Hlavní stránka Hardware Grafické karty Antialiasing - vyhlazování teoreticky i prakticky
Antialiasing - vyhlazování teoreticky i prakticky
autor: Tomáš Šulc , publikováno 7.6.2009
Antialiasing - vyhlazování teoreticky i prakticky

Zapnutí antialiasingu neboli česky vyhlazování hran je jeden z nejčastějších a nejjednodušších způsobů, jak razantně zvýšit (nejen) u 3D počítačových her kvalitu obrazu. Ale antialiasing, to nejsou jen zubaté hrany, ale i mnoho dalšího. A právě o tom a o dopadech AA na výkon u dnešních grafických karet bude tento článek.


Testovací sestava

Procesor Intel Core 2 Duo E8400 @ 3,2 GHz
Základní deska Gigabyte EP45-DQ6
RAM A-Data 2× 2 GB DDR2, 800 MHz



Grafická karta
NVIDIA GeForce 9600 GT
NVIDIA GeForce 9800 GTX+
NVIDIA GeForce GTX 260-192
NVIDIA GeForce GTX 280
NVIDIA GeForce GTX 295
ATI Radeon HD 4670
ATI Radeon HD 4830
ATI Radeon HD 4850
ATI Radeon HD 4870
ATI Radeon HD 4870 X2 1 GB
Ovladače GeForce 185.85
Pevný disk — systémový WD VelociRaptor WD1500HLFS
Pevný disk — data WD Caviar WD3200AAKS
Zdroj Gigabyte Odin 1200W
Operační systém Windows Vista Home Premium 32bit
LCD panel Dell 3007WFP

Vliv poklesu framerate při různých nastaveních AA jsem testoval na počítači s dvoujádrovým procesorem Core 2 Duo E8400, který jsem přetaktoval na frekvenci 3,2 GHz. Počítač byl dále osazen dvěma 2 GB DDR2 pamětmi A-Data na frekvenci 800 MHz, systémovým pevným diskem Western Digital VelociRaptor a to vše v desce Gigabyte EP45-DQ6. Jako zdroj posloužil 1200W Gigabyte Odin. Všechny karty ATI Radeon sem testoval na ovladačích Catalyst 9.5, grafické karty NVIDIA GeForce pak na ovladačích GeForce 185.85.

Z grafických karet jsem se snažil zahrnout všechny typy, které se dnes dají koupit, a má smysl u nich vyhlazování hran testovat. Začal jsem proto se starými NVIDIA G92 čipy, kde jsem sáhl po lowendové GeForce 9600 GT a mainstreamové GeForce 9800 GTX+. Z GT200 řady jsem pak vzal GeForce GTX 260 ve starším 192SP provedení a GTX 280. Nakonec jsem sáhl i po GTX 295 jako zástupci SLI řešení.

Podobné to bylo i u Radeonů, kde jsem začal s lowendovým Radeonem HD 4670 s pouze 128bitovou sběrnicí. Dále jsem šel přes HD 4830, HD 4850 a HD 4870 až k dvoučipové HD 4870 X2 jako zástupci CrossFire.

Metodika testování

Testuji vliv nastavení AA u výkonných i méně výkonných řešení. V dnešní době se dají běžně nastavit režimy 2× MSAA, 4× MSAA a 8× MSAA, proto testuji právě tyto. Do 4× MSAA jsem režimy nastavoval ve hře (jedinou výjimkou je Unreal Tournament III, kde to není možné), 8× MSAA v ovladačích. U NVIDIE jsou však dva režimy 8× AA a to jeden označený jako 8× a durhý jako 8×Q. Plné 8× MSAA s 8 subpixely je až 8×Q, proto jsem volil právě tento, na výkon náročnější režim.

Protože v každém titilu mám s každou kartou čtyři různá měření v jednom rozlišení (vypnuto, 2×, 4× a 8×), musel jsem kvůli časové zvladatelnosti testovat jen ve dvou rozlišeních. Volba padla pochopitelně na 1680 × 1050 px a 1920 × 1200. Nižší 1280 × 1024 je dnes už na ústupu a naopak 2560 × 1600 px dnes používá kvůli ceně panelů jen hrstka uživatelů a nemá smysl s ním trápit jednočipové karty.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
329 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 157.3Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.