Jako člověk, který se částečně přiživuje stavěním PC sestav na zakázku, jsem velmi často postaven před dilema, jak co nejefektivněji vybrat, sehnat, nakoupit, vyhandlovat komponenty za co možná nejvýhodnější cenu (viz článek Sestava za 15 tisíc a nic navíc - je to možné?). Samozřejmě požadavky konečného "kupce" jsou často na hranici utopie. Nejdříve jen tak sonduje co a jak, pak utvrzuje, že hned po výplatě mi dá zálohu a že chce něco pořádného, aby to nějaký rok vydrželo (aby mohl hrát HL2 nebo Doom3) a že korunkou šetřit nebude. Když dojde ke dni s velkým D, vypadne z něj suma okolo 15.000,- Kč a leták z velkého hypermarketu (jestli jako tohle není výhodnější). Podmínky jsou však povětšinou shodné - vypalovat DVD, hrát Half-Life 2, apod :-).

Možná se čtenáři PCt potutelně usmívají a rozhodně odsuzují každou komponentu, která má před sebou "Low" a uznávají jen nafouklé hype, které mají přídomek Ultra", Deluxe nebo Pro. I když se v posledních letech situace výrazně zlepšila, každý by se divil, kolik ještě je mezi lidmi sestav velmi staršího data. Viděl jsem desítky firem i domácností, kde jsem byl požádán o provedení nějakého upgrade nebo pořízení nové sestavy a vesměs se ještě jedná o doznívající sestavy z doby dávno minulé. Ano, tenkrát mohl stát Celeron 533 MHz, 128 MB a Riva TNT okolo 35 tisíc, už v takovýchto dobách jsem se věnoval stejné problematice, ovšem tak mohutný pád cen během několika let se leckdy jen ztěžka vysvětluje.

Představte se si situaci, kdy máte postavit sestavu řekněme za 17 tisíc. Z této částky samozřejmě financujete i svojí režii a velmi často se dostanete do situace, kdy váháte nad komponentou za 3500 Kč a komponentou za 2000 Kč, kdy jedna je od renomované firmy, rock-solid záležitost, druhá pak od nepříliš proslulé, ač postavená na stejném základu. Jediné o co se jedná je právě těch 1500 Kč, které mohou být k dispozici pro "stavitele" jako milý bonus za práci. Někdy je to složité, někdy je to lehké. Oželet 10% výkonu není až tak strašné, navíc se dá ušetřená částka investovat do jiné komponenty, která má vliv podstatnější a na které se šetřit moc nedá (typicky operační paměť).

Na druhou stranu není Low-End jako Low-End a i v záplavě tohoto segmentu trhu se dají najít celkem zajímavé kousky, které ač si neříkají "Ultra, Pro, Deluxe", mají co nabídnout.

Základní desky do 2.000,- Kč (s DPH)

Na základních deskách se dá obecně ušetřit nemalá částka. Obecně však uživatel může v konečné fázi zaplakat nad výdělkem, protože většinou se jedná o user-unfriendly ladičské řešení, které co se týče možností konkrétního vylaďování, stability a integrovaných náležitostí na tom není příliš dobře a od svých dražších kamarádů (ač postavených na stejných čipových sadách) se liší jako nebe a dudy.

Jako správný PC-Stavěč-Šťoural přijímám i zakázky na sestavy, které spadají i do nízko-cenového segmentu v rozsahu kancelářských počítačů nebo levných herních sestav. Ono je rozdíl, když za měsíc postavíte dvě, třeba celkem našlápnuté sestavy za 30.000 Kč/ks, nebo deset sestav za 13.000 Kč/ks. A že do levných sestav patří i levné základní desky mi nikdo nevymluví. Lepší je pak zbytkové peníze vrazit do více paměti nebo k potěšení a občerstvení "stavitele".

Je pravda, že Low-Endové desky jsou někdy více problémové, zejména co se týká stability pamětí, ovšem postavil jsem takovýchto sestav již desítky a z tohoto už slušeného výběrového souboru můžu usuzovat statisticky, že problémy se stabilitou (či naopak absolutní nefunkčností) byly zhruba u 5%, což není zanedbatelné číslo, ovšem z obecného hlediska spolehlivosti všech elektronických součástek (počítače nevyjímaje) relativně přijatelné.

