Účelem ochran CD je omezit, nebo alespoň maximálně ztížit kopírování CD. Tyto ochrany jsou však poměrně nešťastné, poněvadž zabraňují i "legálnímu kopírování", tj. zejména vytváření záložních kopií. Nelze se pak vůbec divit, že jsou vyvíjeny programy, jež umožňují tyto ochrany prolomit - to je zase vodou na mlýn těm, kteří využívají možnosti zkopírovat si, například zapůjčené CD, ilegálně (pro svou potřebu), což se zase nelíbí SW společnostem vyvíjejícím další a další ochrany. V konečném důsledku se vše odráží v nových metodách zabezpečení, rostoucích cenách apod.

Jakou mechaniku použít?

Většina vypalovaček, které nalezneme na pultech obchodů, má rozdílné předpoklady pro čtení a zápis chráněných CD. Důležité například je, jak dlouho a či vůbec přečte daná mechanika zabezpečené CD, zda umí tzv. přepalování (overburning), jestli umí zapisovat přímá a neovlivněná data v režimu RAW (DAO) a jak si poradí se zápisem EFM vzorků.

V této oblasti bohužel nemůžeme generalizovat - není pravdou, že existují ochrany, s nimiž by si poradily vypalovačky jen určitého výrobce (np. Plextory) - záleží vždy na konkrétním typu mechaniky (konkrétní parametry si musíte předem zjistit v podrobných recenzích, např. na www.cdrinfo.com nebo www.cdr.cz). Obecně platí zásada, že nejnovější mechaniky bývají na nestandardní formáty zabezpečených CD připraveny lépe, než starší typy.

Které médium zvolit?

Další věcí je médium. Na trhu můžeme v dnešní době nalézt desítky druhů médií s různými velikostmi (jak datovými, tak objemovými), rychlostmi zápisu, značkami, barvami povrchu apod., přičemž sortiment různých prodejců se velice různí. Zprvu bych chtěl varovat před kupováním neznačkových levných médií, která sice většinou splňují slibované hodnoty, ale už nikde se nepíše, že takováto CD se většinou stávají dříve nečitelná a že dochází k více chybám jak při čtení, tak při zápisu, nehledě na to, že jsou více náchylná na škrábance. Problémová jsou zejména taková CD, která mají obě strany, záznamovou i popisovací, nepotištěné (tzv. silver CD), že by si je klidně mohl neznalý jedinec splést (už jsem viděl případ CD popsaného na čtecí straně). Tato CD se většinou prodávají na tzv. spindlu (na trnu, v množství 50-100ks).

V dnešní době je běžná velikost CD 700MB, na trhu se však čím dál tím více vyskytují (víceméně nestandardní formáty) o kapacitě 800MB (přečte je 90% mechanik) a 870MB (přečte je pouze 5% mechanik) a naopak standardní CD o kapacitě 650MB se už pomalu přestávají prodávat. Jen tak pro upřesnění, na 650MB medium se vejde (jako na klasické AudioCD) 74 minut hudby, na 700MB 80min, na 800MB 90min a na 870MB 99min. Než si však koupíte media 700MB, je dobré se přesvědčit, že velikost dat na CD, jež máte v úmyslu kopírovat nepříliš přesahuje 700MB (jinak můžete využít tzv. overburningu) - v opačném případě chtějte větší média.

Tip PCtuningu: lidé, kteří vypalují více medii si většinou dají tu práci aby našli konkrétní typy, které jejich vypalovací mechanice vyhovují nejvíce. Jedině tak mají jistotu, že jimi vypálené CD přečte maximum jiných / cizích mechanik (včetně stolních přehrávačů AudioCD) a že vypálená data budou stabilní po dlouhou dobu. Proto je vhodné zaměřit se spíše na ta media, které si budete moci kupovat po delší dobu. Obecně vzato není vhodné "skočit" na každou jednorázovou slevovou akci medii s exotickými názvy.

