Hlavní stránka Hardware Základní desky MSI "Big Bang" Fuzion - Lucid Hydra 200 v akci
MSI "Big Bang" Fuzion - Lucid Hydra 200 v akci
autor: Z. Obermaier , publikováno 15.2.2010
  MSI

Po mnohých odkladech máme konečně možnost si otestovat základní desku osazenou "bájným" čipem Lucid Hydra 200. Exkluzivní součástky, možnosti přetaktování a osazený Multi-GPU čip dělají z této desky opravdový skvost mezi současným hardwarem. Naplní Hydra 200 očekávání a je už nyní plně použitelná?


Už spoustu let používají výrobci grafických karet Multi-GPU řešení ke znásobení výkonu, ale zejména svých zisků díky prodeji více než jedné karty zákazníkovi. Za léta vývoje bylo vyvinuto několik metod jak dosáhnout kýženého výsledku, efektivity, potlačení latencí a negativních efektů tohoto řešení. Mezi nejpoužívanější řešení se dnes počítají Split Frame (SFR) a Alternate Frame Rendering (AFR).

Metody renderování Multi-GPU

  MSI \

Prvně zmíněná metoda SFR se dnes už spíše nepoužívá, zde je snímek rozdělen na dvě poloviny a každé ze dvojice GPU zpracovává polovinu snímku. Zde může být rozdělení konstantní na přesné dvě poloviny (horní a dolní) a nebo dynamické, kdy se dle zátěže snímek rozdělí na různě velké části, podle konkrétní scény. Výhodou tohoto řešení je kompatibilita s velkou většinou her, včetně možnosti využít moderní post-processing efekty. Také se zde neprojevuje micro-stuttering a zpoždění. Velkým negativem je malá efektivita rozložení výkonu a často malý nárůst výkonu proti jedné kartě.

Druhým způsobem, dnes hojně využívaným, je AFR. Tady každá karta renderuje jeden snímek v řadě za sebou. Karty se mezi sebou střídají, první GPU zpracuje první snímek a pošle na monitor, pak druhá karta druhý snímek a takhle stále dokola. Tato metoda má výhodu hlavně ve vysoké efektivitě a značném nárůstu výkonu dvou karet. Nevýhodou je nutná synchronizace karet a negativní efekty jako micro-stuttering a lag. Tento způsob také nelze použít u některých post-processing efektů. Oba popsané režimy potřebují k ideálnímu výkonu dvě stejná GPU se stejným výkonem. Na oba způsoby renderování v Multi-GPU se podívejte na dnes už historických obrázcích nahoře.

  MSI \

Ve společnosti Lucid se rozhodli, že vyrobí řešení, které nahradí ta dvě stávající s vyšší efektivitou a spojující výhody obou. Tímto řešením je čip Lucid Hydra. Hlavní myšlenka je taková, že zákazník nemusí být odkázán na dvě stejné grafické karty, ať jsou od jiného výrobce a nebo dokonce s jiným osazeným GPU. Může například vlastnit starší kartu s dostatečným výkonem a k ní si jen dokoupit nějakou novější, pomocí čipu Hydra se jejich výkon spojí a může jít klidně o modely jiných výrobců se zcela odlišnými architekturami a GPU. Lucid zde odstraňuje nutnost mít kvůli synchronizaci dvě stejné grafické karty, a umožní nám rozdělit jeden snímek mezi dvě karty, což AFR režim neumí. Jak to funguje?

  MSI \

Mezi ovladače grafické karty a hardware se vloží kód ovladače Hydra. Ten odchytává veškerá volání API Direct3D a OpenGL a analyzuje je. Software analyzuje každý snímek a rozhodne se, jak náročné objekty na něm jsou k renderování. Podle předpokládané náročnosti objektů pak ovladač pošle danou část snímku do grafické karty. Náročnější objekty do výkonnějšího GPU a méně náročné do například slabší karty. Představme si například situaci, kdy máme osazenou GeForce GTX 285 a GeForce 9800 GTX. Náročné objekty (postavy) zpracuje silnější karta a méně náročné (okolí) slabší z nich, výsledek se pak opět spojí ve frame-bufferu primární karty a je zobrazen na monitoru. O správné rozložení zátěže mezi karty se právě stará software ovladače Hydra, jež je zde mnohem důležitější než samotný čip na desce. Ten nabízí pouze hrubý výkon k analyzování a funguje jako PCI Express přepínač. Alfou a Omegou je ale driver, což je také kámen úrazu celé technologie.

Výhody a nevýhody Hydra Multi-GPU

Z tohoto řešení plynou samozřejmě výhody i nevýhody. Pozitivem budiž fakt, že je možné skutečně spojit jakékoliv karty a efektivita může být u her s vytvořeným profilem opravdu vyšší než u běžných Multi-GPU řešení. Negativem jsou vyšší nároky na synchronizaci GPU, nemožnost využít schopností jedné karty (např. typ vyhlazování, DX11, PhysX) pokud to druhá nepodporuje, a hlavně závislost výkonu na tvůrcích ovladačů. Systém také neumožňuje použít více než dvě grafické karty a nikdy nebude podporovat duální grafiky.

Specifikace Hydra 200

  MSI \

Jak už jsem zmínil, čip Hydra 200 (LT24102) zastává v systému desky dvě funkce. V prvé řadě se jedná o výkonný a efektivní PCI Express přepínač. Ten nám v tomto konkrétním případě dokáže, téměř beze ztráty výkonu a s minimálním nárůstem latencí, rozdělit šestnáct PCIe linek z CPU do dvou portů o šestnácti linkách nebo do třech portů v konfiguraci 16+8+8. Čip disponuje v tomto případě 48-mi PCIe linkami (16x Uplink a 32x Downlink). Dále čip nese 32-bitový RISC procesor Diamond od společnosti Tensilica. Ten pracuje na frekvenci 300 MHz a disponuje 96Kb cache. Právě tento procesor se stará o analýzu snímků a výsledek předává softwarové vrstvě. Spotřeba celého čipu by neměla přesáhnout 6W.

Integrace čipu Hydra do systému

  MSI \

Trojice schémat ukazuje všechny možnosti čipu LT24102. Mezi procesor s vlastním PCI Express rozhraním (Core i7/i5/i3) a PCI Express sloty je vložen čip Hydra. Ten v případě osazení čtyř grafických karet, rozdělí PCIe linky po osmi do čtyř PCIe slotů. Pokud ale osadíte jen dvě grafické karty, mají obě k dispozici plných šestnáct linek. Tento scénář je nejběžnější, jelikož Hydra v této verzi nepodporuje více než dvě spojené grafické karty.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
77 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 28.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.