Výrobci základních desek známí svými Low-Endovými modely (mimojiné)

PCChips/ECS Elitegroup - V počátku skutečně základní desky PCChips byly děs-běs. Vzpomínám na základní desku Matsonic (která byla jakousi odvozeninou PCCHipsu) pro původní socket 370/slot1, která byla ztělesněním utrpení a trápení (ovšem v době kdy všechna konkurence stála nad 3000Kč se prodávala za 1700,-Kč, což byl taky důvod). ECSka se pak docela zlepšily, dodnes v některých sestavách jsou zajímavá Low-End řešení K7S5A (s čipsetem SiS735) pro socket A, P4SA pro P4, či jiné odvozeniny. ECS/PCChips je sice Low-End, ovšem není zcela nezajímavý.

Gigabyte - V počátcích měl prsty v deskách jako Zida/Tomato, později se situace stabilizovala a dnes Gigabyte dodává Low-Endové i střední High-End za velmi zajímavé ceny (samozřejmě má v nabídce i vyloženě High-Endová řešení, která však nejsou předmětem tohoto článku).

Soltek - Soltek je záležitost, která má zřejmě nejvíce vyvážený poměr cena/výkon. Tyto desky, ač cenově patří do nízko-cenového segmentu, se někdy můžou směle měřit i s nadupanými Ultra verzemi dražších výrobců (samozřejmě co se týče výkonnosti, ne on-board vybavení).

Epox - původně začal jako Low-End, během času si získal pověst velmi kvalitního výrobce. Epox zařadit možná není správné, jedná se spíše o výkonnostní třídu, i když některé produkty jsou cenově Low-Endové, což je jen dobře :-).

MSI - platí přibližně totéž co pro Epox. MSI nabízí i jasná High-End řešení.

Další výrobci (zajímaví zejména z hlediska poměru cena/výkon) - patří sem Jetway, Albatron, Biostar, DFI, Soyo (částečně), FIC, Chaintech, Shuttle, a jiní. Nemám s nimi tak velké zkušenosti, i když několik sestav jsem postavil např. na Shuttle nebo DFI.

V následujících kapitolách se podíváme na přehled (zdůrazňuji slovo "přehled", ne kompletní testování), některých vybraných kousků, které stojí za úvahu.

I když socketA (socket 462) je odeznívající platforma, procesory i základní desky se stále čile prodávají a jedná se o jedno z nejlepších řešení poměrem cena/výkon při upgrade ze starých sestav se socket 370, nebo prvních socket A (čipsety KT133, apod). V kategorii čipových sad pro socketA kraluje VIA se svými KT600, potažmo KT800 a KT880, nVidia pak kontruje zřejmě nejvýkonnějším podvozkem pro procesory určené pro socket A se svojí řadou nForce 2. V této kategorii se osvědčily tyto základní desky :

• PCChips/ECS M848A na čipové sadě SiS748FX
• Soltek SL-75FRN3-L na čipové sadě nForce2 Ultra400
• ESC N2U400-A na čipové sadě nForce2 Ultra400
• Epox EP-8VTAi na čipové sadě VIA KT880

Patice socket 754 pro "64-bit" generaci procesorů Athlon 64 (popř. upravenou verzi AMD Semprona - o těchto procesorech se můžete dočíst v našem dřívějším článku Athlon "lehká edice" je nyní AMD Sempron) nabízí pak v kategorii, kterou můžeme nazývat ještě nízko-cenovu, kandidáta :

• Soltek SL-K8TPRO-754 na čipové sadě VIA K8T800

*) 1... nejhorší, 5....  nejlepší

Zleva : Soltek K8TPRO-754, Soltek 75FRN3-L

Všechny podestýlky přirozeně podporují celou škálu procesorů AMD určených do socketu A, tudíž spokojeni budou jak majitelé zánovních AthlonůXP s jádrem Barton na FSB 400MHz, tak i majitelé původních Duronů a Athlon "ThunderBirdů".