Co se rychlosti CD týká, je dobré CD zapisovat takovou rychlostí, kterou máte vyzkoušenou jako optimální. Neřiďte se tedy stůj co stůj údajem natištěným na obalu - často je nutné jít z rychlostí dolů, málokdy je vhodné rychlost zvyšovat (hrozí totiž delaminace media - můžete do toho jít pouze tehdy, když máte dané medium dlouhodobě vyzkoušené). I když dnešní mechaniky zvládají zápis v tempu 52x (max) a značková media mají běžně rychlostní koeficient 48x není rozumné trvat na těchto maximálních rychlostech v každé situaci - při vypalování těmito rychlostmi na neznámých mediích totiž hrozí jejich rozvibrování vedoucí k méně kvalitnímu zápisu. Pokud nechcete riskovat, a dané medium neznáte (má např. certifikaci 32x), zkuste vypalovat, na moderní vypalovačky "bezpečnou" rychlostí 24x.

Tip PCtuningu: Pokud na kvalitu zápisu kladete nejvyšší nároky, vypalujte rychlostí 16x - pouze u této rychlosti máte záruku, že vypalovačka nepoužije zónový zápis, kdy v různých částech media volí různě rychlosti, přičemž mezi těmito zónami navazuje vypalování podobně jako v případě podtečení bufferu. Při rychlosti 16x (a nižších) zapisují moderní vypalovačky totiž metodou CLV - konstantní lineární rychlosti. Vypalování rychlostmi 1x, 2x (případně 4x) nemá u dnešních moderních medii ŽÁDNÝ smysl, některá media tyto rychlosti dokonce vůbec nepodporují.

Jaké médium jste vybrali?

Jestliže máte již médium doma koupené, je zde možnost zjistit si o něm nějaké bližší informace. Nejlépe nám k tomu poslouží některý speciální program, např. CDR Media Code Identifer, který čte z CD tzv. ATIP informace (ty jsou unikátní pro každý typ media), jeho tvůrci však již ukončili vývoj. Takto např. identifikoval 48 rychlostní 700MB médium Benq.

Stačí jen zvolit mechaniku, v níž je CD a stisknout horní tlačítko, po chvíli by se měly načíst informace o médiu, tedy výrobce, zapisovací vrstva, typ média (CD-R nebo CD-RW), údajná kapacita CD a také případně minimální a maximální rychlost (ty se však u většiny dnešních médií nezobrazí).

Než začnete zálohovat, je dobré vědět, jakou ochranu dané CD využívá.

První a asi jednodušší možností je nahlédnout do některé internetové databáze, která shromažďuje informace o ochranách. Poměrně rozsáhlou databázi můžeme nalézt např. na adrese http://www.users.bigpond.net.au/portmac/index.htm. Dost informací lze také nalézt na nejrůznějších diskuzních fórech, např. na diskuzním fóru Alcoholu 120%. Pokud tímto způsobem vámi požadované CD nenajdete nebo třeba zjištěné informace nepovažujete za dostatečně věrohodné, bude třeba využít speciálního software.

Asi nejznámějším softwarem, jenž poměrně úspěšně detekuje ochrany CD, je ClonyXXL. V lepším případě stačí zvolit mechaniku, v níž se dané CD nachází a dát Scan CD. Vedle Protection pak ClonyXXL zobrazí název ochrany a dole se na stupnici lebek ukáže náročnost prolomení ochrany. Konkrétně např. GTA3, které využívá SafeDisc v2.6 ohodnotil šesti lebkami.

Detekce ochrany hry GTA3


U hry Unreal Tournament 2003 nám ClonyXXL zjistil dokonce jinou verzi ochrany SecuROM
a této ochraně dal 10 lebek, dokonce je zde rudé varování.

Jestliže ClonyXXL žádnou ochranu na CD nenajde, budete dotázáni, zda-li jste již hru nainstalovali, dáte-li ano, budete muset zadat cestu, kam jste hru nainstalovali, tam pak ClonyXXL prohledá všechny spustitelné soubory a DLL knihovny aby našel specifické znaky dané ochrany (np. šifrované nebo zabalené exe soubory).

