Kupujete si počítač, máte hluboko do kapsy a hry nejsou vaší prioritou? I přesto se může stát, že čas od času dostanete chuť nějaký titul vyzkoušet. Není přitom hned nutné běžet do obchodu pro dedikovanou grafickou kartu. Vždyť integrované GPU má dnes v sobě takřka každý procesor. Jsou ale k něčemu a dá se na nich opravdu hrát?

Integrované grafiky od Intelu už nejsou zdaleka tak otřesné jako bývaly, o žádný hit vhodný pro méně náročné hráče však bohužel také nejde. Pokud se týče kompatibility s hrami, je aktuální situace o mnoho lepší než před lety, kdy pravděpodobnost funkce ve hře byla sázkou do loterie. Ideální ale není ani dnes. Původně jsem kromě zveřejněných dvanácti her chtěl testovat ještě Mafii 2 a GTA IV. Tyto dvě hry se však s žádnou integrovanou grafikou vůbec nepodařilo spustit, a musel je tak vynechat. Stejně tak se mi nepodařilo rozběhat starší Intel GMA HD ve hrách Metro 2033 a Just Cause 2, což také není dobrá vizitka, a s GMA HD jsem tak nakonec uspěl v 10 z plánovaných 14 her, novější čipy GMA HD 2000 a 3000 se pak chytly ve 12 ze 14 her.

Integrované grafiky od Intelu se nemají čím chlubit  ani po stránce technologické. Na jednu stranu se asi shodneme na tom, že nikdo by na integrované grafice nechtěl v Metru 2033 zapínat teselaci, na stranu druhou dokáže DirectX 11 renderování v některých hrách o něco zvýšit framerate, což by se naopak hodilo víc než dost. Tak či tak na to můžete zapomenout, GMA HD podporuje DirectX 10, novější jádro v Sandy Bridge procesorech pak přidává DirectX 10.1. Podpory DirectX 11 se pak dočkáme až u integrovaných jader v procesorech Ivy Bridge.

Slabší kompatibilita s hrami i absence podpory nejnovější generace rozhraní DirectX by se daly snadno přehlédnout, pokud by byl výkon integrovaných čipů odpovídající. Bohužel ani tady není situace zrovna ideální a v mnoha novějších hrách se dostanete do situace, kdy bude framerate v pekle i v případě, že máte hru nastavenou na ty nejnižší možné detaily a hrajete v nízkém rozlišení 1366 × 768. Často vám navíc nepomůže ani fakt, že máte ve svém stroji procesor s nejvýkonnějším jádrem Intel GMA HD 3000. Pomyslným hřebíčkem do rakve je pak výkonnostní srovnání s ATI Radeonem HD 5550. Ačkoliv jde o grafickou kartu za pouhých třináct stovek, která ve srovnání s konkurencí svým výkonem i poměrem cena / výkon propadá, integrované grafiky i ona strčí hravě do kapsy a nejvýkonnější GMA HD 3000 překonává v některých hrách i více než trojnásobně. Bonusem je pak podpora DirectX 11 a zejména bezproblémová kompatibilita se všemi hrami.

Závěr článku je proto poměrně jasný. Pokud to s hraním počítačových her myslíte alespoň trochu vážně, rozhodně si kupte dedikovanou grafickou kartu. I kdyby mělo jít o bazarový model za pět stovek, bude její výkon vyšší než u nejvýkonnějšího integrovaného řešení Intelu, nemluvě o podstatně lepší kompatibilitě s hrami. Pokud však na svém počítači hrajete dohromady dvě hodiny v měsíci a dávat okolo tisíce korun za nejlevnější dedikovanou grafiku se vám nechce, je integrované řešení na podstatně lepší úrovni než před lety. Stále ale počítejte s tím, že dobrou polovinu nových her si nezahrajete. V menším procentu případů bude na vině špatná kompatibilita, v tom větším se vám pak stane, že na hraní nebude mít grafický čip dostatek výkonu.

Poděkování

Děkujeme společnosti Intel za zapůjčení všech procesorů.

Další články v kategorii

• Asus ROG Strix RX 5700: karta bez kompromisů
• MSI RX 5700 XT Gaming X: konečně pořádný chladič
• MSI GF RTX 2070 Super Gaming X: menší a stále skvělá
• ASUS TUF Gaming X3 Radeon RX 5700 OC edition v testu
• Asus Strix GeForce RTX 2060 Super O8G v testu