Nejvíce sestav jsem přirozeně postavil s nejlevnější variantou od PCChipsu, tj M848A. Můžu s čistým svědomím říci, že ačkoliv se jedná o mainboard za "talíř", který neoplývá žádnými extra ladičskými možnostmi (pár frekvencí FSB v BIOSu, nastavení timingu pamětí a šmitec), jedná se o jednu z nejvíce stabilních desek z hlediska používání různých typů pamětí. M848A se navíc chová velmi dobře i v přetaktovaném stavu (na to tedy, že se jedná o výrazně Low-Endovou desku) a upřít jí lze jen strohé vybavení on-board věciček.

ECS provedení alá nForce2 není vyloženě nepovedené, ovšem přílišnou práci si zde ECS nedalo. Několikrát se mi objevily potíže v dual channelu (i když jsem používal dual-channel certifikované paměti) a rozdíl výkonu při použití dual channelu / single channelu je téměř zanedbatelný, ba co, několikrát mi dokonce všelijaké možné benchmarkovací xxMarky udělali více bodů při single channelu. Celkově lze říci, že ECS N2U400-A nepotěší ani neurazí.

ECS N2U400-A

Soltek 75FRN3-L a Epox 8VTAi jsou téměř na shodné úrovni co se týká možností BIOSu a stability pamětí. I šířka ladičských možností je zde (na Low-End) poměrně široká, tudíž sváteční šťouralové by si mohli přijít na své. Co však u Epoxu i u Solteku výrazně nepotěší je existence pouze dvou DIMM slotů na DDR paměti.

Se Soltekem s K8T800 jsem zatím postavil málo sestav (2) na to, abych činil nějaké předběžné dohady, nicméně na výrazné problémy jsem nenarazil a pokud si tedy brousíte zuby na Athlony 64 a chcete šetřit, tak se zdá, že K8TPRO-754 může být dobrou alternativou z hlediska poměru cena/výkon. Znovu zamrzí "pouhé" dva sloty pro DIMM, ale to se v dnešní době 1GB modulů dá zkousnout. Navíc zde potěší RAID a hojně užívané FireWire porty (to docela hodně lidí chce - šaškovat si se svojí DV kamerou). :-)

V případě socketu 478 pro Pentia 4 (resp. Celerony) platí téměř to samé co pro socket A u procesorů AMD. Jedná se o odeznívající variantu. Nejvyšší Pentium 4 je k dispozici na frekvenci 3,4GHz s jádrem Prescott a nové "socket 478" P4 se už prostě nedělají. Každopádně, stejně jako tomu bylo u socket A, stále se jedná o dobrý upgrade pro majitele ještě starších generací sestav, neboť se dá předpokládat rapidní pád cen základních desek se socket 478 i patřičných procesorů. V kategorii "Low-Endové" se nám pak rýsují tyto zajímavé varianty :

• Soltek SL-PT880E2-RL na čipové sadě VIA PT880
• Epox EP-4PLA3i na čipové sadě Intel 848P
• Asus P4S800D na čipové sadě SiS 655FX

V případě LGA775 pro nová Pentia 4 můžeme za Low-Endovou základní desku považovat ještě následující kousek, i když se jeho cena pohybuje mírně nad hranicí 2.000,- Kč s DPH.

• Gigabyte GA-8IPE775-G na čipové sadě Intel 865PE

Je sice pravdou, že obecně s platformou P4/Celeron nemám až tak veliké praktické zkušenosti jako s AMD a většina sestav, co jsem postavil je právě na "á-em-déčkách" (nějak mám pořád pocit když ve finále kalkuluji, že poměr cena/výkon je v konečném součtu spíše na straně AMD). Kdybych měl tento poměr rozdělit je to asi 75% AMD a 25% Intel. Přesto však ani P4 sestav nebylo málo a jisté závěry si troufnu vyvozovat.