Např. Jedi Knight II Jedi Outcast žádnou ochranu neobsahoval, což se však stává spíše zřídka.

Nyní, když už jsme zjistili typ ochrany, ať už nahlédnutím do internetové databáze nebo pomocí ClonyXXL, poznamenejte si ho velmi pečlivě - budete ho za chvíli potřebovat (viz. profily zabezpečení).

Než začneme kopírovat, musíme si ujasnit, který program k tomu použijeme. Dříve se za špičku v oboru kopírování CD 1:1 považoval CloneCD. Dnes však již není jediný, za trochu lepší se dnes považuje také Alcohol 120%, což je komplexní nástroj pro práci s CD (a "mluví" i česky!). Kromě vytváření obrazů CD, jejich vypalování a kopírování za letu (on the fly) umožňuje také práci s až šesti virtuálními mechanikami, nic z toho, co by však dnes CloneCD neumělo.

Výchozí pracovní prostředí Alcoholu 120%

Pokud máme v úmyslu CD zkopírovat, nabízí se nám 2 možnosti jak to udělat. Začneme tou první, kopírováním Za letu.

Kopírování On the fly - pro bezproblémová CD

První možností kopírování CD je On the fly, při které se data z jedné mechaniky čtou a rovnou, bez mezi-zápisu, se na disk vypalují v mechanice druhé (dvě mechaniky jsou tedy nutností). Je však nutné upozornit, že při tomto druhu kopírování, je největší nebezpečí znehodnocení disku na který vypalujete - nanejvýše tedy doporučuji nedělat při takovémto vypalování nic jiného (poslouchat MP3 apod.). Na druhou stranu je tato metoda časově méně náročná, avšak jen tehdy, kopírujete-li dané CD jen jednou, a dále nevyžaduje žádné místo na hradisku (red.: s velikostí dnešních harddisků by ale neměl být problém najít si 700MB volného místa, doporučuji tudíž této metodě se spíše vyhýbat).

Nejdříve zvolte Kopírovat CD, otevře se okno, v němž zaškrtneme "Kopírovat toto CD/DVD On the fly" (za letu) a profil, který vybereme podle typu ochrany (viz. obr. výše, kde je zvolen profil "SafeDisc")

Pokud nebudete zálohovat poškrábané CD apod., tak rychlost čtení může klidně nechat na maximu, pokud však víte, jakých maximálních hodnot vaše mechanika dosahuje, je lepší je nastavit ručně. Samozřejmě je také nutné zvolit mechaniku, ve které je originální CD vloženo, pokud tam ještě není, tak ho tam vložte. Prázdné médium bude přirozeně ve vypalovačce.

V dalším, vypalovacím okně zvolíme přirozeně týž profil (v příkladu opět SafeDisc) a opět maximální rychlost, případně ještě počet kopií (máte-li více vypalovaček, tak i vypalovačku), ostatní nastavení jsou zvolena automaticky podle nastaveného profilu. Poznámka: rychlost vypalování by neměla překračovat 16x, případně 8x - jinak bude občas docházet k chybám podtečení bufferu.

Pokud ještě chcete mít před vypalováním jistotu, že zápis bude úspěšný, je dobré zaškrtnout i simulaci, případně jen simulaci a až poté vypálit. Avšak berte na vědomí, že simulace zabírá přibližně stejně času jako samotné vypalování.

Takto nějak vypadá proces simulace nebo vypalování

Kopírování přes obraz CD - nejistější cesta

Tato metoda je určitě nejlepší, přestože trvá o trochu déle. Spočívá v tom, že obsah CD se uloží do speciálního souboru (obraz CD, CD image) - nejsou v něm však uloženy jen soubory, které vidíme na CD, ale vše, co je na původním CD, tedy např. subkanálové informace, upravené tabulky TOC, informace pro bootování z CD apod. Tento obraz se následně vypálí tak, aby měl veškeré náležitosti původního CD. Samozřejmě existuje více formátů těchto obrazů. Asi nejčastějším je standardní formát iso, často doprovázený soubory typu cue, ccd nebo sub, které obsahují další již zmiňované podpůrné informace, jako např. subkanálová data. Program Alcohol 120% vytváří obrazy CD do svého speciálního formátu Media Descriptor Image file (.mds), o kterém autoři tvrdí, že je schopen pojmout (a simulovat) i poslední metody zabezpečení. Alcohol 120% také (naštěstí) umí vypalovat i obrazy jiných programů formátů: ccd, cue, bin, bwt, iso či cdi.

