Hlavní stránka Hardware Procesory, paměti Největší přehmaty v nedávné minulosti firem AMD a Intel
Největší přehmaty v nedávné minulosti firem AMD a Intel
autor: Kwolek Jirka , publikováno 11.12.2007
Největší přehmaty v nedávné minulosti firem AMD a Intel

Nebudu předstírat, že tento článek je zcela objektivní. Naopak, je subjektivní, a jiný ani být nemůže - která velká firma by sama uznala, že ve své minulosti udělala nějaké chyby? Ve velkém byznysu žádná! To však neznamená, že v nedávné minulosti firem Intel a AMD se nelze najít více či méně závažné chyby a přehmaty. Ty, o kterých si myslíme, že měly pro obě firmy nejfatálnější důsledky, uvádíme v tomto článku...


Uvažoval jsem dlouho, ve kterém okamžiku nastala ta chvíle, která firmu AMD dovedla tam, kde tato společnost je dnes - s celou řadou (zejména finančních) problémů na krku, v situaci, kdy nová řada produktů splnila jen malou část toho co se do ní očekávalo. V situaci, kdy příjmy pokrývají především provoz a na rozvoj už příliš prostředků nezbývá (prioritu má nová revize procesorů Phenom).

1. přehmat AMD - chování a lá Intel

Po nástupu Hectora Ruize se firma AMD začínala chovat stále více jako její největší konkurent Intel. Z toho plyne celá řada menších a větších nepříliš šťastných kroků a rozhodnutí - místo dříve tak účinných účinných "partyzánských útoků" se objevila nepříliš logická snaha o "boj na všech frontách". Heslem AMD bylo "dorovnat" každý krok Intelu a snaha aktivně se účastnit cenové války - i tam, kde to nemělo smysl (utrácely se peníze, ztrácel se čas), nebo to bylo velmi neefektivní (snižoval se zisk).

Firma AMD se měla soustředit na to v čem je dobrá, na minimalizaci méně podstatných aktivit a nákladů - místo toho odpovídala na každou akci Intelu svou "protiakci". Intel například představil (nakonec málo úspěšnou) "platformu VIIV" a AMD ihned kontrovala s "AMD Live!" Zatímco v případě Intelu takové plýtvaní penězi nijak neškodilo, u AMD ubývaly peníze tak potřebné na nové výrobní technologie a vývoj nových produktů.

Příkladem za všechny nechť je platforma "4x4" (čtyřslotové SLI + 4 jádra CPU) známá jako QuadFX, kdy snaha dorovnat za každou cenu čtyřjádrové procesory od Intelu (v situaci, kdy AMD Phenom byl ještě daleko) vyústila v monstrózní základní desky, s 2 čipsety nForce 680a SLI, které byla propojené tak, aby byly schopné obsloužit dva, navíc speciálně pro tento účel vyrobené (všimněte si 1207-pinové patice Socket F), dvoujádrové procesory Athlon FX-70.

Největší přehmaty v nedávné minulosti firem AMD a Intel

Tyto monstra si však nikdo nekupoval - byly drahé, měly vysokou spotřebu a jejich přínos byl diskutabilní - po krátkém souboji s levnějšími a kompaktnějšími čtyřjádrovými Kenstfieldy to AMD s těmito účelovými čtyřjádry "zabalila" - dnes již QuadFX není v plánech dalšího rozvoje AMD.

2. - rezignace na vývoj vlastních čipsetů

V době kdy firma AMD uvedla procesory Athlon, které byly levnější a výkonnější než ekvivalentní modely Intelu, měli příznivci Intelu na všechny argumenty jen jedinou odpověď - uznáváme, že řešení AMD je výkonné, ale takový systém je nestabilní. Čipsetům jako VIA, SIS nebo Nvidia (i když ty byly docela spolehlivé) přece nemůžete věřit, podívejte - Intel nabízí ke svým procesorům vždy vlastní čipové sady, a ty fungují bez problémů.

Největší přehmaty v nedávné minulosti firem AMD a Intel

Tak právě tothle je věc, kterou mohlo od Intelu u AMD klidně "okopírovat" - ale neudělali to. Přitom je chipsetový buissiness obvykle velmi ziskový. Pokud by AMD zkusila, ať již sama, nebo v kooperaci s jinými firmami, uvést s každou řadou procesorů dostatečně stabilní a výkonnou platformu, pak by, podle mého názoru, přesvědčila mnohem více uživatelů na svou stranu. AMD však čipsety po uvedení Athlonu záhy vzdala a vývoj přenechala třetím firmám, které nedokázaly představit tak kvalitní čipové sady, aby kritiky z řad Intelu bezezbytku umlčely.