Epox EP-4PLA3i (všimněte si nápadné podoby s Low-End AMD socket A variantou :-)

Čipová sada VIA PT880 pro sice nedosahuje takové úrovně výkonnosti jakou dokáže z Intel-procesorů vyždímat zřejmě nejpovedenější čipset i865PE, ovšem bavíme se zde o cenovém rozdílu min. 800,-Kč (což je v této cenové relaci dalších skoro o 50% vyšší cena) a výkonnostním okolo 5% pro Intel. Navíc PT880 je poměrně bezproblémový čipset, který nabízí solidní stabilitu pamětí a to i v dual channelu. Soltek PT880E2-RL je pak levná alternativa s dobrými výsledky, i když poněkud chudšími ladičskými možnostmi BIOSu. Zejména překvapí nastavování rozsahu FSB přes jumpery (Ano správně! Back in time do doby prvního Pentia a Pentia II) na desce. Jinak se v BIOSu nabízí solidní timing pamětí, krokování FSB po 1MHz, apod. Nepotěší jen absence změny AGP/PCI násobitele v BIOSu a dva DIMM sloty na desce.

Soltek PT880E2-RL

Epox EP-4PLA3i oproti tomu nabízí osvědčenou stabilitu a kvalitu intel čipsetů, ovšem i848P nepodporuje dvoukanálové řazení paměti, což sice na Low-End desku nemůže být požadavek, nicméně v konkurenci ostatních to zamrzí. Možnosti ladění 4PLA3i jsou rozhodně širší než u SL-PT880E2-RL, ovšem preciznosti některých High-End modelů se to nevyrovná. V celkovém součtu je ale za 1800,- Kč Epox velmi dobrá deska (ve své kategorii), která rozhodně nezklame.

Gigabyte 8IPE775-G

Asus P4S800D s čipsetem SiS 655FX jsem zaregistroval poměrně nedávno a celistvý obraz jsem si ještě nedokázal vytvořit. Nicméně se jedná o překvapující záležitost s nálepkou kvality, která je synonymem pro značku Asus. Výkonnost SiS 655FX balancuje někdo kolem VIA PT880, ale celkově se dá říci, že po stránce vybavení, stability a šířky možností ladění je Asus P4S800D jedním z nejlepších počinů pro socket 478 v Low-End kategorii.

Gigabyte 8IPE775-G nabízí provedení v kabátu osvědčené čipové sady i865PE pro procesory Intel v provedení LGA775. Podporovány jsou všechny procesory s FSB 533/800 MHz, včetně P4-EM64T (s aktivním 64-bit režimem), pouze pro P4 Extreme Editon s FSB 1066 MHz výška FSB nedosáhne :-). Možnosti BIOSu jsou poněkud strohé, stejně tak on-board vybavení, ovšem za cenu něco málo set nad 2000,- Kč se jedná o jednu z nejlevnějších desek pro stávající generaci procesorů Intel.

Kam kráčí Low-End segment?

Nutno zdůraznit, že zde proklamované základní desky mají svou nízkou cenu zejména proto, že neoplývají žádným extra on-board vybavením, obsahem retail balení v krabici (extra software, přídavné brackety, svíticí kablíky :-)), precizními postupy v BIOSu, apod. To se také od takovéto sorty hardware neočekává. Stejně jako např. grafickou kartu můžete koupit od firmy Asus nebo Leadtek, tak taky grafickou kartu se stejným čipem můžete koupit od Manli nebo Powercolor.

Low-Endový trh je zde proto, aby uspokojil požadavky nenáročného zákazníka, či zákazníka s... ehmm... nižší kupní silou (welcome to our land :-)). A i když si každý může myslet o kvalitě tohoto zboží co chce, zpochybňovat jeho kvality nebo výkonnost, tak si myslím, že je dobře, že existuje (a je jasné, že vždy existovat bude - alespoň v té kapitalisticky-ekonomické části světa) široké spektrum nabídky, které uspokojí požadavky jak ke spokojenosti trhu, tak i uživatelů.

Další články v kategorii

• Asus Maximus XIII APEX: Krotíme Core i7-11700KF undervolt
• Asus Crosshair VIII Dark Hero: Nejlepší deska pro Ryzen
• Asus Maximus XI Extreme – ultimátní luxus pro Intel
• Novinky Asus a nová čipová sada Intel Z390 v Praze
• ROG Strix Z370–I Gaming: skvělá minideska od Asus