Další výhodou Alcoholu je, že načtení obrazu na harddisk trvá podstatně kratší dobu než pálení z CD na CD a také to, že takto zálohované CD můžete ponechat na disku ve formátu .mds a spouštět ho přímo z emulované virtuální CD mechaniky (pro takové "kopírování" nepotřebujete tedy vůbec vypalovačku, protože kopie funguje na virtuální mechanice identicky jako originální medium!). Podrobnosti - viz. další kapitoly.

Začneme stejně jako u kopírování On the fly, akorát právě možnost kopírovat toto CD/DVD On the fly necháme přirozeně nezaškrtnutou, další okno bude vypadat následovně:

Jediné, co bude třeba nastavit, je adresář, do nějž se obraz CD uloží a název obrazu, další krok bude vypadat opět stejně jako u On the fly.

Vytváření a vypalování obrazu

Máme-li v úmyslu zatím jen vytvořit obraz CD, stačí na úvodní obrazovce zvolit "Vytvořit image soubor" a postupovat obdobným způsobem. Chceme-li CD vypálit, stačí opět jen zvolit vypálit image soubor, kde zvolíte jen cestu k souboru a samozřejmě typ ochrany.

Nejzákeřnější metody zabezpečení

Alcohol 120% dokáže v posledních verzích obejít i velmi pokročilé metody ochrany jako je SecuRom *new* 4.7x / 4.8x, ProtectCD v.5 nebo ochranu StarForce 1.x - a to tehdy, když je obraz takového disku spuštěn ve virtuální CD mechanice Alcoholu. Poslední verze ochrany jsou totiž založeny na měření fyzických parametrů CD medii a tyto indicie se často na běžných mediích CD-R vůbec nedají napodobit (to se týká specifického umístění dat na disku, ATIPu atd.) - kopie disků 1:1 jsou tedy dnešními prostředky neproveditelné (nemluvíme o nahrazení ochrany crackem, kdy je ochrana zcela přemostěna, např. na úrovni exe souboru). V této situaci je prakticky jedinou schůdnou cestou emulace, kdy se tyto parametry nejdříve změří (v Alcohol 120% - Data Position Measurement) a uloží (zde do .mds) a pak následně emulují virtuální mechanikou.

Dalším kvalitním již zmiňovaným programem vhodným k zálohování chráněných CD je CloneCD. Ten umí téměř vše jako Alcohol 120%, avšak jeho velkým minusem je, že si neumí poradit s jinými (cizími) formáty obrazů CD (mds, bin, ccd, bwt...), dále chybí profily ochran a v neposlední řadě je zde neschopnost zkopírovat CD s "fyzickou" ochranou typu SecuRom *new* verze 4.77.00.0029 a novější apod.

Na druhou stranu CloneCD podporuje práci s až osmi virtuálními mechanikami a skýtá některá užitečná nastavení.

Oproti Alcoholu 120% vypadá CloneCD poněkud stroze

CloneCD nám ukazuje oproti Alcoholu 120% jen čtyři tlačítka, která mluví sama za sebe.

• první je vytvoření obrazu CD,
• druhé zapsání (vypálení) obrazu CD,
• třetí kopírování z CD na CD,
• čtvrté vymazání přepisovatelného disku.

Jak jsme si již řekli, v CloneCD chybí profily herních ochran, ale je zde možnost vytvoření vlastních profilů (parametry je v tomto případě nutno nastavit "ručně"). Lepší je však využít některého programu, který tyto profily vytváří - první takový program byl původně integrován do ClonyXXL, viz. obrázek:

Starý ClonyXXL sice poznal, že se jedná o SecuRom *new*, jenže už nepoznal, že se jedná o novou verzi SecuRom *new*, tedy 4.77.00.0029 a novější, která vyžaduje jiná nastavení a je považována za jednu z nejzákeřnějších ochran.

