Hlavní stránka Hardware Disky /CD /DVD /BR Test sedmi disků SATA 500GB
Test sedmi disků SATA 500GB
autor: Tomáš Šulc , publikováno 24.5.2007
Test sedmi disků SATA 500GB

Testů pevných disků je na českém internetu velmi málo, proto jsme pro Vás otestovali rovnou 7 500GB disků od všech světových výrobců. A o překvapení vůbec nebyla nouze. Chcete vědět, jak to všechno dopadlo? Čtěte dál!


Teplota

Jediný disk, který měl podle nás velké problémy s chlazením byl disk Western Digital WD5000AAKS. Teplota toho pevného disku podle programu Everest v zátěži přesahovala 65°C, což je nad doporučeními výrobce a i podle nás je tato teplota velmi vysoká. Bylo nutné jej tedy aktivně chladit. K tomu dobře posloužil tichý 12cm ventilátor, kterým jsme disk začali ofukovat. Teplota pak klesla o cca 30°C.

Ostatní disky během zátěže bez aktivního chlazení nepřesáhly teplotu 50°C, tudíž je podle nás lze provozovat i v téměř nevětrané skříni.

Dále jsme si také všimli, že hlavním zdroje tepla se u disků nachází v oblasti PCB, odkud je přes kryt teplo rozváděno na celý disk.

Hlučnost

Pokud byly disky v klidu, tak žádný z nich nebyl slyšet na vzdálenost větší, než několik cm. Opak začal u některých disků, pokud čtecí a zapisovací hlavy začaly pracovat. Typickým příkladem mohou být harddisky Seagate, které během práce hlasitě a pro disky velmi typicky "chroustají". Ostatní disky "chroustají" také, ale jsou slyšitelné pouze na několik desítek cm. Pokud tedy máte svoji case více jak půl metru od své hlavy, dovolíme si tvrdit, že tyto disky neuslyšíte.

Vibrace

Některé disky kromě hluku také více či méně vibrují. Jako mírně vibrující disky bychom označili Samsung HD501LJ, Seagate Barracuda 7200.10 a WD5000YS. Není to ale nijak závažný problém a dobrá, kvalitně postavená skříň si s těmito vibracemi bez problémů poradí. Naopak disky Hitachi vůbec nevibrující.

Odběr

Test sedmi disků SATA 500GB

Rozhodli jsme se také změřit odběr disku ze zdroje. Měřili jsme odběr disku v klidovém i zátěžovém stavu. Jako klidový stav jsme použili dobu po načtení operačního systému, kdy Windows načtou všechny drivery a uklidní se. Odběr v zátěži jsme pak měřili při zapnutém testu zápisu v programu h2benchw.

Samotné měření bylo relativně prosté. Změřili proud, který do disku teče na jednotlivých větvích (12V a 5V), z toho jsme spočítali příkon na jednotlivých větvích a oba výsledky jsme sečetli.

Jak můžete vidět v grafu, tak příkon disků není nijak závratně velký a například grafické karty jej bez problémů i desetinásobně překonají. Také je v grafu pěkně vidět, že rozdíly mezi klidem a stavem, kdy disk pracuje jsou někdy téměř dvojnásobné (viz disk Samsung).

Osobně bychom však odběrům disků při jejich výběru nedávali nějakou velkou váhu a spíše se rozhodovali podle ceny, výkonu a případně také hlučnosti.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
513 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 246.9Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.