=57.
To co popisujete s počasím by opravdu znamenalo použít za monitor nějaké osvětlení. Osvětlení musí být samozřejmě nepřímé (např. osvětlovat stěnu za monitorem skrytou lampou) a jeho intenzita nastavena tak akorát. Osvětlení klávesnice a prostoru před monitorem by mělo být řešeno podobně. Pokud je totiž v místnosti a zejména za monitorem moc velká tma, oko se při pohledu mimo monitor (a tomu se neubráníte) musí přizpůsobovat obrovské změně intenzity osvětlení a to rozhodně dost zatěžuje.
O osvětlení pracoviště počítače ostatně bylo vypracováno již mnoho ergonomických studií.
Proto se požadavky na obrazovou frekvenci u panelů zvyšují v praxi na 60 až 75Hz (není to kvůli "blikání" obrazu - panely tímto neduhem monitorů totiž netrpí). Z toho vychází požadovaná doba odezvy cca 13ms - tu dnes jsou schopné zajistit pouze inovované panely poslední generace.
Píše se tam "z toho vychází požadovaná doba odezvy"... já tu větu nechápu. A nechápu "požadavky se v praxi zvyšují". Já si pořád myslel, že LCD maj 60-75 standardně už pár let... ???
Chápu dobře, že pokud budu mít panel, který bude umět řekněme 10 ms (v budoucnu), ale pojede na frekvenci 60 Hz, bude jeho 10 ms zbytečných? Panel "stihne" zobrazit pouze 60 snímků za vteřinu, je to tak?
Těch 10 ms by nebylo zbytečných. Příklad. Při frekvenci 60Hz se bod překresluje každých cca 17ms. Řekněme že monitor má dobu odezvy má 10ms. Takže v 0 ms se bod začne překreslovat v desáte milisekundě už svítí jak má a takto zůstane až do dalšího překreslení. Takže čím rychlejší odezva tím líp. Pokud by byla odezva jen 1ms, tak by bod "svítil" správnou barvou téměř pořád...
Je to dost zjednodušené, ale doufám, že srozumitelné.
Dalsi vec nazoru je rozliseni 800*600 pripadne 640*480, me osobne to vubec nevadi. Kdyz ma panel fyzicke 1280*1024 (17") je to v pohode, samozdrejme situace je jina pri 15".
Nejvic ovsem vsechny asi drti vadne pixely.. mam jeden (modrej).. a furt premejslim co s tim :-( ...
Dosel sem tak daleko, ze sem si napsal program pro prebarveni pixelu na bilou... :-)