Nový ClonyXXL se distribuuje bez tohoto profilovače a bez instalačního programu, jen jako zabalený spustitelný soubor. Jistě si tedy říkáte, kam se poděl onen profilovač. Nikam se neztratil, ani výrobci nezastavili jeho vývoj, jen je distribuován jako samotný program s názvem Bones CCD4 Profiler.

Jediné, co stačí udělat, je zvolit ochranu, kterou jste zjistili buď v kategorii Data CD, Audio CD nebo Another, přičemž ochran je na výběr opravdu dost, nechybí zde však např. ani profil Poškrábané CD. S ochranami je zde ale malý problém, ne všechny totiž CloneCD zvládá.

Ve volném překladu "Je mi líto, ale CloneCD nedokáže vytvořit záložní kopii takto chráněného CD"

V opačném případě se vám po stisku tlačítka "Start CloneCD" spustí CloneCD. Zvolte tedy operaci, kterou máte v úmyslu provést, tedy asi kopírovat CD, případně vytvořit či vypálit image (obraz CD), budete dotázáni na zvolení mechaniky CD-ROM, případně vypalovačky a také na profil. Kromě standardních, které CloneCD implicitně nabízí, tedy Audio CD, Data CD, Game CD, Multimedia Audio CD a Protected PC Game by zde měla být i možnost "_CCD_profiler", tu tedy zvolíme.

Nyní zvolíme přirozeně "Další >" a nebudeme již nic měnit, tedy kromě cesty k image souboru a jeho názvu.

Tip PCtuningu: Emulace CD - jak jsem řekl již dříve - vám dovolí zazálohovat si disk CD i tehdy když nemáte žádnou vypalovací mechaniku. Kopie takto vytvořeného disku je uložena na pevném disku (např. v souboru .mds) a s odpovídajícími nástroji může být dnes používaná jako skutečné CD, přenesena po síti a/nebo vypálena někde úplně jinde! Další výhodou je, že pokud některý z programů používá data z původního CD, bude při emulaci fungovat značně rychleji (rychlost emulovaná mechaniky je až 200x).

Když máme již vytvořený obraz CD, můžeme z něj udělat virtuální mechaniku. To nám umožní oba dva předchozí programy, tedy CloneCD i Alcohol 120%, můžeme k tomu také použít speciální program, jeden z nejlepších je Daemon-tools, který se narozdíl od ostatních softwarů tohoto typu zabývá jen virtuálními mechanikami, tudíž zabírá o něco méně paměti, což však v dnešní době nehraje zas tak velkou roli.

Alcohol 120% - doporučujeme

Jestliže máte nainstalovaný Alcohol 120%, měli byste mít minimálně i jednu virtuální mechaniku, která by se zatím měla tvářit jako normální CD mechanika, v níž není CD. Poznáte ji tak, že po vyvolání její nabídky, např. v Tomto počítači, by se vám mělo kromě jiného zobrazit i Připojit image a po kliknutí Otevřít. Emulovat CD disky můžete připojením souborů typu mds (doporučujeme), ccd, cue, bin, bwt, cdi nebo iso.

Po zvolení otevřít tedy vyberte tedy obraz CD, který chcete emulovat, další nastavení pak probíhají přímo v Alcoholu, kde můžete nastavit, která ochrana má být emulována, počet virtuálních mechanik (0-6), jejich parametry apod. - lze též nastavit které typy souborů budou po dvojkliku automaticky emulovány ve virtuálních mechanikách, některá nastavení lze učinit i přes rozbalovací menu u ikonky v trayi vpravo dole.

CloneCD

CloneCD narozdíl od Alcoholu 120% téměř žádné možnosti nenabízí, můžeme si nastavit jen počet mechanik(0-8) a zda budou, když zrovna nic neemulují, prezentovány ikonkou kysele se smějící ovečky CloneCD. Tato 2 nastavení můžete provést opět pře ikonku v trayi.

