První CPU Nehalem byl uveden před osmi lety, Phenom X6 před šesti. Jak se zvýšil výkon procesorů obou výrobců od roku 2008 do roku 2016 a jak by na tom jednotlivé architektury byly, kdyby běžely na stejných taktech anebo nenaháněly výkon přidáváním jader, se podíváme v aktualizovaném srovnání architektur.

Závěr

Dnešní test končí v podstatě dle očekávání, neboli pokračuje v trendu, který jsme zhodnotili už před třemi lety. Začněme Intelem, který za posledních sedm let uvedl šest architektur procesorů a na sedmou se chystá. Pokud na to pohlédneme čistě pragmaticky, v mainstreamu narostla frekvence každý rok o 100 MHz a výkon o několik málo procent. Upřímně, je to slabé. Nárůst architektury Skylake proti starému Nehalemu je (pokud je stejný takt čipů) kolem patnácti procent. Největší skok ve výkonu IPC přinesl Haswell a pak Skylake. Nadcházející optimalizační architektura Kaby Lake by mohla několik procent přidat a spolu s vyššími frekvencemi by mohla opět navýšit výkon znatelněji. Spíš než výkon klesala v mainstreamu spotřeba, a Skylake jde opět solidně taktovat. Posun k lepšímu tady tedy je, když to ale srovnáme třeba s výkonem grafik, které navyšují výkon o desítky procent na generaci, je to opravdu uměle řízená stagnace.

U HEDT segmentu, neboli highendu, je situace zajímavější. Počet jader nejvyšších modelů narostl 2,5×. Ze čtyř v roce 2009 na deset letos. To je velký pokrok v rámci stejné spotřeby a i téměř shodných frekvencí. Broadwell-E je ale zklamání, za deset jader na 14nm jsme zaplatili absolutně tristním přetaktováním, a tudíž slabým jednovláknovým (a herním) výkonem. Možná je to tím, že Broadwell má v návrhu čipu nějaký blok, který vysoké frekvence nezvládá, protože v samotné 14nm výrobě to nebude. Skylake používá stejný proces a vysoké takty zvládá skvěle. V této kategorii tedy Intel výkon navýšil razantně, ale pouze ten multi-vláknový. Patrně je to ale důležitější než výkon na jedno vlákno, a tedy i frekvence. Krkolomné řešení speciálního driveru pro takt jednoho jádra je zcela mimo realitu, kdo z laiků nebo profesionálů, kupující tento CPU pro práci o něm vůbec ví? Navíc funkčnost je sporná a nespolehlivá.

Situace v AMD se nezměnila, jelikož do vyššího mainstreamu (AM3+) nic nevydali už řadu let. Test potvrdil, že architektura stařičkého Phenom II je stále na stejné frekvenci výkonnější než všechny čipy architektur Bulldozer a jejích vylepšení. To se ale ví už řadu let, není to nic nového. Situace se ale jistě brzy změní, a možná AMD zahýbe statistikami obou výrobců. Pokud se Zen povede, o čemž nepochybuji – jelikož ani AMD neudělá snad potřetí po sobě stejnou chybu, znamená to výrazný posun ve výkonu čipů AMD. Na to pak bude musel Intel zareagovat buď uvedením výkonnějších čipů i do mainstreamu, nebo možná i ultra High-endu. Do uvedení Zenu zbývá méně než půl roku, jasno tedy budeme mít už celkem brzy.

Další články v kategorii

• Paměti ADATA XPG D50 Xtreme 4800 (5000) MHz v testu
• Ryzen 5900X, SAM a Corsair Vengeance LPX 32GB (4 × 8 GB)
• AMD Ryzen 9 5950X a GeForce RTX 3090 v testech a hrách
• AMD Ryzen 9 5900X: Dvanáct jader Zen 3 v testu
• GeForce RTX 3090 a CPU: Čtyři procesory v testu