Hlavní stránka Hardware Grafické karty Nové hry vs. staré grafiky – k upgradu je jen málo důvodů
Nové hry vs. staré grafiky – k upgradu je jen málo důvodů
autor: Tomáš Šulc , publikováno 29.7.2011
Nové hry vs. staré grafiky – k upgradu je jen málo důvodů

Výkon grafické karty je pro každého hráče jeden z nejpodstatnějších aspektů a pravidelný upgrade by měl být samozřejmostí. Naštěstí ale díky stagnujícímu vývoji grafiky ve hrách se cykly obměny hardware prodlužují. Jak si zahrajete s loňským highendem Radeon HD 4890 a GeForce GTX 275? Otestovali jsme 16 moderních her!


Nové hry vs. staré grafiky – k upgradu je jen málo důvodů

Výrobci počítačového hardwaru se nám sice snaží namluvit, že bez techniky poslední generace nemůžeme žít, realita je však trocho odlišná. Ačkoliv se každý rok kupříkladu můžeme těšit na novou generaci grafických karet, výkon roste spíše pozvolna. Před pár týdny jsme proto ze šuplíků vytáhli tři roky starý mainstreamový ATI Radeon HD 4850 a nVidii GeForce GTS 250 (obě karty v době uvedení na trh stály okolo čtyř až pěti tisíc) a vyzkoušeli, jak na těchto postarších akcelerátorech s podporou nejvýše DirectX 10 běží moderní hry. Naměřené výsledky nebyly vůbec špatné a ukázalo se, že v rozlišeních 1280 × 1024 a 1680 × 1050 px si drtivou většinu novinek zahrajete na střední detaily bez vyhlazování hran naprosto plynule, což vůbec není špatné.

Na základě překvapivě dobrých výsledků testovaných grafik jsem se rozhodl udělat pokračování článku, tentokrát však zaměřené na náročné hráče. Vzal jsem proto výkonné karty stejné generace a podle stejné metodiky vyzkouším, jak si tyto karty poradí s moderními hrami a zda i dnes postačí náročnějším hráčům (ceny obou karet se v době uvedení na trh pohybovaly od šesti do sedmi tisíc včetně DPH). Stejně jako v první části si nejprve představíme obě testované karty, kterými jsou GeForce GTX 275 od nVidie a ATI Radeon HD 4890 od společnosti AMD. Obě karty se na trh dostaly v dubnu 2009 a jde o přímé konkurenty.

Nové hry vs. staré grafiky – k upgradu je jen málo důvodů

Nejprve se podrobně podívejme na kartu nVidie. GeForce GTX 275 je s trochou nadsázky druhou revizí řady GeForce 200. Už v červnu 2008 se na trh dostali první zástupci nové generace, kterými se staly highendové GeForce GTX 260 a 280. Obě karty byly postavené na velkém jádře GT200, které bylo vyráběné starším 65nm výrobním procesem a vysoký výkon byl současně vykoupen velkou spotřebou (GeForce GTX 280 vyžadovala 6+8pinové napájení, které nebylo standardem jako dnes) a pro nVidii také velkými výrobními náklady na jádro. Společnost proto začala připravovat přechod na menší 55nm výrobní proces, který již konkurence delší dobu používala. Nejprve se zmenšilo jádro G92 na G92b a po něm přišla řada na velké GT200, které také dostalo označení GT200b.

Se zmenšením výrobního procesu se zlepšila výtěžnost a jádro bylo navíc stabilní při vyšších frekvencích. Díky tomu si společnost mohla dovolit uvést na trh nové modely. Místo GeForce GTX 280 tak obsadila GeForce GTX 285 (plně aktivní jádro bylo taktované na vyšší frekvence) a o stupínek níže se usadila GeForce GTX 275. Ta sice neměla plně aktivní jádro, díky zvýšeným frekvencím však nabídla stejný výkon jako starší GeForce GTX 280, navíc při nižší spotřebě (jen 2× 6pin). nVidia kartě navíc nasadila lákavou cenu jen lehce přes šest tisíc s daní.

Nové hry vs. staré grafiky – k upgradu je jen málo důvodů

Screen z GPU-Z ukazuje kompletní parametry karty. V předchozím odstavci jsem psal, že jádro GT200b není v případě GeForce GTX 275 plně aktivní, rozdíly jsou však jen kosmetické. Základem je plných 240 unifikovaných shaderů, které doplňuje 28 ROP jednotek (z celkových 32). Dále má karta gigantickou 448bitovou sběrnici (maximum 512 bitů), na kterou je připojeno 896 MB GDDR3 paměti (podivná velikost je nutná kvůli šířce sběrnice). Proti nejvýkonnějšímu modelu GeForce GTX 285 se 275 liší také ve frekvencích, ale ani tady nejsou rozdíly velké a jsou 633/648 MHz pro jádro, 1404/1476 MHz pro shadery a 1134/1242 MHz pro GDDR3 paměti. Není tak divu, že výkonnostní rozdíl je mezi oběma modely poměrně malý a v poměru cena/výkon byla GeForce GTX 275 jednoznačně lepší volbou než nejvýkonnější GTX 285 (která navíc neměla přímého soupeře a nVidia ji s přirážkou prodávala coby nejvýkonnější jednočipovou kartu na trhu).

Nové hry vs. staré grafiky – k upgradu je jen málo důvodů

Ačkoliv je karta stará už více jak dva roky, ani dnes nejde o žádného „šneka“ a už před začátkem testování má GeForce GTX 275 poměrně dobré vyhlídky. Při srovnání se současnou konkurencí totiž nabízí výkon na úrovni GeForce GTX 460 768 MB či verze SE, což jsou karty s cenou od tří a půl do čtyř tisíc s daní bohatě postačující i na hraní ve Full HD rozlišení. Není proto divu, že bazarové ceny GeForce GTX 275/280 se pohybují okolo dvou tisíc korun. Velkým problémem přitom není ani absence podpory rozhraní DirectX 11, her ve větším měřítku využívajících toto API je stále jen minimum (větší přínos je patrný jen v Crysis 2).



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
69 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 30.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.