Zvolte virtuální CloneDisk, jak CloneCD nazývá virtuální mechaniky

V menu virtuální mechaniky vytvořené CloneCD najdete Virtuální CloneDrive -> Připojit a Odpojit

Zvolením Připojit se nám otevře okno, kde si můžeme vybrat, kde si můžeme vybrat obraz CD, který chceme emulovat, vybírat si můžeme však jen iso a ccd soubory. Účel smysl tlačítka odpojit snad není nutné vysvětlovat.

Daemon-tools

Posledním programem na emulaci CD, jenž zde zmíním, je jednoúčelový Daemon-tools, jeho možnosti jsou velmi podobné možnostem emulace CD u Alcoholu 120%, avšak, jak jsem již zmínil, zabírá méně paměti. Nabízí možnost emulace ochran Safedisc, SecuRom, LaserLock, ale především podporuje RMPS, což je technologie, již používá Alcohol 120% a která zjednodušeně řečeno zajišťuje, aby si počítač myslel, že se jedná o normální optickou mechaniku, v níž je vloženo lisované CD - umožňuje tak emulovat i dosud nekopírovatelné ochrany (SecuRom *new* v. 4.7x a vyšší), to však předpokládá soubor uložený ve formátu mds. Nic, co by však nezvládal emulátor Alcoholu 120%.

Podporované formáty jsou cue, iso, ccd, bwt, mds, cdi a počet jednotek si můžete nastavit od nuly do čtyř, což je sice méně než u konkurence, ale ve skutečnosti nebudete ve většině případů potřebovat více než jednu (nezapomeňte, že ve virtuální mechanice můžete měnit virtuální CD jako ve skutečné - a to pouhým připojením nového souboru mds, kdy se počítači "zdá" ze bylo vložené nové CD).

Závěr

Programy, které jsem zde zmínil nejsou zdaleka jediné, ale jsou většinou považovány za nejlepší či za jedny z nejlepších. Z dalších vypalovacích programů stojí za zmínku např. CDRWIN, DiscJuggler, Feurio, Fireburner, WinOnCD a Easy CD Creator od Roxia či staré dobré Nero, které si také s nějakou tou ochranou ještě poradí. Nevýhodou u těchto programů však bývá, že vypalování se může značně protáhnout a to, kterou ochranu zvládnou, je spíše věcí náhody. Programů, jež mohou dobře konkurovat ClonyXXL ale už tolik není.

Pokud máte rádi nekomplikovaná řešení, tak vám doporučuji používat Alcohol 120%, pokud jste již zvyklí na CloneCD, tak není větších důvodů, proč přecházet. Na emulování CD je zase dobrý malý a šikovný pomocník Daemon-tools, který je - narozdíl od CloneCD a Alcoholu 120%, společně s ClonyXXL a CCD4 Profilerem freewarem. Program Alcohol 120% si můžete koupit za 46,22€ nebo používat jeho zkušební časově omezenou verzi. S CloneCD je to podobné, buď můžete používat jeho zkušební verzi, jejíž zkoušecí doba je jen 21 dní, nebo si budete muset zakoupit plnou verzi za 39€. To je veliké minus obou těchto jinak skvělých programů, ale dnes zadarmo ani kuře nehrabe a žádný slušný vypalovací nástroj, který je freeware zde prostě neseženete.

Na konec bych zde ještě uvedl odkazy, odkud zmíněné programy stahovat:

CloneCD
Alcohol 120%
Clony XXL a Bones CCD4 Profiler
CDR Media Code Identifer

Další články v kategorii

• Micron 9300 Pro: Monstrózní 15TB SSD v testu
• Corsair MP600 1 TB: První PCIe 4.0 SSD v testu
• Test pěti 3TB a 4TB pevných disků: jak si vedou současné HDD
• Vyhlášení soutěže o zajímavé ceny od společnosti Kingston
• Krámy z Číny: nový život pro starý hardware