3. - roční "štronzo" po uvedení K8

Největší přehmaty v nedávné minulosti firem AMD a Intel

Zatímco uvedení a postupný rozvoj platformy Athlon 64 (AMD K8) se do dějin AMD zapsalo zlatým písmem, nástupnická platforma "Phenom" spatřila světlo světa až po velmi dlouhých a bolestných pěti létech (Phenomy byly oficiálně uvedené před měsícem). Vývoj K10 trval ve srovnání s K8 rok déle a pokud se podíváme ke konkurenci, pak musíme konstatovat, že "upéct" Core 2 Duo trvalo Intelu až dva roky méně. Většina odborníků se shoduje na tom, že firma AMD po uvedení K8 na chvíli usnula (alespoň co se týče vývoje) na vavřínech - hádají se jen o to, zda-li to bylo na dobu jednoho, nebo dvou let :-(

AMD by velmi pomohlo, kdyby se změnou patice Socket 939 na AM2 (od této platformy Athlony podporovaly paměti DDR2) byl představen výrazněji inovovaný Athlon 64+. Vývojáři AMD mohli také jít jiným směrem a zásadněji inovovat nový "socket" - například tak, aby podporoval víceprocesorové konfigurace, podobně jak to na konci vývoje K8 dokázal již zmíněný Socket F (v době uvedení patice AM2 by takový socket měl velký význam - dodatečné piny na procesoru nic nestojí a levné základní desky nemusely nutně podporovat duální konfiguraci).

V době uvedení platformy AM2 byly procesory nastupující platformy prakticky stejně výkonné, jako ty staré (jedná se zejména o Socket 939) a tento scénář vytvořil mezi příznivci AMD téměř půlroční vakuum. A ponaučení? Neříkejte lidem aby si vybrali, když si nejste jisti, že vyberou tu věc, kterou jim zrovna nabízíte. Jistě, platforma AM2 byla nutností (už jen kvůli přechodu na paměti DDR2), otázkou však je, jestli scénář uvedení této platformy byl nejšťastnější...

4.- koupě firmy ATi

Nikdo nepochybuje o tom, že fúze AMD a nVidiie by byla mnohem vetší výhrou jak pro AMD, tak i pro nVidii. nVidia by totiž pro AMD byla bohatá nevěsta (zisky nVidie už dnes vadí Intelu více, než ho těší ztráty AMD) s velmi kvalitním věnem (pokud by SLi zůstalo pouze pro AMD, pak by i se současnými Phenomy dostala firma AMD v herních aplikacích mezi top-end systémy). Navíc, spojení AMD + nVidia by jen prohloubilo a "legalizovalo" dřívější těsnou spolupráci obou firem.

Největší přehmaty v nedávné minulosti firem AMD a Intel

Možná si řeknete, že stejné věno přinesla i firma ATi - nabízela přece tým vyvíjející čipové sady a v té době už byla "obtěžkána" novým grafickým čipem s podporou DirectX 10, dlouho očekávaným R600. Ano, byl to právě čip R600, který měl ze spojení AMD + ATi udělat hattrick. Bohužel dítě se narodilo slabější než se čekalo a očekávaný přívod peněz se nedostavil - to v situaci, kdy firma AMD si na koupi ATi musela půjčit značnou částku. ATi nakonec přišlo o titul nejrychlejší grafiky, takže ani grafická divize AMD nepomůže ke sladké cestě za bohatými hráči a náročnými PC uživateli.

Poznámka: nVidia a AMD skutečně dříve vedly rozhovory, které však skončily ješitností obou CEO - každý chtěl být totiž šéfem nově vzniklé firmy...

5. - složitost procesorů K10

K10, neboli AMD Phenom, je velký (zaujímá plochu 283mm2) monolitický čtyřjádrový čip s integrovaným paměťovým řadičem a dodatečnou pamětí L3 cache sdílenou všemi čtyřmi procesorovými jádry.

Největší přehmaty v nedávné minulosti firem AMD a Intel

Amatér obdivem žasne, polovodičový inženýr se chytá za hlavu. Takový návrh automaticky zvětšuje plochu čipu a tím roste pravděpodobnost vady čipu (Phenom X3 s vypnutým vadným jádrem řeší pouze část problémů). Složitost takového návrhu také zvyšuje nebezpečí, že se v raných procesorech objeví skryté vady návrhu (což se v době uvedení Phenomů také potvrdilo s TLB bufferem). Pokud navíc všechno vsadíte na čtyřjádrové procesory se společnou L3 cache je obtížné se vrátit k poněkud jinak koncipovaným dvoujádrovým procesorům (u kterých je výhodnější vynechat paměť L3 a spíše zvětšit L2 cache). O omezeném použití čtayřjádra v dnešních noteboocích snad ani nemusím mluvit.

V určitém ohledu předbíhají procesory Phenom řady K10 svou dobu, smůlou je, že pro dnešní uživatele (a současně aktuálně použitou výrobní technologii AMD, tj. SOI 65nm) nejsou tyto vlastnosti tak významné, jak podstatný je pro nás spíše hrubý výpočetní výkon a nízká spotřeba.

Procesory této složitosti by si mohl dovolit navrhovat a vyrábět Intel a dokonce by měl stále dost peněz, aby saturoval případné nedokonalosti a problémy prvních revizí čipů.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
666 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 317Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.